Poprvé jsem frázi „Velký reset“ slyšel v roce 2014. Christine Lagardeová, která v té době vedla MMF, najednou začala velmi hlasitě mluvit o globální centralizaci. Byla to agenda, o které se většinou jen šeptalo v temných zákoutích institucionálních bílých knih a na tajných schůzkách bankovních elit, ale nyní o ní tito lidé začali mluvit poměrně nahlas.
Lagardeová vystupovala na Světovém ekonomickém fóru s otázkami a odpověďmi a pojem „Reset“ tam zazněl zcela záměrně; co tento projekt obnáší, bylo nejasné, ale jeho základním kořenem byl dramatický odklon od současných ekonomických, sociálních a politických modelů světa do globálně centralizovaného a integrovaného systému – „Nový světový řád“, chcete-li…
Je důležité si uvědomit, že jsme právě proskákali ohněm mezinárodního úvěrového kolapsu, který začal v roce 2008 a po celá léta vyvolával na trzích nejistotu. Centrální banky vrhly do systému stimuly v hodnotě desítek bilionů dolarů, jen aby ho udržely při životě. Někteří z nás v alternativních médiích se domnívali, že tyto kroky neměly zachránit ekonomiku, ale pouze ji zombifikovat prostřednictvím devalvace měny a inflace. Zanedlouho se tato zombie kreatura obrátí proti nám a pokusí se nás sežrat zaživa a jen centrální bankéři nevěděli, kdy přesně k tomu dojde.
Považujte krach v roce 2008 za první fázi Reset agendy; globalisté se začali osmělovat a byli připraveni odhalit veřejnosti své plány.
Diskuse Lagardeové na WEF se konala také v době, kdy Klaus Schwab představoval svou koncepci 4. průmyslové revoluce, která je o něco pokrokovější v tom, co globalisté skutečně chtějí. Vzrušeně hovoří o skutečné „globální společnosti“ a o světě, v němž se lidé obrátí k umělé inteligenci (AI) jako k lepšímu způsobu řízení. Dokonce naznačuje, že zákony by nakonec diktovala umělá inteligence a soudy by řídili roboti.
Samozřejmě připouští, že k tomu nemůže dojít bez období ekonomické dekonstrukce, v němž si lidé a vlády budou muset vybrat mezi obětí ve prospěch stability nebo pokračující bolestí ve jménu udržení „starých pořádků.“ Podívejte se na to takto: Velký reset je akce neboli chaos a 4. průmyslová revoluce je zamýšlený výsledek neboli plánovaný „řád.“ To znamená, že je to nový řád vytvořený z plánovaného chaosu.
Ano, zní to jako špatné sci-fi, ale nezapomeňte, že jde o lidi, kteří se těší neomezené pozornosti mnoha našich politických vůdců a kteří se potýkají s centrálními bankéři z Federálního rezervního systému. Znovu to zopakuji: Zastánci Velkého resetu a 4. průmyslové revoluce, kteří chtějí zcela rozvrátit a přebudovat naši společnost a způsob života, jsou blízkými partnery našich národních vůdců a právě těch bankéřů, kteří by mohli takový reset prosadit prostřednictvím záměrného kolapsu.
Globalisté se již mnoho let snaží přebarvit a přebalit svou agendu Nového světového řádu a právě s Resetem přišli. Spíše než nevinně znějící termín hrozí systémový převrat a vymazání minulosti. Když něco „resetujete“, obvykle se to vrátí na nulu – prázdný list, který mohou inženýři použít k přepsání kódu a funkcí. Co to však ve skutečnosti znamená?
Co globalisté SKUTEČNĚ CHTĚJÍ? Zde jsou podrobnosti, pokud mohu doložit nebo podložit důkazy, co „Velký reset“ vlastně je a jaké programy chtějí prosadit:
Celková globální ekonomická centralizace
Někteří lidé mohou tvrdit, že již máme globální ekonomickou centralizaci, ale nechápou, co to ve skutečnosti znamená. Zatímco všechny národní centrální banky jsou členy MMF a Banky pro mezinárodní platby a přijímají od těchto institucí své rozkazy, globalisté chtějí otevřené globální řízení financí, pravděpodobně prostřednictvím MMF.
Jinými slovy, nestačí jim, že tajně manipulují ekonomikami pomocí národních centrálních bank jako prostředníků; chtějí se přestat skrývat a vyjít na světlo jako velkorysí vládci, za které se považují.
Konečným cílem úplné centralizace je vymazat samotnou myšlenku volného trhu a umožnit hrstce lidí mikromanagement všech aspektů obchodu a podnikání. Nejde jen o vliv, ale o ekonomické impérium. Aby však mohli dosáhnout globální centrální banky, musí nejprve realizovat plán jedné světové měny.
