Izraelská krize může sloužit Odporu, ale ne tak, jak to prezentují Západní média

Benjamin Netanyahu

Uvnitř sionistické entity zavládl chaos v souvislosti s přijetím zákona o prvním dodatku v balíčku zákonů, jehož cílem je omezit pravomoci izraelského nejvyššího soudu.

Benjamin Netanyahu

Vzhledem k tomu, že Izraelské vnitřní nepokoje vřou, představuje to příležitost pro regionální odbojové síly, nicméně Západní média tuto myšlenku přehánějí, aby odvedla pozornost.

Pondělní návrh novely zákona o „doložce rozumnosti“, který prošel třetím čtením v Izraelském Knesetu v poměru 64:0, vyvolal masové pouliční protesty Sionistické veřejnosti.

Podle průzkumu veřejného mínění, který Izraelská média provedla na začátku tohoto roku, se zhruba 66 % Izraelců domnívá, že nejvyšší soud by si měl ponechat pravomoc odklepnout zákony přijaté Knesetem, které jsou v rozporu se základním zákonem „Izraele“; to naznačuje, že velká část Izraelců je proti revizi právního systému. Od ledna každou sobotu proti reformám demonstrují desetitisíce, často statisíce Sionistických demonstrantů.

Bez ohledu na to, kolik procent Izraelských Židů se domnívá, že krajně pravicová koalice Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua činí správné či špatné rozhodnutí, faktem zůstává, že tato otázka je nesmírně rozdělující na mnoha úrovních.

Řada Sionistických představitelů, včetně bývalých premiérů, současného Izraelského prezidenta a členů opozice, varovala před hrozící izraelskou občanskou válkou, což je spíše hyperbola než realita, nicméně odráží to povahu daného problému.

Představitelé Izraelské armády, včetně jejího náčelníka štábu Herziho Haleviho, varovali, že vzhledem k tomu, že přibližně 10 000 záložníků hrozí, že zůstanou doma a budou bojkotovat své role, bude bojová připravenost Sionistické armády během několika týdnů až měsíců ohrožena.

K tomu se přidávají rozsáhlé protesty, pokles investic do „Izraelského“ lukrativního odvětví špičkových technologií, pokles Izraelského šekelu, blokády silnic, inter-sionistické nájezdy aut a násilí, které jsou hlavní příčinou náhlého zhoršení zdravotního stavu Benjamina Netanjahua. Izraelský premiér byl v neděli přijat do nemocnice kvůli dlouho utajované srdeční vadě, která vyžaduje naléhavou operaci k implantaci kardiostimulátoru.

Netanjahuovi se podařilo utajit již více než dva roky trvající onemocnění, kdy má občasné nepravidelné srdeční ozvy, které ho vyřadily z činnosti v době, kdy se Sionistická entita ponořila do chaosu kvůli schvalování zákonů o právní reformě. Dokonce i Americká vláda nabídla vzácnou intervenci, když se vyjádřila, že přijetí pozměňovacích návrhů je „nešťastné“ a vyzvala Izraelský režim, aby se dohodl s opozicí.

V západních médiích se hodně mluví o hrozbách, které mohou představovat Írán, Libanonský Hizballáh a Palestinský odpor, a v analýzách se tvrdí, že situace připravuje půdu pro méně připravený Izraelský režim; proti jeho regionálním protivníkům. Aktivně se také pokoušejí spojit zhoršující se situaci na hranici mezi okupovanou Palestinou a Libanonem se současnou krizí uvnitř této entity. Tyto záběry jsou buď špatně podložené, nebo jsou neupřímně spojovány, a to zejména s cílem přenést vinu a pozornost na jiné regionální aktéry.

Současná situace zcela jistě prospívá Palestinskému a Libanonskému odboji spolu s různými zeměmi v regionu, ale ne nutně tak, že by v tuto chvíli poskytovala prostor k útoku. Ve skutečnosti by útok právě teď pouze přesunul pozornost Sionistické veřejnosti od selhávající krajně pravicové koalice, a proto síly odporu pravděpodobně sedí v ústraní a zachovávají si zvědavý, v některých případech dokonce obranný postoj.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má dvě možnosti. První možností je zatáhnout Sionistickou veřejnost do širší konfrontace a způsobit ekonomické škody samotnému útvaru a také napjaté vztahy se Západem. To je nezbytné pro Netanjahuovo politické přežití, neboť jeho koaliční partneři – konkrétně aliance stran Náboženského Sionismu, která má v koalici druhý největší počet křesel – neustupují od svého cíle prosadit revizi právního systému, jedná se o extremisty, kteří pracují pro cíle osadnického hnutí, a mají sílu Netanjahuovu vládu rozložit.

Podle posledních průzkumů Hebrejských médií se Izraelský premiérův soupeř Benny Gantz poprvé stal u Sionistických voličů populárnějším než Netanjahu, což znamená, že v případě vyvolání dalšího kola voleb by mohl prohrát.

