Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra, sní o „velkém resetu“ globálního systému. Tvrdil, že Covid-19 a klimatická krize ukázaly, že žádná země není ostrovem a že je nutná větší globální koordinace ve všech oblastech.
Velký reset by nám umožnil změnit představu o globálním systému tím, že bychom vytvořili ekonomický systém zaměřený na člověka, upřednostnili udržitelné využívání zdrojů, zajistili, aby technologie Průmyslu 4.0 sloužily společnému dobru, a vytvořili novou globální finanční architekturu.
V lednu Schwab přesvědčil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby vystoupil na každoročním setkání WEF ve švýcarském Davosu, kde se schází světová finanční, politická a kulturní elita. V projevu, který Si přednesl prostřednictvím videopřenosu z Pekingu, vyzval k větší mezinárodní spolupráci při řešení klimatických změn, ekonomické nerovnosti a dalších globálních problémů.
Svým vystoupením na zasedání dal Si najevo, že podporuje ducha Schwabova programu WEF. Zároveň však varoval před konfrontací, která by podle jeho slov mohla mít „katastrofální následky.“
Obnovení kurzu dolaru
Myšlenka „resetu“ globálního systému získala na aktuálnosti po finanční krizi v roce 2008, kterou vyvolal pád investiční banky Lehman Brothers. Americká vláda vynaložila biliony dolarů, aby zabránila zhroucení finančního systému.
Když se usadil prach, stále více finančních a ekonomických odborníků varovalo, že obrovské zadlužení USA podporované „kvantitativním uvolňováním“ (rozšiřováním peněžní zásoby) nakonec způsobí masivní inflaci a podkope roli dolaru jako světové rezervní měny.
V roce 2014 publikoval nizozemský finanční novinář Willem Middelkoop knihu The Big Reset: Válka proti zlatu a finanční hra. Tvrdil, že USA se pokusí udržet dolar jako dominantní měnu tím, že zkonstruují reset finančního systému. Předpověděl, že zlato bude jednou z kotev nového finančního systému. Cena zlata by se mohla ztrojnásobit a odrážet tak faktickou devalvaci dolaru.
Ukrajina převrátila tradiční scénáře „resetu.“ Odříznutí ruské centrální banky od dolarového systému ze strany USA bylo příslovečným převratným momentem. Vláda USA využila své kontroly nad dolarovým systémem proti zemím, jako je Venezuela, Severní Korea a Írán, podle své libosti. Když však zabavila ruské dolarové rezervy, svět se probudil.
Země, které nejsou přímými spojenci USA, se budou snažit snížit svou expozici vůči dolarovému systému. Čína se na dolarový systém napojila a neměla bezprostřední potřebu dolar zpochybňovat, ale vzhledem k rostoucí angažovanosti USA na Tchaj-wanu má Čína důvod k obavám.
Odstranění Ruska z dolarového systému jasně ukázalo, že finanční moc USA může jednat bez právních omezení. Čína již uzavřela s desítkami zemí takzvané dohody o měnových swapech, aby obešla dolarový systém, ale nyní by mohla pocítit potřebu vytvořit platební systém pro mezinárodní transakce zaměřený na jüan.
Globální dluh
Spekulace o zániku dolarového systému se objevují již několik desetiletí. Dolaroví medvědi tvrdí, že přetrvávající americké obchodní deficity, rozpočtové deficity a rostoucí státní dluh jsou neudržitelné a že existuje hranice, do kdy je možné tisknout peníze, aby se rozdíl vyrovnal.
Teorie o zániku dolaru se staly jedním z nejžhavějších témat mezi finančními experty, ekonomy a komunitou kryptoměn. Známí investoři jako Jim Rogers, Marc Faber a Peter Schiff si na předpovědích soudného dne udělali kariéru. Miliony diváků zhlédly video miliardáře a investora Raye Dalia o tom, jak a proč impéria upadají. Katalyzátorem je vždy neudržitelné zadlužení.
Předpovědi nejhoršího scénáře dolarové krize přesahují Velkou hospodářskou krizi 30. let minulého století. Předpokládají zavírání bank, záchranné akce, kontrolu kapitálu, nedostatek potravin, výpadky elektřiny a příděly základního zboží.
