Míra neobsazenosti bytů v Německu zaznamenala největší pokles za posledních 20 let a na konci roku 2022 klesla na pouhých 2,5 % v celé zemi.Za jednu z hlavních příčin této krize je označována migrace.
Nízká míra neobsazenosti zvyšuje nájemné a vytváří tlak na domácnosti, které se potýkají se zvýšenou inflací a oslabenou ekonomikou.
Z údajů, které v pondělí zveřejnil poradenský institut Empirica a realitní společnost CBRE, vyplývá, že „tržně aktivní míra neobsazenosti“, tedy bytů, které lze okamžitě pronajmout nebo nabídnout k pronájmu ve střednědobém horizontu, klesla na konci roku 2022 na 2,5 % a činila zhruba 554 000 bytových jednotek, což představuje pokles o 53 000 jednotek oproti roku 2021.
Tento pokles je skutečně poměrně výrazný a podle generálního ředitele společnosti Empirica Reinera Brauna jde o největší pokles od roku 2020.
Očekává se však, že až do roku 2025 se bude situace jen zhoršovat, protože vysoké úrokové sazby a kolaps výstavby bytů budou podle očekávání udržovat trh v napjatém stavu, což znamená další zvyšování nájemného a větší nedostatek.
V některých městech je míra neobsazenosti překvapivě nízká. Například v Mnichově je to pouze 0,1 %, zatímco ve Frankfurtu, Freiburgu a Münsteru je to 0,2 %. Nájemné je naopak ve všech čtyřech městech také nebývale vysoké.
Zvýšené ceny bydlení a nájmů v zemi do značné míry souvisejí s masovou imigrací. Zatímco Ukrajinští uprchlíci možná přispěli k největšímu nárůstu cen nájmů v roce 2022, masová imigrace z Blízkého východu, Asie a Afriky přispívá ke krizi dostupnosti bydlení již řadu let, což je vývoj, který je patrný v celém Západním světě.
Jak napsal Německý deník Die Welt na začátku tohoto roku, jádrem problému Německé bytové krize není nutně to, že do Německa v roce 2022 přišlo přes 1,3 milionu lidí, přičemž lví podíl na tom mají uprchlíci z Ukrajiny, ale to, že se všechny předchozí vlny uprchlíků odmítají vrátit domů.
„Nebyl by to žádný problém, kdyby se velké skupiny uprchlíků z minulých válek nebo pronásledování, a tím spíše odmítnutí žadatelé o azyl nebo zločinci, průběžně vraceli domů,“ píše Die Welt. „Síť právních nároků však ztěžuje nastavení jakékoli udržitelné organizace přistěhovalectví. Jakmile je osoba uznána, získá obvykle vymahatelný nárok na trvalý pobyt až po třech až pěti letech. Po této krátké době chce vláda semaforu dokonce naturalizaci. Většina odmítnutých žadatelů o azyl navíc zůstává.“
Christian Engelhardt, okresní správce okresu Bergstrasse v Hesensku, uvedl, že bydlení je stále problematičtější: „I občané, kteří se chtějí do našeho okresu přestěhovat kvůli dobře placené práci, mohou jen stěží najít dostupné bydlení. Kvůli nedostatku někteří z uprchlíků, kteří nám byli přiděleni od roku 2015, stále ještě neodešli z hromadného ubytování.“
V loňském roce podle něj přibylo v jeho obci dalších 4 000 lidí: „To je více než obyvatel naší nejmenší obce v okrese.“
Náklady na ubytování migrantů také extrémně zatěžují Německé spolkové a zemské rozpočty. Jen v Berlíně stojí jen 12 ubytovacích středisek pro migranty stát přes půl miliardy ročně, vyplývá z údajů, které na žádost protiimigrační strany Alternativa pro Německo zveřejnil Berlínský zemský parlament.
Počet obyvatel Německa dosáhl v roce 2022 rekordních 84 milionů, ale pokud by se přistěhovalectví ze dne na den omezilo, počet obyvatel země by ve skutečnosti klesl, což by pomohlo zvýšit dostupnost bydlení a snížit dluhovou zátěž migrantů, která bude Německo jen v roce 2023 stát 36 miliard eur.
Ty byty, které jsou volné, nyní Německá vláda často zabírá pro ubytování migrantů.
„Zabavujeme byty. Jsme na konci svých kapacit,“ řekl na začátku roku zemský tajemník CDU v Severním Porýní-Vestfálsku Paul Ziemiak.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
