V uplynulém měsíci se mainstreamová i alternativní média po celém světě věnovala ruské vojenské intervenci na Ukrajině. Ta byla zahájena v reakci na téměř devět let trvající provokace Západu od barevné revoluce Euromajdan, kdy byl svržen demokraticky zvolený a Moskvě přátelsky nakloněný prezident Viktor Janukovyč a nahrazen postupnými prozápadními vládami Petra Porošenka a Volodymyra Zelenského, jejichž osm let trvající válka proti separatistickým republikám Doněcku a Luhansku, zahrnující nasazení neonacistických polovojenských jednotek, jako je prapor Azov, a etnické čistky převážně ruského etnika v obou republikách, by se stala katalyzátorem pro Ruskou federaci, aby vojensky zasáhla u svého západního souseda – přičemž pokusy Moskvy o mírové řešení situace v posledních několika měsících nakonec k ničemu nevedly poté, co Kyjev odmítl plnit svou část minských dohod, které by Doněcku a Luhansku poskytly určitou autonomii a zároveň zůstaly pod ukrajinskou vládou.
V uplynulém týdnu se však korporátní média nápadně a v souladu s tím zaměřila zpět na COVID-19, konkrétně na novou variantu „BA.2“, a na pozitivní testy vysoce postavených osobností, jako jsou Barack Obama, Hillary Clintonová, Jen Psakiová a Doug Emhoff, manžel americké viceprezidentky Kamaly Harrisové – pozornost médií, která nebyla zaznamenána od doby, kdy na konci ledna, v době velmi náhodného načasování virtuální akce Světového ekonomického fóra Davos Agenda, několik zemí na celém světě současně zrušilo všechna omezení.
Tento náhlý koordinovaný obrat k mainstreamovému mediálnímu Covid příběhu, který byl před dvěma měsíci náhle podobným způsobem opuštěn, vyvolává mnoho otázek. A vzhledem k nedávnému potvrzení současné náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victorie Nulandové – která se sama podílela na původní operaci změny režimu na Euromajdanu -, že laboratoře na Ukrajině financované Spojenými státy vyvíjely biologické zbraně, a také vzhledem k tvrzení Bílého domu, že Rusko plánuje v rámci současné vojenské operace použít chemické zbraně, existují náznaky, že náhlý přechod médií na Covid může být použit jako prostředek k tomu, aby se připravila půda pro smrtící eskalaci na Ukrajině – chemický útok pod falešnou vlajkou nebo únik z laboratoře, z něhož Západ obviní Rusko a který bude použit jako prostředek k tomu, aby NATO zavedlo „bezletovou zónu“ nad Ukrajinou, po níž volá současný ukrajinský prezident Zelenskyj.
Zinscenování chemického útoku pod falešnou vlajkou jako prostředku k podnícení vojenské intervence pod vedením USA je taktika, kterou washingtonští neoconi používají velmi často.
V roce 2017 byla Syrská arabská republika v zajetí šest let trvající operace na změnu režimu, která byla zahájena v reakci na to, že prezident Bašár Asad odmítl povolit Kataru, který je spojencem Západu, vybudovat přes jeho zemi plynovod. Na rozdíl od Libye, která byla ve stejné době podrobena obdobné operaci na změnu režimu a během osmi měsíců převálcována a zničena Západem podporovanými teroristy, však Sýrie podobnému náporu Západu zahájenému proti jejímu území úspěšně odolávala, a to i díky zásahům svých spojenců Íránu a Ruska, které měly vést k neuváženým opatřením lobby změny režimu.
Dne 4. dubna 2017 byl v syrském městě Chán Šajchún proveden chemický útok pod falešnou vlajkou, v důsledku čehož tehdejší americká administrativa Donalda Trumpa o tři dny později zahájila útok řízenými střelami na syrskou vládou kontrolovanou leteckou základnu Šajrát, což byl první přímý vojenský zásah mezi Západem a Damaškem od zahájení operace na změnu režimu, který se však jen těsně zastavil před plnohodnotnou vojenskou intervencí, v niž neoconi doufali.
Podobný útok pod falešnou vlajkou se uskutečnil téměř o rok později ve městě Dúmá, tentokrát USA, Británie a Francie zahájily letecké údery proti syrským vládním cílům, avšak opět se nejednalo o „bezletovou zónu“ ve stylu Libye.
Nyní, kdy je téměř nevyhnutelné, aby se stejný scénář odehrál i na Ukrajině – pravděpodobně koncem května, kdy se má konat první osobní summit Světového ekonomického fóra po dvou letech -, se svět musí připravit na to, že zabrání možným následkům „omezeného“ úderu proti ruské vojenské infrastruktuře, podobně jako tomu bylo v Sýrii, což by mohlo mít potenciálně nejvážnější důsledky – třetí světovou válku.