Druhou možností by bylo zahájení útočné války, pokud by chaos hrozil vážným ochromením „Izraele“; tato volba by však byla čistým projevem zoufalství. Tato druhá možnost by mohla být spuštěna několika způsoby. Přibližně před měsícem Netanjahu a jeho ministr války Yoav Gallant zahájili omezenou invazi do Džerinu, která nejenže nezasadila úder brigádám v Džerinu, ale ani nedokázala účinně odvést pozornost izraelské veřejnosti od právních reforem.

Vzhledem k tomu je pravděpodobné, že útoky na Západním břehu Jordánu nemusí vyvolat dostatečně velkou odezvu, která by předem zaměstnala mysl okupantů, takže útok na Gazu může být tím nejmenším, co lze pro odvedení pozornosti udělat.

Pokud Sionistický režim zaútočí na Gazu, skutečnost, že rakety budou létat do oblastí osídlení, přivede Izraelskou veřejnost do úkrytů a obvykle se v takových chvílích lidé shromáždí za svým vedením. Za takových okolností by byl další omezený útok na Palestinský islámský džihád (PIJ) zbytečný a neúčinný, a proto je pravděpodobnější, že tentokrát zaútočí na Hamás.

Záminku k útoku na Hamás již mají, což již nějakou dobu budují v Sionistickém tisku, kde vyhrožují zavražděním vůdců Hamásu kvůli odbojovým událostem, které se odehrávají na okupovaném Západním břehu Jordánu. Problém je v tom, že takový útok by se mohl velmi rychle rozšířit i do Libanonu, a proto by museli zvážit možnosti i na severu.

Napětí na hranici s Libanonem je zcela odděleno od vnitřních problémů sionistů, neboť Hizballáh neprovokuje současně s událostmi, které se odehrávají v souvislosti s právní úpravou. Pro Libanonský Hizballáh je problém zcela jasný: osvobození okupované vesnice Ghajar, kde Izraelci nedávno postavili separační zeď s cílem anektovat území. Tento plot postavený kolem severního segmentu vesnice Ghajar je jasným porušením modré linie. Proto Hizballáh umístil v okupované oblasti farem Shebaa stan, na který si Izraelci stěžují a různě vyhrožují.

Pokud Netanjahu hledá východisko ze současné svízelné situace a pokud se pro něj situace stane krajně svízelnou, může existovat i možnost provést omezené údery proti cílům uvnitř Libanonského území, což by vyvolalo odpověď ze strany Hizballáhu. Podle takového scénáře by se Izraelci nesnažili vyprovokovat válku v plném rozsahu, nebo dokonce nutně cílit na Hizballáh jako takový, možná by se pokusili omezit své údery na atentáty na vůdce Palestinského odporu.

Útok na Hamás v Gaze nebo na kohokoli v Libanonu by se pravděpodobně masivně vymstil, což je přesně důvod, proč to Sionistický režim dosud neudělal. Příliš se obával obrovských ztrát na životech bojovníků, které by utrpěl v případě války s Libanonem nebo pozemní invaze do Gazy. Pokud však na tom závisí Netanjahuovo politické přežití, může pro něj nyní existovat důvod, proč na mnohé potenciální důsledky nebrat ohled a takové údery provést. Navzdory potenciálu, který pro to existuje, se teprve ukáže, zda takové rozhodnutí bude učiněno.

Jedna věc je v tuto chvíli jistá: Izraelská společnost je hluboce rozdělena. Část společnosti věří v radikální teokratickou vizi budoucnosti sionistického projektu, zatímco druhá se snaží zachovat status quo a předstírat, že je Západní „liberální demokracií“; dvě diametrálně odlišné vize. Skutečnost, že „Izrael“ ekonomicky a sociálně upadá a že existuje potenciál pro nárůst politického násilí v jeho rozměrech, znamená, že Sionistická entita je slabší, což je pro odboj a konkrétně Palestinskou věc obecně skutečně výhodné a může to do budoucna představovat otevřené možnosti.

Představa, že Izraelští záložníci, kteří odmítají nastoupit do služby, výrazně oslabí armádu, však v tuto chvíli není na místě. Připravenost více než 500 000 příslušníků ozbrojených sil – včetně záložních sil – bude desítkami tisíc odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí vážně ovlivněna a nesporně ovlivní „stoupající“ morálku Izraelských ozbrojených sil, která je již nyní mimořádně slabá.

Izraelská společnost a takzvaná – koncepčně řečeno – „lidová armáda“ nestrpí ztrátu asi 100 vojáků, což znamená, že skutečnou válku prostě není schopna zvládnout, a proto Sionistický režim neustále kryje úmrtí svých bojovníků. Velká část těch záložníků, kteří prohlašují, že se nedostaví na svá místa, se s největší pravděpodobností objeví, jakmile začne válka.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x