Telepatie jako komunikační jazyk přírody

Každý z vás jistě někdy zažil okamžik, kdy na někoho myslel a po chvíli s překvapením dotyčného potkal na ulici. Nebo někomu se chystal právě zavolat, poslat email či SMS a vida, dotyčný se ozývá sám. Je to jen jeden z řady případů telepatie. Jevu, který považujeme za tajuplný a exotický, přestože je běžnou součástí našeho každodenního života.

Věda a telepatie
Telepatie byla lidem známá od pradávna. Používali jí šamani i kněží dávných kultur a náboženství. Až moderní doba její existenci zpochybnila a zařadila jí do oboru, který někdo považuje za vědu, jiný za šarlatánství. Obor se nazývá parapsychologie, v českém prostředí se někdy užívá názvu psychotronika.

Je paradoxem, že studiem telepatie se možná více zabývali vědci v Sovětském Svazu a východním bloku než na západě. Je vyslovena elektromagnetická hypotéza, která má telepatii vysvětlit na základě přenosu elektromagnetických vln.

Experimenty provedené sovětským vědcem Vasiljevem v letech 1933-1936 však prokáží, že Faradayova klec, která odstiňuje elektromagnetická pole nemá na kvalitu telepatického přenosu vliv. Také se zjišťuje, že vliv nemá ani vzdálenost mezi telepatickými subjekty.

V 70 letech 20.stol. český vědec prof. Kahuda formuluje teorii mentionů, hmotných částic odpovědných za telepatii a jiné psychotronické jevy. Mentiony, ale nikdy nebyly objeveny a tak je celá tato teorie pouhou spekulací.

V současnosti je vědecká obec v pohledu na jev telepatie rozdělena. Část vědy existenci telepatie prohlašuje za neprokázanou a odkazuje na neuspokojivé výsledky experimentů. Ne všichni vědci s tímto názorem souhlasí. Příkladem je George Price, výzkumný pracovník na lékařské fakultě Univerzity Minnesota, který v prestižním časopise Science, napsal:

„Zdá se, že ti, co věří v nadpřirozené úkazy… vyhráli rozhodující vítězství a doslova umlčeli opozici. … Toto vítězství je výsledkem pečlivého experimentování a inteligentní argumentace. Při pokusech s MSV ( mimosmyslovým vnímáním) došlo u desítek pokusů k pozitivním výsledkům a matematické postupy schválili přední statistici. … Proti všem těmto důkazům je téměř jedinou obranou, která skeptikům zůstává, nevědomost.“

Já osobně na základě zkušeností jiných a zkušeností vlastních považuji existenci telepatie za prokázanou. Pokud má někdo jiný názor, má na něj jistě plné právo a může jej vyjádřit ve svobodné diskuzi pod článkem. V dalších řádcích se pokusím zmapovat projevy telepatie ve světě rostlin, zvířat, lidí a dokonce i anorganické přírody.

Telepatie v říši rostlin
Dne 2.2.1966 provedl americký kriminalista Clev Backster pokus. K pokojové rostlině připevnil měřič galvanického odporu známý pod názvem detektor lži. Pokusem chtěl zjistit, jak dlouho bude trvat vodě po zalití rostliny výstup přes stonek do listů. Uprostřed experimentu ho napadlo, jak bude asi rostlina reagovat ve chvíli, když jí podpálí list zapalovačem. V okamžiku této myšlenky se na detektoru ukázal prudký výkyv. Květina reagovala na jeho myšlenku. Od tohoto okamžiku pokračoval v dalších experimentech s rostlinami a potvrdil, že skutečně reagují na lidské myšlenky a emoce. A nejen to. Tisíce experimentů prokázaly, že na naše lidské emoce reagují nejen rostliny, ale i jednotlivé listy, vajíčka, jogurt a dokonce samotné lidské buňky. Zjistil například, že buňky odebrané u lidských úst a umístěné ve zkumavce elektrochemicky reagují na emoční reakce svého dárce, i když ten je mimo laboratoř, mimo budovu a dokonce mimo stát. Zjistil, že rostliny mají i paměť.

Domnívám se, že každý i ten nejnepatrnější živý tvor má vědomí své existence. A spolu s ním si je vědom více či méně podle vývojového stupně okolních vlivů, včetně pozitivních či negativních myšlenek lidí. Rostlina si uvědomuje smrt živých organismů ve svém okolí, má pocit ohrožení, když jí někdo chce ublížit, ale zároveň pozitivně vnímá vlídné a láskyplné zacházení. Nejsou to jen Backsterovy experimenty a experimenty jeho následníků, ale i vzpomínky lidí na minulé životy v rostlinných formách, které poukazují na vnímavost a schopnosti rostlin. Budhističtí a hinduističtí mniši reagovali na Backsterovy závěry: „Konečně jste přišli na to, co my už dávno víme“

Telepatie v říši zvířat
Možná každý slyšel nějakou tu historku o psu který přesně vytušil kdy přijde jeho pán domů. Britský vědec Rupert Sheldrake se od roku 1994 zabýval vlastním výzkumem „nevysvětlitelných“ schopností živočichů, přitom spolupracoval s chovateli, pastýři, veterináři a vlastníky domácích zvířat.

Zjistil, že jednoznačné projevy telepatie se projevuje průměrně u každého druhého psa a u 30% koček.

