Celá krajina nekropole v Gíze, včetně pyramid a Sfingy, zřejmě vykazuje známky eroze. To vedlo vědce k domněnce, že některé oblasti této mohutné nekropole byly kdysi ponořeny pod hladinu moře, a nově objevená fosilie činí tuto teorii mnohem věrohodnější. Docela zajímavá teorie, že? Tak tady je příběh.
Archeolog Sherif El Morsi, který se již více než dvě desetiletí intenzivně věnuje práci na náhorní plošině v Gíze, a jeho kolega Antoine Gigal byli těmi, kdo učinili objev této kontroverzní fosilie, která potvrzuje studie a teorie, že pyramidy v Gíze a mohutná Sfinga byly kdysi ponořeny pod hladinu moře. Sherif El Morsi a Antoine Gigal jsou zakladateli projektu „Gíza pro lidstvo“.
Dr. Robert M. Schoch byl jedním z prvních badatelů, kteří se skutečně zabývali teorií, že struktury náhorní plošiny jsou mnohem starší, než se dosud předpokládalo.
Na počátku 90. let Dr. Schoch navrhl, že Sfinga je o tisíce let starší, než se archeologové domnívali, a to z doby 5000-9000 let př. n. l. Tento návrh vycházel z erozního vzoru vody nalezené na monumentech a okolních skalách.
Archeolog Sherif El Morsi od té doby tuto záhadu zkoumá a pátrá po důkazech. Při jednom z fotografování, při němž dokumentoval zákonitosti eroze několika megalitů v oblasti, učinil ještě překvapivější objev, který naznačuje, že celá oblast byla v jednu chvíli zatopena.
„Při jedné z dokumentací starověkého pobřeží jsem málem zakopl o blok z druhého patra chrámu,“ uvedl Morsi v článku zveřejněném na webu Gigal Research.
„K mému překvapení byla boule na horním povrchu bloku, o kterou jsem málem zakopl, ve skutečnosti exoskeletem zkameněliny něčeho, co vypadá jako echinoid (mořský ježek), což jsou mořští živočichové, kteří žijí v relativně mělkých vodách.“
Sherif El Morsi předpokládá, že Gízská plošina byla kdysi zaplavena přívalovou vlnou. Zejména chrámová lokalita Menkare mohla být někdejší lagunou, když mořská hladina zakryla nekropoli, Sfingu, komplex chrámů a další památky této oblasti.
Existuje však několik dalších teorií, které navrhli různí vědci. Někteří badatelé se domnívají, že echinoid nalezený na vápenci byl ve skutečnosti obnažen erozí a zkamenělý tvor byl součástí původního vápence, který vznikl před 30 miliony let.
Morsi však na tato tvrzení reagoval zajímavým způsobem a vyslovil domněnku, že tvor byl stmelen neboli zkameněl v relativně nedávné době, přičemž se odvolal na důkazy, že tvor byl nalezen gravitačně položený na dně, že zkamenělina byla v téměř dokonalém stavu a nacházela se v mezipřílivovém pásmu laguny, což je velký rozdíl oproti malým rybám, které se obvykle nacházejí ve vápencových blocích.
„Zřetelně vidíme nedotčený stav a detaily perforace exoskeletu, což znamená, že mořský tvor musel zkamenět v nedávné době.“ – Sherif El Morsi
Podle El Morsiho byly záplavy poměrně výrazné, dosáhly výšky asi 75 metrů nad současnou hladinou moře a vytvořily pobřežní linii sahající až k ohradě Khafra poblíž Sfingy u chrámu Menkare. El Morsi se také domnívá, že na památkách a okolních blocích se nacházejí důkazy, které naznačují přítomnost přílivových vln v minulosti, a dokonce naznačují přílivovou zónu o šířce asi dvou metrů.
Sfinga, chrám Sfingy a prvních 20 polí Velké pyramidy v Gíze vykazují podle El Morsiho erozi způsobenou hlubokým nasycením vodou.
Přesné určení doby potopy je pro badatele obzvláště obtížné, protože za posledních 140 000 tisíc let kolísala hladina moře o více než 120 metrů.