Většina z nich se shoduje, že dolarová krize by se odrazila po celém světě. Poptávka po dolarech a amerických státních dluhopisech by se zhroutila a úrokové sazby by prudce vzrostly. Jiní vidí „superinflaci“ a miliony lidí, kteří přijdou o práci, životní úspory a důchody.
Poučení z Asie
Jádrem současných problémů s dolarem je dřívější reset. V roce 1972 americký prezident Richard Nixon šokoval svět, když oddělil dolar od zlata. Tím zbavil americkou vládu povinnosti vyměňovat dolarové bankovky za zlato.
Válka ve Vietnamu zatěžovala státní pokladnu a díky oddělení dolaru od zlata mohly USA potřebné dolary jednoduše natisknout. Nixon přesvědčil Saúdskou Arábii, aby prodávala ropu pouze v dolarech výměnou za vojenskou ochranu USA. Dolar by byl podpořen silou americké ekonomiky a rolí dolaru jako nepostradatelné světové měny.
V polovině sedmdesátých let minulého století Japonsko vyzkoušelo sílu americké ekonomiky, když jeho hyperefektivní exportní stroj nabral na obrátkách. Během pouhých deseti let japonští výrobci elektroniky zničili prakticky celý americký průmysl spotřební elektroniky.
Japonské automobilky hrozily stejným krokem a donutily americkou vládu, aby zasáhla a zachránila americký automobilový průmysl. V roce 1985 USA přinutily Japonsko revalvovat kurz jenu ve snaze zastavit příliv japonského vývozu.
Sotva se americká ekonomika přizpůsobila japonské efektivitě „just-in-time“, vstoupila do světové ekonomiky Čína. Americké společnosti přitahoval obrovský čínský trh, kvalifikovaná pracovní síla a kvalitní infrastruktura. Přenesly miliony pracovních míst do Číny, což dále narušilo americkou průmyslovou základnu.
Díky dolarovému vlaku se Čína zbavila chudoby stovek milionů lidí. Své přebytky investovala do domácí sociální a veřejné infrastruktury a do iniciativy Pásmo a cesta, největšího infrastrukturního projektu v historii.
Miliony Američanů přitom viděly, jak se americký sen vzdaluje za obzor. Zanikly miliony pracovních míst ve výrobě a americký finanční průmysl dostal volnou ruku. V desetiletích po Nixonovi američtí prezidenti z obou hlavních stran postupně rušili finanční regulace, které zavedl Franklin Roosevelt ve 40. letech 20. století, aby zabránil opakování nadměrných finančních spekulací, jež vedly k Velké hospodářské krizi.
Skutečný reset
Na konci loňského roku se státní dluh USA blížil 30 bilionům dolarů, zatímco celosvětový dluh dosáhl 300 bilionů dolarů, z nichž většina je denominována v dolarech. To, jak bude tento dluh obsluhován, až se zvýší úrokové sazby, aby se zabránilo rostoucí inflaci, nedává bankéřům v noci spát.
Konflikt na Ukrajině tento problém ještě více vyostřil. Vyloučení Ruska z dolarového systému činí reorganizaci globálního finančního systému nevyhnutelnou, ale bude mít velmi vysoké náklady.
Čína do dolarového systému značně investuje a nepochybně se bude snažit o jeho „měkké přistání.“ Bude však rozvíjet paralelní platební systém zaměřený na jüan jako záchrannou síť a sníží svou expozici vůči dolarovému systému. Prakticky všechny nezápadní země, včetně zemí produkujících ropu, se zapojí do systému jüanů, stejně jako některé evropské země, které jsou stále závislejší na čínském obchodu a investicích.
Čína je nejen největším světovým dovozcem ropy a bezpočtu dalších surovin, ale také největším světovým výrobcem základního spotřebního zboží, zelených technologií a technologií Průmyslu 4.0. Zavedení digitálního jüanu umožňuje Číně od základu vybudovat novou finanční architekturu.
Digitální peníze budou v popředí zájmu technologií Průmyslu 4.0. Klaus Schwab dosáhne alespoň části svého technokratického Velkého resetu, i když ne takového, jaký si představoval.