Nejpozoruhodnějším případem živočišné telepatie, se kterou se setkal, je africký šedý papoušek N’kisi, který má největší slovník ze všech zvířat na světě – více než 1400 slov. N’kisi mluvil ve větách a jazyk používal smysluplně. Jeho vlastník Aimee Morganová se zajímala hlavně o jeho jazykové schopnosti, ale zjistila, že často odpovídá na něco, o čem ona pouze přemýšlí. Sheldrake provedl s Aimee kontrolovaný test s náhodně vybranými fotografiemi v zapečetěných obálkách. Celý test byl nafilmován. Aimee otevírala obálku a tiše se dívala na obrázek asi dvě minuty, papoušek byl v sousední místnosti v jiném patře domu a také filmován. V mnoha případech používal slova odpovídající obrazům, na které se Aimee dívala.

Existuje celá řada dalších případů telepatie mezi zvířaty. Lze předpokládat, že telepatie hraje významnou roli při komunikaci mezi jedinci ptačích hejn, či třeba členů vlčích smeček. Příklady telepatie studované zejména u psů a koček ukazují, že zvířata jsou v mnoha ohledech mnohem inteligentnější než pyšný homo sapiens sapiens, který svým důrazem na racionalitu svou přirozenou telepatickou schopnost do značné míry potlačil.

Telepatie v říši lidí
S jedním s řad případů telepatie jsem se osobně setkal před dvěma měsíci. Navštívil jsem kartářku. Protože jsem nezaměstnaný, chtěl jsem vědět možnosti práce do budoucna. Nic víc jsem jí neřekl. Po odpovědi na můj dotaz najednou sama od sebe začala hovořit o jedné ženě s kterou jsem v té chvíli řešil vztah. Popsala okolnosti našeho vztahu a její povahu. Z povahy toho co mi řekla je vyloučené, aby tyto informace vyčetla z mé tváře či jiným způsobem, jak by mohlo napadnout některé ze skeptiků. Jediným způsobem, jak to mohla zjistit bylo, že to zkrátka přečetla v mé mysli, respektive se napojila na můj osud.

Takových projevů telepatie je mnoho. Hovořil o nich i Sigmund Freud. Když podroboval své pacienty psychoanalýze, tak občas zažíval intuitivní vhled do jejich problémů. Jeho samotného to obtěžovalo. Považoval to za projev primitivního archaického způsobu myšlení.

Prostřednictvím telepatie můžeme na dálku od léčitele přijímat léčivou bioenergii tak, že se např. prostřednictvím fotografie k němu mentálně naladíme. S telepatií se setkávají ti co přijímají duchovní poselství např. Mariánská zjevení. Jsou v tranzu, nevnímají vnější svět a často necítí ani bolest např. štípnutí a přitom přijímají myšlenkové poselství od někoho, kdo fyzickým okem není okolními lidmi viděn. Díky telepatii lidé při klinické smrti dokáží popsat nejen co si doktoři povídají, když oživují jejich tělo, ale často i to co si lidé říkají v okolních místnostech. Telepaticky také hovoří se svými zesnulými příbuznými a jinými bytostmi.

Telepatie, ale může být ještě daleko běžnější součásti našeho života než si myslíme. Dostaneme náhlý nápad něco udělat, či něco náhle pochopíme. Nikdy však nevíme jestli onen nápad má původ v naší mysli, nebo jej nám zkrátka nezaslal někdo jiný ať již nyní žijící člověk, nebo třeba zesnulá babička, která se o nás snaží starat a naše kroky ovlivňovat i po své smrti.

Domnívám se, že jednou bude telepatie vyučována na školách jako dnes matematika. Budeme se nejen učit mimosmyslově komunikovat s jinými lidmi, živými tvory, případně mimozemšťany, ale také prostřednictvím telepatie čerpat z univerzálního duchovního zdroje poznatky bez studia knih.

Telepatie v anorganickém světě
V roce 1982 byl proveden fyzikální experiment, který prokázal vzájemnou propojenost částic hmoty, bez ohledu na jejich vzdálenost. Experiment byl proveden na návrh tři mužů: Einsteina, Roseho a Podolského EPR experiment. Jeho detailní popis by si vyžadoval exkurs do kvantové mechaniky, který ale vynechán. Uvedu pouze závěr. Dvě tzv. kvantově provázané částice navzájem mezi sebou komunikovaly nadsvětelnou rychlostí bez jakéhokoliv časového zpoždění. Změníme-li chování jedné částice, okamžitě tím změníme i chování druhé částice, i kdyby byla na obráceném konci vesmíru.

V tom vidím možné zásadní důsledky pro popis přírodních procesů. Chování částic hmoty nevyplývá jen ze sil, které na ně působí, ale je v přímém vztahu s chováním jiných částic hmoty. To by mohlo posunout naše chápání vzniku a vývoje strukturovaných útvarů ať již neživých jako jsou nejrůznější atmosférické útvary, atomové a molekulární struktury, či živé organismy.

Závěr
Telepatii považuji za univerzální způsob komunikace ve vesmíru v jisté podobě od nejjednodušších částic hmoty po živé organismy a člověka. Je to způsob, který není omezen časem a jeho intenzita nezávisí na vzdálenosti mezi objekty. Naznačuje to, co filozofové různých kultur vědí již dávno. Nejen my lidé v hlubinách našeho nitra ( podvědomí ) jsme vzájemně propojeni a na vědomé či nevědomé úrovni ovlivňujeme více či méně každého. Ale také to, že je „neviditelnou nití“ propojeno vše živé a dokonce i zdánlivě neživé v jeden celek, který lze chápat jako velký vesmírný živý organismus. Organismus ve kterém vládne řád v podobě přírodních zákonů a ve kterém má vše své přirozené místo a hluboký smysl ať již je to kámen, mrak na obloze, stéblo trávy, ještěrka či člověk.

Autor: Petr Bajnar