Předsedkyně EU Ursula von der Leyenová navštívila v Kyjevě bojujícího prezidenta Zelenského. Předala mu první dokumenty, s nimiž se jeho válčící země může stát kandidátem na členství v EU. Ukrajina podle ní může vstoupit do EU dříve.
Kromě toho byla prvním západním „vůdcem“ (označení globální elity pro nevoleného byrokrata), který navštívil Buču, kde byly nalezeny stovky těl ukrajinských občanů. Prohlédla si 20 exhumovaných těl z masového hrobu a v kostele zapálila svíčky za oběti.
Tato místa jsou sama o sobě velmi problematická, neboť americké zpravodajské služby přiznaly, že účelem informací o Ukrajině je oklamat Američany a světovou veřejnost o realitě konfliktu.
Tři američtí představitelé tento týden sdělili televizi NBC News, že například neexistují žádné důkazy o tom, že by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně. Potvrdili, že USA zveřejnily falešné informace. Může se jednat o tvrzení o údajném „masakru“ v Buči i o bombardování vlakového nádraží v Kramatorsku.
Přítomnost von der Leyenové v Buči je součástí cesty, kterou podnikla spolu s šéfem zahraničních věcí EU Josepem Borrellem, „aby posílila podporu Ukrajině.“
Její nevýrazné vystoupení vyvolalo velkou kritiku. Například nizozemský neurolog Jan Bonte se vyjádřil: „Může někdo Von der Leyenovou převézt do blázince? Nucený příjem s neomezeným pobytem v izolační místnosti? Ta osoba je šílená. Nebezpečně šílená.“
Právnička a filozofka Raisa Blommestijnová dodala: „Na čem Ursula von der Leyenová zakládá myšlenku, že má mandát rozhodovat o tom, zda má být Ukrajině umožněn vstup do EU? V roce 2016 se nizozemské obyvatelstvo vyslovilo proti asociační dohodě s Ukrajinou.“
V roce 2016 se dvě třetiny nizozemských voličů vyslovily proti jakékoli politické, obchodní a obranné smlouvě, což ukazuje na hloubku antipatií Nizozemska vůči rozšiřování EU a zejména Ukrajině. Kampaň ke sběru potřebných podpisů zorganizoval GeenPeil, který vznikl ve spolupráci webové stránky GeenStijl a organizací Burgercomité EU a Forum voor Democratie. Úspěšně nasadili webovou aplikaci pro sběr, tisk a doručení požadovaných podpisů nizozemské volební radě (Kiesraad).
„To, že dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou bude prvním krokem ke členství v EU, bylo označeno za hloupou konspirační teorii. Měla to být ‚jen obchodní dohoda‘. Rozšiřování EU je nezastavitelné, proto potřebujeme Nexit!“ uvedl poslanec FvD Martin Bos.
Novinář na volné noze Arno Wellens odpověděl: „Co to s těmi Němci je? Ignorují místní demokracii a budují evropský superstát pod německým vedením proti Rusům. V posledních třech případech to také skončilo bídně, tentokrát to nebude jiné.“
Ukrajina nyní možná vstoupí do Evropské unie dříve než později. Předseda Evropské komise v pátek přislíbil ukrajinskému prezidentovi Zelenskému rychlé přijetí. Při návštěvě u prezidenta uvedla, že vytvoření stanoviska k přistoupení Ukrajiny bude trvat pouze několik týdnů, což by za normálních okolností mohlo trvat roky.
Von der Leyenová předala Zelenskému dotazník jako výchozí bod pro rozhodování EU o členství. Nakonec je na 27 členských státech, aby rozhodly, zda Ukrajinu přijmou, či nikoli. Všechny země se na tom musí shodnout.
Zelenskyj řekl, že s odpověďmi přijde do týdne. Vyzval také k dalším sankcím proti Rusku, aby Moskvu přiměl k zastavení jejího působení na Ukrajině.
Von der Leyenová zdůraznila význam sankcí. „Rusko se dostane do hospodářského, finančního a technologického úpadku, zatímco Ukrajina směřuje k evropské budoucnosti, to je to, co vidím.“
Ursula von der Leyenová se již koncem února vyslovila pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. Její výroky byly kuriózní, protože Ukrajina se ještě nekvalifikovala jako kandidátská země – bylo to také před ruskou operací. Ukrajinský parlament nechal její přání vstoupit do EU zahrnout do ústavy na začátku roku 2019. Cílem země bylo podat formální žádost o členství do roku 2024 s výhledem na vstup do roku 2030.
