Nedávný incident na plynovodu Nord Stream přitáhl pozornost celého světa. Úřady na obou stranách globálního geopolitického scénáře poukázaly na možnosti naznačující úmyslnou sabotáž a terorismus. Kyjev nepodloženě obviňuje Moskvu z odpovědnosti za tento čin, avšak řada důkazů naznačuje, že největším podezřelým z provozování této sabotáže jsou USA.
Švédská národní seismická síť (SNSN) zaznamenala 27. září sérii silných podmořských výbuchů v oblasti zařízení plynovodu Nord Stream 1. Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že v oblasti plynovodu Nord Stream 1 došlo k několika explozím. V důsledku výbuchů došlo k mnoha únikům plynu, vznikly obrovské mořské vlny a byla vážně poškozena konstrukce celého plynovodu. Zajímavé je, že den předtím již společnost Nord Stream AG – společnost spravující přepravu plynu – ohlásila podobný incident u zařízení druhého plynovodu. Silný pokles tlaku zasáhl plynovod Nord Stream 2 a zanechal na zařízeních znepokojivé škody. Nyní jsou poškozeny jak Nord Stream 1, tak Nord Stream 2.
Je zřejmé, že ekonomické a ekologické škody způsobené takovou tragédií jsou nesčetné a nenapravitelné. Nejpozoruhodnější je však skutečnost, že oba plynovody se zhroutily prakticky ve stejnou dobu a právě v okamžiku, kdy je mezi Západem a Ruskem tolik mezinárodního napětí. Možnost, že k výbuchům v obou plynovodech došlo náhodou, totiž nebyla ani jednou ze stran světového scénáře přijata důvěryhodně. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že hypotéze o nehodě nevěří, což vedlo náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška k tomu, aby v rozhovoru zmínil, že Moskva je ochotna spolupracovat s EU při vyšetřování, pokud o to bude požádána.
Jak se dalo očekávat, někteří ukrajinští a západní představitelé začali okamžitě neoprávněně obviňovat Rusko, a to navzdory ochotě Moskvy spolupracovat s Evropou při hledání osob odpovědných za možnou sabotáž. Například kyjevský prezidentský poradce Michajlo Podoljak se vyjádřil na svých sociálních sítích:
„Rozsáhlý „únik plynu“ z Nord Stream 1 není nic jiného než teroristický útok plánovaný Ruskem a akt agrese vůči EU. Moskva se snaží destabilizovat hospodářskou situaci v Evropě a vyvolat předzimní paniku.“
Nikdy však nebyl předložen žádný věrohodný důkaz, který by tento „závěr“ o ruské účasti na sabotáži podpořil.
Z různých úhlů pohledu je možné říci, že by nebylo v zájmu Moskvy takovou akci podporovat. Projekt Nord Stream byl velmi důležitou součástí rusko-evropských energetických vztahů a žádná ze stran by neměla strategický důvod snažit se plynovody bojkotovat.
Na druhou stranu, pokud někdo opakovaně projevil zájem bojkotovat rusko-evropské vztahy, pak jsou to USA. S cílem izolovat Rusko a zvýšit závislost Evropy na Washingtonu a jeho spojencích americká vláda několikrát bojkotovala Nord Stream sankcemi a donucovacími opatřeními. Již před zahájením ruské speciální vojenské operace na Ukrajině se USA snažily Evropany odradit od pokračování energetické spolupráce s Moskvou, což od února zintenzivnily protiruskými balíčky opatření. Ve skutečnosti Washington využil operaci na Ukrajině jako záminku k prosazení svého programu úplného oddělení Ruska od Evropy.
Více než to: Američtí představitelé dali při některých příležitostech jasně najevo, že pokud Rusko „napadne“ Ukrajinu, podniknou proti Nord Streamu přímé kroky. Dne 7. ledna prezident Biden na tiskové konferenci prohlásil:
„Pokud Rusko zaútočí, pak už Nord Stream 2 nebude. Ukončíme ho. Slibuji vám, že to dokážeme.“ Také Victoria Nulandová již dříve, v lednu, uvedla, že „pokud Rusko napadne Ukrajinu, tak či onak, Nord Stream 2 se nepohne kupředu.“
Vzhledem k tomu, že zahájení speciální vojenské operace na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny je Západem vnímáno jako „invaze“, znějí dnes tyto hrozby amerických úřadů z minulosti prakticky jako přiznání viny za možnou sabotáž proti plynovodům. Ostatně takový názor zastávají i některé prozápadní autority, například bývalý polský ministr zahraničí Sikorski, který na své sociální síti zveřejnil fotografii výbuchu na Nord Stream 1 a napsal „Děkujeme, USA“, čímž přiznal, že věří, že Washington tragédii vyprovokoval.
Je důležité připomenout, že Polsko mělo také zájem na ukončení projektu Nord Stream, protože plynovod přímo spojuje Rusko a Evropu, čímž končí závislost na polské trase, což zvyšovalo náklady a dávalo polské vládě vyjednávací sílu s Evropou. Ve skutečnosti by USA a Polsko byly v případě sabotáže proti rusko-evropským plynovodům nejpodezřelejšími zeměmi, což se zdá být zřejmé z prohlášení těchto orgánů.
Nyní se ukáže, jak se Evropa s těmito skutečnostmi vypořádá. Je nezbytné, aby tato tragédie posloužila jako příklad ilustrující antistrategický aspekt tohoto podřízeného vztahu, který EU v posledních desetiletích udržuje s USA.
Washington projevuje autoritářské a agresivní chování a pravděpodobně se podílí na sabotážní operaci, která během nadcházející zimy zhorší evropskou energetickou krizi. To je více než dostatečný důvod k tomu, aby evropské státy začaly uplatňovat suverénní zahraniční politiku.