Systém jedné světové digitální měny
MMF již léta (minimálně od roku 2000) hovoří o tom, že by se jeho koš zvláštních práv čerpání měl stát základem globální měny. Zhruba před deseti lety začala Čína přijímat dluhy v hodnotě bilionů dolarů jen proto, aby se kvalifikovala jako člen systému SDR, a MMF naznačil, že až bude vše vyřízeno, tento systém se stane digitálním. Vše, co je potřeba, je správný druh krize, která by veřejnost šokovala a přiměla ji k dodržování pravidel.
To bylo patrné v době vrcholícího uzavření pandemie COVID-19 a hrozby hospodářské katastrofy, kdy globalistické instituce začaly naznačovat, že SDR MMF by mohl být použit jako záchranná síť pro národy, samozřejmě s určitými podmínkami. Kromě stresu způsobeného pandemií však existuje mnohem větší krize, a sice krize stagflace, která je nyní na prahu. Vzhledem k tomu, že klesá počet národních měn a status dolaru jako světové rezervy je stále více zpochybňován, nepochybuji o tom, že globalisté využijí příležitosti a nabídnou veřejnosti svou digitální měnu jako řešení.
Nový systém by po určitou dobu fungoval spíše jako přízračná měna. SDR by byla lepidlem nebo zázemím, zatímco národní měny by zůstaly v oběhu, dokud by digitální rámec nepřevládl. MMF a lidé, kteří za ním stojí, by se stali defacto světovou centrální bankou s pravomocí řídit chod všech národních ekonomik prostřednictvím mechanismu jednotné měny.
Pokud jde o mikroekonomickou stránku, každý jednotlivec by nyní byl závislý na digitální měně nebo kryptoměně, která odstraňuje veškeré soukromí při obchodování. Všechny transakce by byly sledovány, což by bylo z podstaty technologie blockchain a digitální účetní knihy nezbytné. Peněžní elity by sledování nemusely vysvětlovat, stačilo by jim říct: „Takto technologie funguje, bez účetní knihy to nefunguje.“ V takovém případě by se ale musely snažit o to, aby byly transakce sledovány.
Globální systém sociálního kreditu
Zlo obsažené v globalismu se snadno projevilo během nedávných výluk a násilného prosazování lékařské tyranie. Navzdory skutečnosti, že podle desítek oficiálních studií činila průměrná úmrtnost na infekce u COVID-19 pouze 0,27 %, kontingent politiků a světových vůdců WEF s pěnou u úst prohlašoval, že existence COVID-19 jim dává právo převzít úplnou kontrolu nad lidskými životy.
Klaus Schwab a WEF s radostí oznámili, že pandemie je začátkem „velkého resetu“ a čtvrté průmyslové revoluce, a prohlásili, že krize COVID-19 představuje dokonalou „příležitost“ ke změně.
Očkovací pasy byly naštěstí v mnoha konzervativních červených státech USA poraženy, což vedlo k úplnému zrušení takové politiky ve většině západního světa. Byli jsme léta svobodní, zatímco mnoho modrých států a dalších zemí čelilo autoritářství, což globalistům způsobilo mnoho problémů. Je těžké zavádět globální lékařskou dystopii, když se lidé na celém světě mohou dívat na konzervativce v USA a vidí, že se nám žije dobře i bez kontroly.
Očkovací pasy je třeba chápat jako první krok k něčemu jinému – jako začátek masivního systému sociálních kreditů, podobného tomu, který se nyní používá v Číně. Pokud si myslíte, že zrušit kulturu je dnes noční můra, jen si představte, co by se stalo, kdyby kolektivistická lůza měla moc shodit na váš účet sociálního kreditu revizní bombu a prohlásit vás za nedotknutelné? Představte si, že by měli moc jednoduše zrušit vaši možnost získat práci, nakupovat v obchodech s potravinami a dokonce zrušit přístup k vašim penězům? Bez vašeho podřízení se kolektivu by byl přístup k běžným potřebám pro přežití nemožný.
To je to, co globalisté chtějí, jak otevřeně přiznali na začátku pandemie, a vax pasy by byly úvodem k této technokratické hrůze, kdybychom se my konzervativci nepostavili na odpor.
Do roku 2030 nebudete nic vlastnit a budete šťastní
„Ekonomika sdílení“ (někdy také uváděná souběžně s „kapitalismem podílníků“) je koncept, který se již několik let objevuje na WEF. Média se na každém kroku snaží šířit lži a dezinformace, když tvrdí, že tento plán neexistuje; opět se však otevřeně přiznává.
