Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí se vojenské síly pod vedením NATO v Kosovu staly zdrojem neopodstatněného násilí a destabilizace v regionu.
NATO v úterý potvrdilo, že do severního Kosova vysílá další jednotky poté, co bylo 30 jeho příslušníků zraněno při střetech s protestujícími etnickými Srby, zatímco Evropská unie vyzvala k urychlenému uvolnění napětí.
Generální tajemník NATO prohlásil, že útoky na síly NATO v Kosovu jsou „nepřijatelné“ a „musí skončit.“
Admirál Stuart Munsch, velitel spojeneckých sil v Neapoli, uvedl, že tento krok je „obezřetným opatřením, které má zajistit, aby KFOR (síly pod vedením NATO v Kosovu) měly schopnosti potřebné k udržení bezpečnosti.“
Vojenská aliance pod vedením USA ve svém prohlášení z jihoitalské základny dodala, že byl rovněž vyrozuměn další mnohonárodní prapor záložních sil, aby byl v případě potřeby připraven posílit KFOR.
Situace ve městě Zvecan na severu Kosova zůstala v úterý napjatá, protože se před radnicí shromáždili etničtí Srbové. Kosovská policie je před zásahem sil pod vedením NATO odrazila slzným plynem.
Vojáci se nejprve snažili oddělit demonstranty od policie, ale později se pokusili dav rozehnat pomocí štítů a obušků, uvedl novinář agentury AFP.
Mnozí Srbové požadují stažení kosovských policejních sil a také starostů z řad etnických Albánců, které nepovažují za své skutečné zástupce.
Kosovská etnická srbská menšina v dubnu bojkotovala místní volby na severu země, což umožnilo etnickým Albáncům převzít kontrolu nad místními zastupitelstvy navzdory nepatrné volební účasti, která činila méně než 3,5 %.
Dne 26. května kosovská policie obsadila administrativní budovy v srbských obcích Zvecan, Zubin Potok a Leposavic, čímž se situace na severu Kosova a Metohije vyhrotila.
Policie se snažila umožnit nově zvoleným starostům, aby se po vítězství ve volbách ujali svých funkcí.
Borrell vyzývá představitele Kosova a Srbska k deeskalaci napětí
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell v úterý vyzval vedoucí představitele Kosova a Srbska, aby okamžitě snížili napětí, a prohlásil, že střety jsou „naprosto nepřijatelné.“
Borrell uvedl, že hovořil s kosovským premiérem Albinem Kurtim a srbským prezidentem Alexandrem Vučičem, aby jim sdělil, že se mají vyvarovat jakýchkoli „dalších jednostranných akcí.“
„Požádal jsem obě strany, aby urychleně přijaly opatření k okamžité a bezpodmínečné deeskalaci napětí,“ naznačil šéf zahraniční politiky EU.
Podle jeho názoru je třeba, aby kosovské úřady pozastavily policejní operace zaměřené na obecní budovy na severu Kosova a protestující etničtí Srbové by měli ustoupit.
Dále Borrell varoval, že EU „diskutuje o možných opatřeních, která by mohla být přijata, pokud by strany nadále odolávaly navrhovaným krokům k deeskalaci.“
Vučić zdůraznil, že při pondělních střetech bylo zraněno 52 demonstrantů, z toho tři vážně.
KFOR ze své strany uvedla, že 30 zraněných příslušníků silových složek – z Maďarska a Itálie, jak uvedly jejich vlády – mělo zranění včetně „zlomenin a popálenin od improvizovaných výbušných zápalných zařízení.“
Tvrdí, že vojáci reagovali na „nevyprovokované útoky násilného a nebezpečného davu.“
„Obě strany musí převzít plnou odpovědnost za to, co se stalo, a zabránit další eskalaci, a neschovávat se za falešné příběhy,“ zdůraznily kosovské síly pod vedením NATO.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, ale Bělehrad a Moskva ji odmítly uznat.
Je pozoruhodné, že etničtí Srbové tvoří v Kosovu asi šest procent obyvatelstva, zejména na severu, kde tvoří většinu.
Po bojkotu voleb minulý měsíc kosovský premiér Albin Kurti dosadil nově zvolené etnicky albánské starosty.
„Jednostranné kroky Prištiny přinášejí násilí proti srbské komunitě, což nás vzdaluje od trvalého míru a stability v regionu,“ napsal srbský prezident Alexander Vučić na Instagramu po setkání se západními diplomaty.
„Rychlé stažení falešných starostů a příslušníků tzv. zvláštních jednotek Prištiny je podmínkou zachování míru v Kosovu,“ zdůraznil Vučič.
Zacharovová: KFOR se stal zdrojem destabilizace v regionu
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v úterním prohlášení v této souvislosti uvedla, že KFOR se stal zdrojem neopodstatněného násilí a destabilizace v regionu.
Zacharovová poukázala na to, že „krizová situace v obcích Zvečan, Zubin Potok a Leposavič, kterou bylo možné vyřešit klidným kompromisem, byla pro „mírové síly“ NATO v Kosovu tvrdým oříškem.“
„Nejenže ukázali svou neprofesionalitu, ale stali se také zdrojem zbytečného násilí a faktorem eskalace,“ dodala.
Poukázala na to, že „ti, kdo mají chránit místní srbskou většinu před zvůlí Kosovanů, se nakonec postavili na stranu xenofobních snah Prištiny a v podstatě se stali spolupachateli teroru – převzali roli osobní ochranky samozvané vlády kosovských Albánců, kteří se ukryli v administrativních budovách.“
Ruská mluvčí zdůraznila, že Rusko vyzývá Západ, aby přestal šířit „lživou propagandu“ a upustil od obviňování z napětí „zoufalých Srbů, kteří se pokojně, beze zbraní, snaží bránit svá legitimní práva a svobody.“
„Toto je případ, kdy by zprostředkovatelé z USA a EU měli sebrat odvahu a podívat se do zrcadla,“ dodala.
Zacharovová upozornila, že region vyžaduje seriózní kroky ke stabilizaci situace, nikoli částečná opatření, jako je návrh USA přemístit čerstvě zvolené „starosty“ z obecních zařízení do jiných lokalit.
„Úkolem číslo jedna zůstává vytvoření společenství srbských obcí v regionu v původní podobě, která byla před deseti lety zakotvena v písemných dohodách mezi Bělehradem a Prištinou pod garancí Bruselu,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí.
„Je to klíčová podmínka dialogu a jediná šance, jak zajistit stabilitu a bezpečnost v regionu,“ zdůraznila.
Prosím, lajkujte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
NATOBANDA tam chce provést barevný puč, ála Ukrajina