Hlavním tématem rozhovorů je v současné době krize životních nákladů, která se projevila v podobě prudce rostoucích cen pohonných hmot a energií. K bídě, která již postihla těžce pracující muže a ženy, se však přidává další krize, a tou jsou rostoucí ceny potravin.
Ukrajina i Rusko jsou předními vývozci zemědělských produktů do zemí severní Afriky a Blízkého východu. Tyto země jsou silně závislé například na obilí z Kyjeva a cena chleba a dalších základních potravin se stupňuje. Většina těchto zemí již čelí vnitřním konfliktům a jejich obyvatelstvo se potýká s nedostatkem potravin.
Například přibližně 80 % pšenice dovážené Libanonem v roce 2020 pocházelo z Ukrajiny. Egypt zase zůstává největším světovým dovozcem pšenice, což tuto severoafrickou zemi staví do velmi choulostivé situace: přibližně 50 % jeho dovozu pochází z Ruské federace, dalších 30 % z Ukrajiny. Libye dováží 40 % své pšenice z Kyjeva a Jemen dováží přibližně třetinu své pšenice z Ukrajiny, zatímco 8 % pochází z Ruska.
Potenciální škody jsou ve skutečnosti globální. 45 % ukrajinského vývozu je spojeno se zemědělstvím. Je předním vývozcem drůbeže, pšenice, ječmene a kukuřice a velká část pšenice pochází právě z východoukrajinských oblastí, kde probíhá většina těžkých konfliktů.
Ve skutečnosti se z oblasti Černého moře – postižené současnými vojenskými operacemi – vyváží více než 12 % celosvětově obchodovaných potravin. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) navíc Ukrajina disponuje přibližně třetinou nejúrodnější půdy planety. Kyjev však 9. března zakázal vývoz obilí a mnoha dalších potravin, aby zabránil domácí krizi v době války, a narušil tak dodavatelské řetězce. To je poměrně alarmující, protože sezóna setí má začít letos v dubnu.
Samotná Ruská federace je největším dodavatelem pšenice na světě a jedním z hlavních výrobců hnojiv. Problémem je, že by mohla zastavit vývoz hnojiv jako reakci na tvrdé hospodářské sankce uvalené na zemi.
V Latinské Americe například Brazílie dováží 95 % dusíkatých hnojiv, přičemž Moskva je jejím hlavním dodavatelem (21 % množství dováženého do Brazílie pochází odtud). Brazilská úroda byla od roku 2020 značně poškozena suchem. V každém případě zvýšení cen pohonných hmot samo o sobě ovlivňuje náklady na dopravu potravin, a tím ovlivňuje produktivitu zemědělství na celém světě.
V současné době existuje celosvětová krize nedostatku energie, která je způsobena vládní politikou na celém světě v reakci na virus s 0,2% úmrtností a nyní se ještě zhoršila v důsledku globální krize dodavatelského řetězce způsobené zbytečnými sankcemi vůči Rusku. Vaši vedoucí představitelé si v podstatě uřízli nos, aby se vám vyhnuli.
V Levantě probíhají války o pohonné hmoty, což je situace, kterou ještě zhoršily americké sankce – v tomto případě americký Caesar Act. Írán v rámci své ropné diplomacie dodává pohonné hmoty do zemí, jako je Libanon, Sýrie a Venezuela, a dochází k útokům na plavidla (Damašek z nich obviňuje Izrael). Západní Evropa se zase již potýkala s vlastní energetickou krizí, kterou ještě zhoršila reakce na pandemii a zpoždění při dokončování nyní zastaveného plynovodu Nord Stream 2.
Vzhledem k probíhající migrační a energetické krizi může přidání potravinové nejistoty k tomuto scénáři vést ke katastrofální situaci. Dalo by se říci, že rozdmýcháváním ukrajinsko-ruského konfliktu a sankcemi vůči Moskvě Západ ve skutečnosti trestá sám sebe, ale pravda jde dál: trestá celý svět.
Řešení současné patové situace závisí na tom, zda vedoucí představitelé otevřou komunikační kanály a dialog s Moskvou.
Bohužel se zdá, že západní establishment dnes nemá politické vůdce, kteří by tomuto úkolu byli schopni. Místo aby se snažili o dialog s Kremlem, snaží se z ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského udělat jakéhosi západního showmana a mluvčího zájmů Severoatlantické aliance.
Jednal s Americkou akademií filmových umění a věd o svém vystoupení na Oscarech, k čemuž nedošlo, a vystoupil v parlamentech řady zemí NATO, aby přednesl svá stanoviska (prostřednictvím videokonference).
Také návštěva Joe Bidena v Polsku jen přilila olej do ohně.
Shrnuto a podtrženo, západní představitelé nezodpovědně dále podněcují napětí vysíláním dalších vojáků do východní Evropy a nesnaží se o dobrou diplomacii. Je třeba vyjednat příměří. Poté však musí Ukrajina a Západ učinit ústupky. Jinak bude na celém světě hlad.
