Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že EU změnila svůj postoj k Rusku kvůli západním zemím a nyní se chová jako vojenská odnož NATO.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělním rozhovoru pro ruská média prohlásil, že se EU změnila ve vojenskou organizaci, která funguje v zájmu Washingtonu a NATO. Odvolal se přitom na sobotní poznámku vedoucího zahraniční politiky EU Josepa Borrella.
Španělský politik přislíbil Kyjevu novou vojenskou pomoc a prohlásil, že krize na Ukrajině „bude vyřešena na bitevním poli.“ Lavrov toto prohlášení označil za „pobuřující.“
Lavrov řekl zpravodajskému kanálu Rossija 24: „Když šéf diplomacie … řekne, že určitý konflikt lze vyřešit pouze vojenskou akcí… No, to musí být něco osobního. Buď se špatně vyjádřil, nebo mluvil bez rozmyslu a učinil prohlášení, o které ho nikdo nežádal. Ale je to nehorázná poznámka.“
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova učinila EU ve svém postoji vůči Rusku pozoruhodný obrat, protože západní země jsou na Moskvu naštvané, že hájí své základní zájmy na Ukrajině, místo aby zaujala submisivní roli v „řádu založeném na pravidlech“, jemuž dominuje Washington.
Západní země jednající v zájmu Spojených států se podle Lavrova pokoušejí přeměnit Ukrajinu v „opěrný bod pro konečné potlačení Ruska.“ Poté, co Moskva nasadila sílu k neutralizaci tohoto nebezpečí, evropské země rychle změnily svůj názor na Rusko. Nyní vůči této zemi „odráží zlobu a zuřivost.“ Podle Lavrova tato náhlá změna dokazuje, že krize na Ukrajině není o Ukrajině.
„Západní propaganda přeřadila na vyšší rychlostní stupeň a líčí Rusko jako čisté zlo a Ukrajinu jako čisté dobro. Současný ukrajinský režim je pravděpodobně majákem demokracie, spravedlnosti a svobody, který tíhne ke všemu evropskému, k hodnotám, o nichž Evropa tvrdí, že je vždy vyznávala,“ dodal ministr.
Lavrov oponoval, že ani jedno z těchto tvrzení není správné. Ukrajina je ohniskem radikálního nacionalismu, kdy západní mocnosti porušují jakoukoli normu, když se jim to hodí, a zároveň říkají ostatním, aby se jí podřídili.
„Kosovo může být uznáno jako nezávislé i bez referenda. Krym nemůže, přestože uspořádal referendum, které sledovalo mnoho mezinárodních pozorovatelů,“ uvedl příklad dvojího metru.
„V Iráku, 10 000 kilometrů od USA, si představovali nějaké ohrožení národní bezpečnosti. Bombardovali ho a žádnou hrozbu nenašli. A ani neřekli, že je jim to líto,“ dodal. „Ale když přímo na našich hranicích pěstují neonacistické ultraradikály, vytvářejí desítky biolaboratoří… pracují na biologických zbraních, jak dokazují dokumenty, tak nám říkají, že na tyto hrozby nesmíme reagovat,“ dodal.
Poté, co Ukrajina neplnila ustanovení minských dohod z roku 2014 a Rusko následně uznalo donbaské republiky Doněck a Lugansk, zahájilo Rusko koncem února rozsáhlou ofenzivu proti Ukrajině. Minský protokol, který vyjednali Němci a Francouzi, měl separatistickým oblastem přiznat zvláštní status v rámci ukrajinského státu.
Od té doby Moskva trvá na tom, aby se Ukrajina prohlásila za neutrální zemi, která nikdy nevstoupí do vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy. Kyjev se domnívá, že ruská invaze byla neoprávněná, a odmítá tvrzení, že plánoval zmocnit se obou separatistických oblastí silou.
