Podle polského vicepremiéra má rozmístění amerických jaderných zbraní ve východní Evropě smysl

Vicepremiér Kaczyński

Místopředseda polské vlády Jaroslaw Kaczynski se vyslovil pro rozmístění amerických jaderných zbraní ve východní Evropě.

Vicepremiér Kaczyński

S odkazem na ruskou vojenskou ofenzivu proti Ukrajině uvedl, že Polsko by uvítalo 50% zvýšení počtu amerických vojáků v Evropě a že umístění amerických jaderných zbraní by „mělo smysl.“

Kaczynski řekl německému listu Die Welt, že „v zásadě má smysl rozšířit sdílení jaderných zbraní na východní křídlo“, a poukázal na to, že taková iniciativa by měla přijít ze strany USA.

Kaczynski navíc vyzval vojenský blok, aby v Polsku zřídil nové velitelské centrum, podobné tomu v nizozemském Brunssumu, „odkud se bude plánovat a provádět společné nasazení NATO.“ Podle náměstka by to byl jasný signál Rusku, že vojenská aliance je nyní přítomna ve východní Evropě i na úrovni velení.

Kromě přijetí koncepce NATO by Varšava „uvítala, kdyby Američané v budoucnu zvýšili svou přítomnost v Evropě ze současných 100 000 na 150 000 vojáků“, přičemž Kaczynski v tomto případě uvedl jako hlavní hrozbu „rostoucí agresivitu Ruska.“ Polský představitel přistoupil k rozčlenění čísel a vysvětlil, že „75 000 vojáků by mělo být trvale umístěno na východním křídle, tedy na hranicích s Ruskem.“ Deníku Die Welt také řekl, že Varšava by si přála, aby jen v Pobaltí a Polsku působilo 50 000 příslušníků amerických ozbrojených sil.

Kaczynského výzvy, aby Washington posílil svůj vojenský kontingent na evropském kontinentu, přicházejí navzdory tomu, že NATO již souhlasilo s rozmístěním dalších bojových skupin v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.

Část rozhovoru vicepremiér věnoval kritice Německa za to, že odmítlo uvalit embargo na ruskou ropu, a za rozsah podpory, kterou poskytuje Ukrajině. Novinářům řekl, že je „velmi nešťastný z chování německé vlády“, a dodal, že Berlín „by mohl dodávat další zbraně“ a také „vystupovat v EU ve prospěch ropného embarga.“ Kaczynski se také vyjádřil, že ruskou ropu lze poměrně snadno nahradit, a zároveň připustil, že najít životaschopnou náhradu za moskevský zemní plyn je mnohem problematičtější.

„Nelze neustále podporovat velmoc, jako je Rusko, miliardami z prodeje energie,“ zdůraznil dvaasedmdesátiletý úředník a současný stav označil za „nepřijatelný z politického i morálního hlediska.“ Podle polského vicepremiéra by „Německo mělo v této věci konečně zaujmout jednoznačný postoj.“

Kaczynski obvinil německou spolkovou vládu, že po léta zavírala oči před tím, „co dělá Rusko pod vedením Putina.“ Uzavřel, že „to dopadlo špatně, jak nyní vidíme“, a dodal, že není vůbec „těžké předvídat“, kam situace směřuje.

Od 24. února, kdy Rusko zahájilo vojenskou kampaň proti Ukrajině, uvalila Evropská unie na Moskvu bezprecedentní hospodářské sankce, které se týkají mnoha vládních i soukromých subjektů, jednotlivých podnikatelů i celých průmyslových odvětví. Polsko, pobaltské státy a Ukrajina však vyzývají Brusel, aby zašel ještě dál a zcela se zbavil ruských uhlovodíků, které jsou v současnosti ze sankcí bloku vyňaty. Německo – hlavní průmyslová velmoc Evropy – se však dosud stavělo proti úplnému vyřazení ruského plynu kvůli obavám, že by to mohlo způsobit chaos v německé ekonomice, neboť 34 % plynu spotřebovaného v zemi v loňském roce pocházelo z Ruska.

Berlín dal jasně najevo, že se bude postupně zbavovat ruské energie a hledat alternativní zdroje, nicméně dodal, že k takovému přechodu nemůže dojít ze dne na den.

Koncem března polský premiér Mateusz Morawiecki slíbil, že do konce roku přestane dovážet ruský plyn, ropu a uhlí, a v sobotu také Litva oznámila, že „od tohoto měsíce“ přestává nakupovat ruský plyn.

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x