Zatímco se Blízký východ vymaňuje z kdysi železného sevření kolektivního impéria Západu se sídlem ve Washingtonu, Bidenova administrativa se rozhoduje zaměřit na nejméně produktivní možný cíl: Saudsko-Izraelskou normalizaci.
Nedávno oznámené rozšíření BRICS o šest nových zemí – včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Íránu – signalizuje, že Blízký východ již nechce zůstat pod palcem Spojených států. Přestože Washington jistě přijal opatření a umístil v západní Asii dalších 6 000 vojáků, ukazuje se, že není schopen zabránit postupným úderům své hegemonii.
Ve čtvrtek, dva dny po jednáních na summitu BRICS v Jihoafrickém Johannesburgu, bylo oficiálně nabídnuto 6 novým zemím, aby se k alianci připojily, jednalo se o Saúdskou Arábii, SAE, Írán, Argentinu, Egypt a Etiopii. Alianci, která původně vznikla v roce 2009, tvořily Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika; od začátku konfliktu na Ukrajině se aliance dostala do centra pozornosti jako protizápadní aliance ve stylu globálního Jihu. Ačkoli některé země v alianci stále spolupracují s kolektivním Západem, je pozoruhodné, že Moskva i Peking – které mají v BRICS velkou váhu – přijaly program rozšíření aliance v době, kdy spor „Východ vs. Západ“ je na bodu varu.
Od 1. ledna 2024 se BRICS stane aliancí 11 zemí, což Washington nepochybně vnímá jako výzvu, zejména pokud jde o jejich mocenské postavení na Blízkém východě. Za vlády administrativy Amerického prezidenta Joea Bidena dostávalo Americké impérium v západní Asii jednu ránu za druhou. Se začátkem války na Ukrajině, kdy se kolektivní Západ pokusil – a zatím neúspěšně – ekonomicky ochromit Rusko, Bidenovu administrativu postihl katastrofický scénář při stahování z Afghánistánu.
Po dvaceti letech války v Afghánistánu, podporování loutkového režimu a vynaložení nejméně 2,313 bilionu dolarů tam vláda Spojených států v srpnu 2021 nařídila svým ozbrojeným silám, aby se ze země zcela stáhly. Následný ústup Afghánské vlády podporované Spojenými státy z Kábulu a převzetí moci v zemi Talibanem znamenal katastrofu pro Americké impérium, které provedlo invazi s cílem odstranit Taliban a po 20 letech se Taliban vrátil. Katastrofální videa Afghánců, kteří byli ve spojení s USA nebo s nimi spolupracovali, jak se zmocňují vnějších částí posledního letadla odlétajícího z Kábulu, se odehrála jako hororový příběh na domácí půdě ve Spojených státech, ale vyvolala také otřesy v celém regionu.
Ačkoli USA své síly ze Sýrie a Iráku nestáhly, dostaly se pod obrovský tlak, aby tak učinily, a záminka k setrvání byla založena pouze na tvrzení, že jejich síly přispívají ke snaze zbavit region Daeše. V roce 2020 bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil, že Americké ozbrojené síly zničily 100 % Daeše, což je tvrzení, které se politici ve Washingtonu snaží tvrdě zvrátit.
Pozoruhodné je, že od začátku války na Ukrajině v roce 2022 vydala Bidenova administrativa na pomoc Kyjevu více než sto miliard dolarů. Toto zaměření na východní Evropu nepochybně podkopalo sílu Blízkovýchodní politiky Washingtonu. Nejenže americká vláda snížila prioritu vztahů se svými tradičními spojenci v regionu – s výjimkou sionistické entity -, ale nadále prosazuje politické cíle, které jsou pro její regionální ambice téměř irelevantní.
V březnu svět šokovalo oznámení, že se Číně podařilo zprostředkovat saúdsko-íránské sblížení. Skutečnost, že Peking dokázal sblížit oba národy, aniž by do toho Washington jakkoli mluvil, se ukázala jako facka Bidenově administrativě a ukázala, jak bezvýznamné USA v té době byly. Později by Čínská vláda vytvořila tlak na přijetí pozice nového prostředníka mezi Palestinou a „Izraelem“ a znovu by zasáhla na území, které ještě před lety zdánlivě patřilo USA.
Konkrétně v případě Rijádu, který byl jedním z nejsilnějších spojenců USA v regionu, se jeho vztahy s Bidenovým Bílým domem zjevně neubíraly po obvyklých kolejích. Saúdové se rozhodli ignorovat četné výzvy Americké vlády ke změně těžby ropy, takže Joe Biden se při své cestě do království v roce 2022 jevil jako bezvýznamný vůdce. Saúdská Arábie je nedílnou součástí americké mise, která je zaměřena na poškození Íránské islámské republiky a snaží se Saúdy využít jako svého zmocněnce v boji proti vlivu Teheránu v celém regionu.
