Německo nařídilo, aby se do mírové mise pod vedením EU v bývalé jugoslávské republice Bosna a Hercegovina zapojilo přibližně 50 vojáků, kteří se z ní před téměř deseti lety stáhli.
Bosenští Srbové vznesli námitky a ruské velvyslanectví varovalo před mocenskými hrami NATO, když se první skupina vojáků Bundeswehru v úterý rozmístila u Sarajeva.
Podle EUFOR budou Němci „poskytovat dodatečné kapacity“ jak na velitelství operace Althea, tak na síti základen, které zajišťují spojení s místními samosprávami a komunitami.
Mise uvedla, že „toto nasazení je dalším důkazem závazku EU zajistit stabilní, prosperující a evropskou budoucnost pro všechny občany“ Bosny a Hercegoviny.
Přibližně 50 000 příslušníků mírových sil NATO bylo do Bosny poprvé vysláno v roce 1996, aby zajistili dodržování příměří, které ukončilo občanskou válku mezi Srby, Muslimy a Chorvaty v letech 1992-1995. V roce 2004 je převzala EU a koncem roku 2012 Německo svůj kontingent stáhlo. V současnosti má EUFOR odhadem 1 100 vojáků z 20 zemí, jejichž úkolem je nyní pomáhat Bosně „na její cestě k evropské integraci.“
Milorad Dodik, bosenskosrbský člen tripartitního předsednictví země, prohlásil, že jeho lidé nepodporují a nemohou důvěřovat vojenské přítomnosti Německa v Bosně vzhledem k nedávné rezoluci Bundestagu, která vyjadřuje přání revidovat Daytonské mírové dohody.
„Tato rezoluce zasahuje do našeho ústavního pořádku a představuje vměšování do vnitřních záležitostí jiné země,“ řekl Dodik v úterý místním médiím. Dodal, že proti důvěře Srbů v jednání Berlína působí i historie Německa v regionu – jako okupanta v obou světových válkách.
Ruské velvyslanectví v Sarajevu mezitím uvedlo, že příchod německých vojáků se zdá být součástí americko-britské agendy „plíživé NATO-izace“ Bosny. Samotné síly EUFOR sdělily Radě bezpečnosti OSN, že v zemi panuje mír a stabilita, takže jejich náhlé volání po posilách se jeví jako neupřímné, přičemž odkazy na krizi na Ukrajině jsou „obzvláště nepřijatelné“, dodalo velvyslanectví.
Rusko si je vědomo možných provokací, jejichž cílem je vykreslit EUFOR jako slabou a potřebnou náhradu „okupačními jednotkami NATO“, uvedlo velvyslanectví a vyzvalo všechny bosenské frakce, aby se „nepřipojovaly k uměle vnucené hře s označenými kartami“, ale začaly diskutovat o vnitropolitických problémech bez vnějšího diktátu.
Mandát EUFOR má vypršet v listopadu a jeho prodloužení bude záležet na Radě bezpečnosti OSN, kde má Rusko právo veta. Když Rusko loni odmítlo schválit jmenování Christiana Schmidta novým „vysokým představitelem“ v Bosně, západní země jmenovaly bývalého německého politika samy.
