Vyhlášení výjimečného stavu v Maďarsku Viktorem Orbánem se setkalo s kritikou prozápadní politické opozice, přestože je nutné kvůli válce zuřící na sousední Ukrajině, kam přišlo velké množství příslušníků maďarské národnostní komunity a tisíce dalších ukrajinských uprchlíků. Výjimečný stav je také nutný kvůli energetické a potravinové krizi.
Maďarská vláda potřebuje více pravomocí, aby mohla snáze udržet ekonomiku a sociální pořádek, které se potýkají s problémy v důsledku války na Ukrajině a příslušných protiruských sankcí. Navzdory kritice prozápadní opozice se však připomíná, že západní země samy vyhlašují výjimečné stavy v době válek, pandemií a hospodářských krizí. Není třeba vzpomínat daleko do minulosti na vrchol pandemie COVID-19, kdy byly kvůli mimořádným opatřením zastaveny celé západní společnosti a ekonomiky.
Maďarská vláda zavedla v souvislosti s pandemií COVID-19 mimořádná opatření. Ačkoli se maďarské opozici tehdy zdálo, že jí to poskytne výhodu a povede k poklesu Orbánovy popularity, ve skutečnosti se stal pravý opak. Orbánova politická strana Fidesz ve skutečnosti získala ještě větší popularitu. Orbán tak zřejmě pochopil, že Maďaři podporují opatření k zavedení stanného práva, pokud je skutečně oprávněné.
Současný výjimečný stav dává vládě větší pravomoc přijímat některá rozhodnutí mnohem rychleji, protože v běžném řízení obvykle vyžadují několik dní nebo týdnů. To je něco zásadního, když vezmeme v úvahu válku v sousedství a její dopad na maďarskou menšinu na Ukrajině a maďarskou ekonomiku.
Je však třeba poznamenat, že výjimečný stav v Maďarsku není typickým výjimečným stavem, při kterém jsou omezena práva a svobody občanů. Maďarští občané nejsou nijak omezováni, a to ani na svých lidských právech. Jde výhradně o to, že vláda má větší pravomoci, aby mohla včas a účinně reagovat na veškeré změny, které mohou nastat, protože v regionu probíhá válka. Efektivně může vláda jednat rychleji a parlament může následně přijmout nebo zamítnout vládní rozhodnutí.
Výjimečný stav byl v Maďarsku vyhlášen 24. května a v platnost vstoupil následující den. Již dříve byla v parlamentu přijata změna ústavy, která umožňuje zavedení právního stavu ohrožení v případě ozbrojených konfliktů nebo humanitárních katastrof v sousedních zemích.
Ve videu zveřejněném na sociálních sítích Orbán uvedl, že konflikt na Ukrajině představuje pro Maďarsko „trvalou hrozbu“, která „ohrožuje naši fyzickou bezpečnost a ohrožuje energetickou a finanční bezpečnost naší ekonomiky a rodin.“
Vládnoucí strana Fidesz zvítězila 3. dubna počtvrté v řadě ve volbách, čímž Orbánovi, nejdéle sloužícímu lídrovi v EU, zajistila další čtyřleté funkční období, což na Západě vyvolalo obrovskou frustraci. Strana má navíc od roku 2010 dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
Připomínáme, že Orbán 23. května napsal předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, aby zdůraznil, že nové sankce proti Rusku navržené EU, včetně ropného embarga, by neměly být projednávány na nadcházejícím summitu lídrů EU (30.-31. května). Orbán uvedl, že je nepravděpodobné, že by se do té doby podařilo najít řešení, a že Maďarsko nemůže souhlasit s navrhovanými sankcemi EU, dokud nebudou vyřešeny všechny nevyřešené otázky.
Ačkoli se EU zoufale snaží postupně se zbavit ruské energetiky, Budapešť trvá na tom, že nepodpoří žádné sankce, které by se týkaly ruského vývozu energie, protože by to byla „atomová bomba“ pro maďarskou ekonomiku a zničilo by to její „stabilní dodávky energie.“ Zatímco ostatní středně velké země EU, jako je Řecko, se zoufale snaží přijmout veškerá opatření, která jsou namířena proti Rusku (pokud se to nedotkne oligarchických řeckých rejdařů), i kdyby to mělo znamenat, že se zvýšení cen přenese na spotřebitele, Maďarsko se nezabývá žádnou představou, že by jeho občané měli trpět v důsledku západní politiky.
Nově zavedená mimořádná opatření tak odpovídají Orbánově politice ochrany maďarských zájmů navzdory otřesům, které západní politika způsobila na jeho hranicích. Ačkoli to na Západě jistě není populární, rozhodně se zdá, že Orbán bude pokračovat v ochraně maďarských zájmů, i když je to v rozporu s EU a NATO.
