Komáři jsou využíváni k očkování lidí bez jejich souhlasu.
Výzkumníci v Nizozemsku vyvíjejí vakcínu proti malárii, která využívá komáry k vpravení geneticky modifikovaných parazitů malárie do lidského organismu.
Kritici poukazují na to, že kromě vážného nebezpečí představuje tento koncept také porušení infomovaného souhlasu.
Kardiolog Dr. Peter McCullough varuje, že klinické testy na lidech již probíhají.
Na svém substacku napsal: „Zdá se, že svět vakcinologie se rozjel do šílených rozměrů, výzkum je zesílen, financování masivní a rozsah, v jakém by se vakcíny mohly aplikovat lidem, je neomezený.“
The Defender uvádí: Vzhledem k omezené účinnosti stávajících vakcín vědci pokračují ve výzkumu alternativních očkovacích strategií, včetně použití geneticky modifikovaných verzí parazitů malárie k vyvolání imunitní reakce.
„Při zjednodušeném pohledu se tato inovace může zdát jako dobrý nápad,“ řekl pro The Defender doktor Karl Jablonowski, vedoucí vědecký pracovník organizace Children’s Health Defense. „Malárií běžně trpí lidé v chudších zemích s omezeným přístupem ke zdravotní péči. Pokud bychom mohli provést změnu prostředí, která by zlepšila životy všech a nezhoršila životy nikoho, byl by to teoreticky pokrok.“
„Problém je,“ dodal, „že každý detail vypadá jako špatný nápad.“
Vědci označují výsledky za „slibné“, podle kritiků by měl být výzkum zakázán
Vědci ze dvou Nizozemských univerzit již dříve zkonstruovali verzi parazita „GA1“ tak, aby se přestal vyvíjet 24 hodin po vpravení do lidského těla.
Teoreticky by tito parazité nezpůsobovali malárii, ale připravili by imunitní systém na rozpoznání geneticky nemodifikovaných patogenních malarických parazitů a vyvolali by imunitní reakci.
GA1 však vykazoval slabou účinnost.
Studie publikovaná v NEJM testovala další verzi geneticky modifikovaného parazita, GA2, která zastavuje vývoj později – šest dní po infekci – když se parazit replikuje v lidských jaterních buňkách.
Jablonowski uvedl, že to nemusí být nutně bezpečné. Genetické modifikace mají zastavit vývoj v jaterním stadiu dříve, než parazit může přejít do krevního oběhu a stát se infekčním, upřesnil. „Prvoci se však stále mohou množit, a to jak pohlavně, tak nepohlavně. To znamená, že geneticky modifikovaní prvoci se mohou rozmnožovat s divokým typem a vytvářet tak infekční geneticky modifikovaný organismus, který není vázán na původní design.“
Studie testovala GA2 proti GA1 a placebu u malého počtu zdravých dospělých osob ve věku 18 až 35 let. Geneticky modifikovaní parazité byli lidským subjektům vpraveni prostřednictvím komářího štípnutí, nikoli injekcí jako většina v současnosti dostupných vakcín.
„Komáři fungují jako injekční stříkačka a v případě malárie pak vpraví do lidského těla modifikovaného parazita,“ vysvětlil McCullough v rozhovoru na Substacku.
V první fázi studie podstoupili účastníci buď 15, nebo 50 štípnutí od komárů infikovaných GA2, aby se zjistila nejvyšší možná dávka bez škodlivých vedlejších účinků.
Poté vědci náhodně zařadili zdravé dospělé osoby, které nebyly dříve nakaženy malárií, do jedné ze tří skupin. Jedna byla vystavena 50 štípancům od GA2, druhá 50 štípancům od GA1 a třetí 50 štípancům od neinfikovaných komárů, tedy placebo skupině. Ve skupině GA2 bylo devět účastníků, ve skupině GA1 osm a ve skupině s placebem tři.
Výzkumníci absolvovali tři sezení po 50 štípnutí na jedno sezení – simulovali tak režim tří dávek vakcíny. O tři týdny později byly všechny testované osoby vystaveny pěti štípnutím od komárů, kteří nesli geneticky neupravené malarické parazity.
Před vystavením negeneticky upravených parazitů výzkumníci zaznamenali, že subjekty ve skupinách GA1 i GA2 měly určité množství antimalarických protilátek. Zjistili, že GA2 poskytoval vyšší účinnost (89 %) proti malárii a vyvolal vyšší imunitní odpověď než GA1 nebo placebo. Uvedli také, že vakcína byla „bezpečná“ a v jednotlivých skupinách se významně nelišila v nežádoucích účincích.
Mezi nežádoucí účinky patřilo zarudnutí a svědění kůže po kousnutí, které většina účastníků pociťovala a léčila antihistaminiky nebo lokálními kortikosteroidy. Někteří také hlásili bolesti svalů a hlavy.
U dvou účastníků byla zjištěna zvýšená hladina troponinu T, která indikuje poškození srdce, nebo dokonce srdeční infarkt. Výzkumníci však tyto příhody vyhodnotili jako nesouvisející s očkováním. U jednoho účastníka byly rovněž zjištěny zvýšené hodnoty testů jaterních funkcí, které podle výzkumníků souvisely s podáváním antihistaminik.
„Autoři si dovolili hodně volnosti při identifikaci nežádoucích účinků, které považovali za související a nesouvisející s experimentem,“ konstatoval Jablonowski. „Když má 40 % vaší pokusné skupiny bolesti břicha, 45 % bolesti hlavy, 50 % malátnost a únavu a 60 % nevolnost a zvracení – to nejsou malá relativní čísla.“
Výzkumníci dospěli k závěru, že výsledky jsou slibné, ale poznamenali, že bude nutné provést další a rozsáhlejší studie, aby bylo možné zjistit bezpečnostní profil, trvanlivost ochrany a účinnost proti většímu množství kmenů Plasmodium falciparum – nejsmrtelnější a nejrozšířenější formě malárie – vyskytujících se v oblastech, kde je malárie endemická.
Minulý týden stejní výzkumníci zveřejnili v Nature Medicine další výsledky druhé studie se stejným geneticky upraveným parazitem GA2. V této studii vystavili 10 výzkumných subjektů jediné „jednorázové dávce“ parazita.
To znamená, že účastníci pokusu byli vystaveni jednomu sezení s 50 štípnutími od komárů infikovaných GA2. Po šesti týdnech se u devíti z deseti subjektů neprojevily žádné průlomové infekce. Výsledky označili za „slibné“ a znovu vyzvali k dalším studiím.
McCullough prohlásil, že by podle něj „mělo být vyhlášeno moratorium, zákaz veškerého výzkumu komářích přenašečů na člověka.“
Dodal: „Žádná institucionální revizní komise by nesouhlasila s hromadným nasazením komárů, hromadným očkováním populace bez jejího souhlasu.“
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
[…] post Vědci bijí na poplach kvůli nasazení komárů k očkování lidí first appeared on Akta […]
Je třeba v prvé řadě vyhubit komáry, i když by asi někteří ptáci přišli o velkou část potravy – museli by se spokojit s mouchami. Na Havaji nebyli žádní komáři, dokud se tam nenasádlil člověk. Příroda byla naprosto čistá, panenská. Dále je třeba vyhubit všechny ty, kteří nás hodlají léčit například komářím bodnutím, protože později by nás „léčili“ komářím bodnutím. Na toto myslím pamatuje Trump a jeho vykonavatelé. Jistě ne pan Prymula.