Sdílená ekonomika je v podstatě komunistická ekonomika, ale vydestilovaná do bizarního minimalismu, který nemuseli zažít ani lidé, kteří žili v Sovětském svazu. Struktura je popisována jako druh společnosti založené na komunách, v níž lidé žijí v obydlích ve stylu sekce 8, se společnou kuchyní, společnou koupelnou a téměř žádným soukromím. Veškerý majetek je pronajatý nebo vypůjčený. Všechna auta jsou vypůjčená a sdílená, většina dopravních prostředků je hromadná, základní osobní věci, jako jsou počítače, telefony, a dokonce i nádobí na vaření, mohou být sdílené nebo vypůjčené předměty. Jak říká WEF, nebudete vlastnit nic.
Jiná věc je, jestli z toho budete mít radost.
Argumentem pro takovou společnost je samozřejmě to, že „klimatické změny“ a slabosti spotřební ekonomiky vyžadují, abychom snížili životní úroveň téměř na nulu a vzdali se posvátného ideálu vlastnictví majetku v zájmu planety.
Ponechme stranou skutečnost, že globální oteplování založené na uhlíku je fraška. Podle NOAA se světové teploty za sto let zvýšily pouze o 1 stupeň Celsia. Tyto údaje se klimatologové snažili léta skrývat nebo zamlčovat, ale nyní jsou všem na očích. Neexistuje žádný důkaz o globálním oteplování způsobeném člověkem. Žádný.
Globalisté plánují využít environmentalismus jako záminku pro centralizaci přinejmenším od roku 1972, kdy Římský klub vydal pojednání nazvané „Meze růstu.“ O dvacet let později vydali knihu s názvem „První globální revoluce.“ V tomto dokumentu výslovně doporučují využít globální oteplování jako prostředek:
„Když jsme hledali společného nepřítele, proti kterému bychom se mohli spojit, napadlo nás, že by jím mohlo být znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně. Tyto jevy ve svém souhrnu a vzájemném působení skutečně představují společnou hrozbu, které musí všichni společně čelit. Označením těchto nebezpečí za nepřítele se však dostáváme do pasti, před kterou jsme čtenáře již varovali, a sice zaměňujeme symptomy za příčiny. Všechna tato nebezpečí jsou způsobena lidskými zásahy do přírodních procesů a překonat je lze pouze změnou postojů a chování. Skutečným nepřítelem je tedy lidstvo samo.“
Výrok pochází z kapitoly 5 – Vakuum, která se zabývá jejich postojem k potřebě globální vlády. Citát je poměrně jasný; je třeba vyvolat společného nepřítele, aby se lidstvo podvedlo a sjednotilo pod jednotným praporem, a elity považují ekologickou katastrofu způsobenou samotným lidstvem za nejlepší možný motivátor.
Řešení konceptu sdílené ekonomiky prezentují, jako by šlo o novou a odvážnou myšlenku. To, co však globalisté nakonec chtějí pro svůj Velký reset, je přílivová vlna, která je vrátí od svobody a individuální prosperity zpět k velmi starému způsobu jednání, podobnému starověkému feudalismu. Stanete se rolníkem pracujícím na půdě, kterou vlastní elity nebo stát, a nikdy vám nebude dovoleno tuto půdu vlastnit.
Jediný rozdíl bude v tom, že v dávné feudální říši rolníci nemohli vlastnit půdu kvůli třídnímu systému. Tentokrát vám nebude dovoleno vlastnit nic, včetně půdy, protože chtít něco vlastnit je „sobecké“ a pro planetu destruktivní.
Celková kontrola informací
Pravda je v dnešní době vzácné zboží, ale zdaleka ne tak vzácné, jako bude, pokud tito elitáři dostanou, co chtějí. Globalisté jsou dnes ohledně své agendy mnohem otevřenější než kdykoli předtím a mám podezření, že je to proto, že věří, že budou moci beztrestně přepisovat historii dnešních událostí poté, co se rozvine Reset. Domnívají se, že jim bude patřit svět informací a že budou moci upravovat naši kulturní paměť za pochodu.
Média hlavního proudu tomu všemu říkají „konspirační teorie.“ Já tomu říkám konspirační realita. Je těžké popřít otevřeně vyslovená přiznání samotných globalistů, jediné, co mohou dělat, je snažit se informace co nejvíce překroutit, aby udrželi veřejnost na uzdě, pokud jde o to, co je třeba udělat, což je očista globalistů od naší země a možná i celého světa.
Pokud to neuděláme, přijde doba, kdy si na nic z toho, co zde říkám, nikdo nevzpomene a žádné důkazy o plánu Reset nebudou existovat. Establishment vyřadí z psané historie všechny pojmy o něm a zůstane jen fantazijní příběh o tom, jak se svět zhroutil a malá organizace „vizionářských“ globalistů ho zachránila před zapomněním prostřednictvím nového náboženství centralizace.
Autor: Brandon Smith