Článek Stephena A. Cooka, vedoucího pracovníka pro studium Blízkého východu a Afriky v New Yorku sídlícím think tanku Council on Foreign Relations, publikovaný pro Foreign Policy ukazuje, jak amerikanistický pohled převládá v USA, pokud jde o definici skutečné deeskalace.
Článek s názvem „Saúdsko-íránské sblížení nepřineslo deeskalaci“ se shoduje v tom, že „od Sýrie přes Izraelské hranice až po Hormuzský průliv není Íránská deeskalace nikde k nalezení.“ To ukazuje, že definice deeskalace je zcela založena na tendenčních cílech Americké politiky. USA vybičovaly napětí mezi Rijádem a Teheránem, podněcovaly a podporovaly ničivou válku v Jemenu, podle ideologie kolegů z think-tanků, jako je Cook, pak jediným prostředkem hodnocení úspěšnosti Saúdsko-íránského sbližování je absence reakcí Teheránu na Americkou agitaci v Perském zálivu, ochrana bájných nevyhlášených hranic sionistického režimu a absence reakcí na Americkou agresi v Sýrii.
Ve skutečnosti se zdá, že obnovení vazeb se Saúdskou Arábií dosáhlo určitého pokroku směrem k deeskalaci v regionu, k takové deeskalaci, která je výhodná pro všechny – kromě USA a Izraele. To znamená obnovení vazeb se Syrskou vládou, hledání řešení v Jemenu – ačkoli se to nepodařilo, boje jsou stále pozastaveny – a uklidnění napětí mezi Saúdy podporovanými skupinami a Íránskými spojenci na regionální úrovni. Pokud jde o Sýrii, mír nemůže nastat, dokud budou USA nezákonně okupovat třetinu země a zachovávat zločinné sankce. V oblasti Perského zálivu USA neustále agitují, a proto čelí Íránské odvetě. Pokud jde o Sionistický režim, zabezpečení jeho pomyslných hranic nepřináší regionu vůbec nic, ve skutečnosti je existence této entity v rozporu se stabilitou Blízkého východu.
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie nyní spojují své síly se zeměmi aliance BRICS, čímž dávají najevo, že mají ambice působit jako regionální mocnosti, které nejsou zcela závislé na Spojených státech. Co se týče Íránu, jeho připojení k alianci bude dalším signálem naprostého selhání Amerických sankcí, které Islámskou republiku srazily na kolena. Bidenova administrativa chápe, že Teherán navzdory pokusům o to nehodlá padnout, a činí kroky k vyjednání návratu k jaderné dohodě z roku 2015.
Zatímco Blízký východ vyklouzává z kdysi železného sevření kolektivního impéria Západu se sídlem ve Washingtonu, Bidenova administrativa se rozhoduje zaměřit na nejméně produktivní možný cíl; saúdskoizraelskou normalizaci. Aby „Tel Aviv“ a Rijád normalizovaly své vztahy, bude k tomu zapotřebí řada věcí. Zaprvé musí být Saúdům ze strany USA poskytnut obrovský ústupek nebo řada ústupků. Za druhé, Izraelci musí být drženi pod kontrolou, což se za současného extremistického kabinetu Benjamina Netanjahua rozhodně neděje. Pak jsou zde další úvahy, jako je dosažení jaderné dohody s Teheránem, aby se pokusil neutralizovat Íránskou reakci na saúdsko-izraelskou dohodu; něco, co stejně nemusí fungovat.
Kromě toho, že se s ní Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ale především Joe Biden, vyfotí a zajistí si tak „vrcholný zahraničněpolitický úspěch“, nemá dohoda pro Americkou vládní agendu žádný praktický přínos. Jediným možným kladem, který by z ní mohl z pohledu Amerických politiků vzejít, je to, že by se Saúdsko-íránské vztahy mohly opět rozpadnout, což by více zatížilo Teherán i Rijád.
Namísto toho, aby Bidenova Americká administrativa poskytla nové příležitosti a připravila cestu k nové vizi regionu, tváří se, jako by k žádnému posunu nedošlo. Rovněž předstírá, že jí Saúdsko-izraelská normalizace projde bez výraznějšího odporu, jehož jeden prvek by mohl mít podobu napětí v klíčových vztazích s Jordánským Hášimovským královstvím. I časté zmínky o tom, že by se „Tel Aviv“ a Rijád podepsaly pod normalizační dohodu, svědčí o klamání Amerického impéria. Zatímco vzniká aliance BRICS, Biden se snaží vyfotit s Mohamedem bin Salmánem po své levici a Benjaminem Netanjahuem po pravici.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
