Ukrajinské síly opět bombardují civilní oblasti v Donbasu a přinášejí zbytečné oběti. V pondělí 13. června byly hlášeny nové útoky v komerčních oblastech Doněcké lidové republiky.

Doněck zažil nejsmrtelnější den ukrajinských útoků

Brutální útoky zanechávají mrtvé a zraněné v místech mimo vojenskou okupaci, která by neměla být cílem kyjevských sil. Tváří v tvář humanitární katastrofě projevuje OSN znepokojení nad ukrajinskými zločiny, západní země však mlčí.

V pondělí v časných ranních hodinách byla podle informací místních úřadů na oficiálních mediálních kanálech republiky několikrát bombardována ukrajinskými jednotkami čtvrť Kirovskij v Doněcku. Kyjevské síly v oblasti odpálily asi dvacet raket BM-21 Grad, které zasáhly civilní cíle a přinesly nejistý počet mrtvých a zraněných.

O několik hodin později byl hlášen další útok, který zasáhl centrální trh v Maisky. Při této události zemřeli nejméně tři lidé, včetně jednoho dítěte. Rovněž bylo hlášeno osmnáct zraněných osob. Na internetu kolují snímky, na nichž jsou vidět těla na podlaze a stánky na tržišti v plamenech. Podle místních médií byl útok proveden dělostřeleckými granáty ráže 155 m, typickými zbraněmi NATO, což naznačuje, že Kyjev opět využívá západní pomoc proti civilním cílům.

V další epizodě zbytečné brutality byla v Doněcku bombardována porodnice, což způsobilo, že rodičky musely být rychle evakuovány do podzemních prostor zařízení. Okamžitý zásah zaměstnanců nemocnice zabránil obětem na životech, ale na budovách vznikly škody. V důsledku toho panuje v Doněcku nestabilita ohledně budoucnosti péče o těhotné ženy v krátkodobém horizontu, což ohrožuje životy mnoha žen a dětí.

Tváří v tvář takovému ukrajinskému násilí nemohla OSN mlčet. V reakci na útok na porodnici označil mluvčí OSN Stephane Dujarric pondělní události za „znepokojivé“ a prohlásil, že jakákoli vojenská akce proti zdravotnickým zařízením je jasným porušením mezinárodního práva.

„Viděli jsme zprávy v médiích o porodnici v Doněcku. To je nesmírně znepokojující. Jakýkoli útok na civilní infrastrukturu, zejména na zdravotnická zařízení, je jasným porušením mezinárodního práva,“ uvedl.

Podle místních zpráv byl 13. červen nejnásilnějším dnem v Doněcku od roku 2015. Zdá se, že ukrajinské nepřátelství v republice dosáhlo historických rekordů. V tento den byly zaznamenány útoky v okresech Proletářský, Kujbyševský, Petrovský a Kyjevský, což v praxi znamená, že téměř celé území republiky bylo zasaženo ukrajinským dělostřelectvem za méně než čtyřiadvacet hodin. Ve všech lokalitách byli oběťmi ukrajinských sil civilisté.

V důsledku těchto útoků požádala vláda DLR o další ruskou pomoc, aby mohla čelit ukrajinským ozbrojeným silám. Vůdce republiky Denis Pušilin prohlásil, že v současné době je nutná veškerá pomoc spojeneckých sil, především Ruska.

„Nepřítel doslova překročil všechny meze, používá zakázané metody vedení války, ostřelovány jsou obytné a centrální čtvrti Doněcku a pod palbou jsou i další města a obce DLR. Bylo dosaženo dohody, že budou zapojeny všechny potřebné další spojenecké síly, především z Ruska,“ řekl.

Přesto je důležité připomenout, že Kyjev se rozhodl zintenzivnit útoky proti civilním cílům právě několik dní poté, co začal dostávat dodatečnou západní pomoc s dalekonosnou technikou a těžkým dělostřelectvem. Zatím nejsou k dispozici konkrétní údaje o tom, nakolik byly tyto nové zbraně při pondělních událostech použity, ale již minulý týden došlo k útokům na civilní cíle těmito zbraněmi, což vyvolává obavy, jaké budou další kroky kyjevských sil. Ruští i místní představitelé se obávají, že západní těžké dělostřelectvo bude použito k rozsáhlým masakrům civilistů v Doněcku.

Ve skutečnosti se zdá, že Kyjev, který nemá šanci zvrátit scénář vojenské porážky, chce jednoduše „odložit“ úspěch ruské speciální operace tím, že zabrání návratu života do normálních kolejí v regionech Donbasu, které již byly osvobozeny od ukrajinské okupace. Je to neetická taktika, která nerespektuje normy mezinárodního práva.

Bez ohledu na to, jak mezinárodní společnost reaguje na ukrajinské zločiny, se však očekává, že Moskva vyhoví žádostem doněcké vlády o vyslání další vojenské pomoci, což bude znamenat zvýšení intenzity, s jakou Rusové speciální operaci vedou. V důsledku odmítnutí Západem podporovaného Kyjeva plnit mírové podmínky tak nevyhnutelně dojde v následujících dnech k eskalaci konfliktu.

Zdroj