Hospodářské důsledky ruské invaze na Ukrajinu se nadále projevují v celé Evropě, i když některé země zasáhly mnohem více než jiné.
To platí zejména pro Německo, které bylo na Moskvě závislé, pokud jde o lví podíl ročních dodávek zemního plynu.
Spojené státy a další západní země uvalily sankce na nákup ruské ropy a plynu, ale ne všechny evropské země to chtějí udělat tak rychle, aniž by měly jistotu, že mohou získat dodávky odjinud. A vzhledem k tomu, že Bidenův režim díky požadavkům šílených levičáků z Demokratické strany tak rychle likviduje americký ropný a plynárenský průmysl, nemůže se Berlín na stálé dodávky z Ameriky opravdu spolehnout. A žádná jiná životaschopná alternativa není snadno dostupná.
Němci jsou však stále opatrnější, pokud jde o pouhé upuštění od ruského plynu, a mají k tomu dobrý důvod: Podle generálního ředitele německé nadnárodní společnosti BASF SE, která je největším světovým výrobcem chemikálií, by se bez něj ekonomika země mohla zcela zhroutit.
Generální ředitel společnosti Martin Brudermuller varoval, že omezení nebo přerušení dovozu energie z Ruska by pravděpodobně zpochybnilo životaschopnost malých a středních energetických firem pokračovat v činnosti v zemi a zároveň by Německo uvrhlo do „nejkatastrofálnější“ hospodářské krize od konce druhé světové války, kdy země ležela v troskách po spojenecké invazi.
Brudermuller, který se pro deník Frankfurter Allgemeine vyjádřil těsně před německými představiteli, v polovině minulého týdne poskytl „včasné varování“ průmyslovým podnikům i německému obyvatelstvu, že by mohlo dojít k nedostatku zemního plynu, protože Kreml je zřejmě odhodlán splnit požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby „znepřátelené země“ v důsledku západních sankcí hradily své platby za energie v rublech, tedy v ruské měně.
I když naznačil, že „Německo by mohlo být nezávislé na ruském plynu za čtyři až pět let“, prozatím připustil, že „dovoz LNG nelze zvýšit tak rychle, aby v krátké době nahradil všechny toky ruského plynu.“
Do té doby podle Brudermullera „nestačí, abychom si nyní všichni snížili topení o dva stupně“, protože „Rusko pokrývá 55 % německé spotřeby zemního plynu.“ Důrazně vysvětlil, že kdyby ze dne na den zmizely toky plynu z Moskvy, „mnoho věcí by se zde zhroutilo“, protože „bychom měli vysokou nezaměstnanost a mnoho podniků by zkrachovalo. To by vedlo k nevratným škodám.“
Brudermuller pokračoval: „To by mohlo přivést německou ekonomiku do nejhorší krize od konce druhé světové války a zničit naši prosperitu. Zejména pro mnoho malých a středních podniků by to mohlo znamenat konec. To nemůžeme riskovat!“
Zde je otázka položená novinami spolu s odpovědí generálního ředitele společnosti BASF:
A co když například Putinův požadavek na platbu v rublech povede k okamžitému zastavení dodávek plynu?
„Zastavení dodávek na krátkou dobu by možná mnohým otevřelo oči – na obou stranách. Jasně by se ukázal rozsah důsledků. Ale pokud nebudeme dostávat ruský plyn delší dobu, pak máme tady v Německu opravdu problém,“ poznamenal.
„Ve společnosti BASF bychom museli omezit nebo zcela zastavit výrobu v našem největším závodě v Ludwigshafenu, pokud by dodávky výrazně a trvale klesly pod 50 procent naší maximální potřeby zemního plynu. Ministr Habeck již aktivoval stupeň včasného varování v rámci plánu pro stav nouze v oblasti plynu,“ pokračoval.
Ať už si to chceme připustit, nebo ne, ruský prezident Putin si skvěle spočítal, co mu při jednání s Ukrajinou projde a co ne. Sankce vůči jeho zemi budou pálit, ale zdá se, že je mnohem lépe připraven přečkat ekonomickou bouři než země, které se ho snaží sankcionovat.
