Zveřejnění digitální edice dokumentů Alberta Einsteina mě donutilo k hledání jakékoliv jeho zmínky o vesmírných letech. Je pravda, že Einstein zemřel dva roky před vypuštěním Sputnika 1 v roce 1957, ale lidé často spekulovali o vesmírných cestách již mnoho desítek let včetně některých německých fyziků jako byl třeba Hermann Oberth.

Einsteinův názor na SETI

Bohužel tento první digitální svazek pokrývá Einsteinův život jen do roku 1923, kdy Oberth začal psát o vesmírných letech. Takže tato snaha nenašla jedinou zmínku pod termíny “raketa” nebo “vesmírný let”. Asi si budeme muset počkat na další svazky.

Nicméně jsem našel zajímavý kousek z ledna 1920, referenci na článek v londýnském Daily Mail, jehož redaktor se zeptal budoucího laureáta Nobelovy ceny na jeho názor o mimozemském životě. Průkopník rádia Guglielmo Marconi zrovna řekl stejnému listu o záhadných signálech, které podle jeho názoru přicházely z Marsu. Co si myslel Einstein?

“ Existuje mnoho důvodů si myslet, že Mars a další planety jsou obydleny.” Odpověděl profesor. “ Proč by měla být Země jedinou obydlenou planetou? To nedává smysl. Ovšem jestli inteligentní bytosti existují, což předpokládáme že ano, někde ve vesmíru, neočekávám, že budou zkoušet komunikovat se Zemí pomocí rádia. Světelné paprsky, jejichž směrování může být kontrolováno daleko jednodušeji, budou pravděpodobně první metodou jak toho docílit.”

Einsteinovo opovržení tím, co dnes známe jako SETI může být překvapivé, když si uvědomíme, že to je přesně to spektrum, kde se dodnes odehrává většina výzkumu. Einstein však v roce 1920 postrádal důležitý kus informace. Důvodem proč jsou rádiové signály upřednostňovány moderním SETI je, že jednodušeji pronikají mezihvězdným prachem v prostoru, který blokuje krátké-světelné frekvence. Astronomové v roce 1920 ještě nerozuměli podstatě mezihvězdného prachu. Otec teorie relativity mohl mít nakonec pravdu. Optické výzkumy týmů SETI při Harvardu a jiných univerzitách si užívají jakousi renesanci, přestože mají nevýhodu ve výzkumu jen těch světelných paprsků, které by musely být záměrně vyslány naším směrem, narozdíl od rádiových signálů, které se šíří jako vlnky na rybníce.

Mimochodem hledání slova Mars v dokumentech Alberta Einsteina ukázalo trochu necharakteristický moment v jednom z jeho dopisů z února 1917: “ Je škoda, že nežijeme na Marsu a jen nepozorujeme nechutnou lidskou historii pomocí teleskopu.”

Komentáře