Zásoby zemního plynu v Německu nestačí na to, aby země přečkala příští zimu bez nákupu dalšího ruského plynu, řekl médiím nejvyšší úředník odpovědný za elektrické a plynové sítě.
V rozhovoru pro německý Bild am Sonntag, který byl zveřejněn v neděli, Klaus Müller varoval, že ačkoli „zásobníky plynu jsou naplněny téměř z 65 %“ a „je to lepší než v předchozích týdnech“, stále to nestačí na to, aby „přečkaly zimu bez ruského plynu.“
Müller, který je prezidentem německé Spolkové agentury pro sítě, dodal, že nyní hodně záleží na tom, zda se ve čtvrtek podaří dokončit údržbové práce na plynovodu Nord Stream 1, jak se očekávalo.
Na otázku, jak dlouho bude trvat, než se v případě úplného zastavení dodávek ruského plynu dále zvýší ceny energií pro spotřebitele v Německu, Müller odpověděl, že zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. Nabídl však ujištění a poznamenal, že „tento týden nedošlo k žádnému výraznému nárůstu cen, přestože byl Nord Stream 1 odstaven.“ Úředník naznačil, že to může být známkou toho, že „trhy již internalizovaly ztrátu ruských dodávek plynu a dosáhli jsme cenového stropu.“
Předseda energetického regulačního úřadu zdůraznil, že Němci „by neměli podléhat panice“, a ujistil, že „soukromé domácnosti mají ze všech nejméně důvodů k obavám“ a budou mít plyn zajištěn mnohem déle než průmysl.
Navíc podle něj „neexistuje scénář, kdy bychom zůstali zcela bez plynu.“ Müller poznamenal, že i kdyby Rusko zcela přerušilo dodávky, ostatní země jako Norsko, Nizozemsko a Belgie by Německu stále prodávaly fosilní paliva. V budoucnu bude mít význam i vlastní terminál na zkapalněný zemní plyn, dodal prezident síťové agentury.
Müller uvedl, že pokud dojde k přídělovému řízení plynu, agentura zváží možné škody na ekonomice a dodavatelských řetězcích způsobené zastavením dodávek do konkrétního podniku nebo průmyslového závodu.
Úředník dále uvedl, že i když dojde k nedostatku plynu, bude se pravděpodobně týkat pouze těch částí Německa, které jsou na konci plynové sítě.
Müller rovněž odmítl návrhy, že by Berlín měl zakázat jakýkoli vývoz plynu do sousedních evropských zemí, a zdůraznil význam solidarity.
„Stejně jako my nyní využíváme přístavy pro zkapalněný zemní plyn v Belgii a Nizozemsku,“ Německo by svým sousedům podalo pomocnou ruku, pokud by se potýkali s vážným nedostatkem plynu, slíbil úředník.
Müller předpověděl, že Německo čekají dvě obtížné zimy s rizikem nedostatku plynu, ale do léta 2024 bude země na ruském plynu nezávislá.
„Pravdou však také je, že ceny už nikdy nebudou tak nízké jako kdysi,“ připustil Müller.
Od začátku ruské ofenzívy proti Ukrajině ceny plynu v Evropě prudce vzrostly a začátkem března dosáhly historického maxima přes 3 600 dolarů za 1 000 metrů krychlových.
Ukrajina a některé další východoevropské země, včetně Polska, sice vyzývají EU, aby zakázala dovoz ruského plynu, ale Brusel se zatím zastavil před zavedením tohoto opatření kvůli nedostatku shody mezi členskými státy.
Němečtí vládní představitelé a zástupci průmyslu opakovaně varovali, že zastavení dodávek ruského plynu by znamenalo obrovskou ránu pro ekonomiku.
Koncem června ministr hospodářství Robert Habeck aktivoval druhou fázi německého třístupňového nouzového plánu pro dodávky plynu. Stalo se tak v době, kdy Rusko omezilo dodávky plynovodem Nord Stream 1 a obvinilo z toho nedostatek turbíny, která kvůli sankcím uvízla v Kanadě.
V pondělí Rusko zahájilo pravidelnou údržbu plynovodu, což znamená, že do Německa neproudil žádný plyn.
Tento týden také Berlín požádal Ottawu o výjimku pro zařízení, které Moskva uvádí jako důvod poklesu dodávek.
Kanada žádost Berlína přijala a turbínu pošle do Německa, odkud bude putovat do Ruska, což Ottawě umožní vyhnout se porušení vlastních sankcí použitím nepřímé trasy dodávek.
Mezitím v pátek ruský státní energetický gigant Gazprom oficiálně požádal německého průmyslového giganta Siemens o poskytnutí dokumentů potřebných k navrácení zařízení do Ruska.
