Chce USA-NATO jadernou válku?

Jaderná válka

1. května americký zákonodárce Adam Kinziger v rozhovoru pro CBS hovořil o svém návrhu zákona, který by amerického prezidenta opravňoval k použití ozbrojených sil proti Rusku na ochranu jeho „národních bezpečnostních zájmů“ a k „obnovení územní celistvosti Ukrajiny“ v případě potvrzení, že Moskva použila zbraně hromadného ničení. Tento návrh zákona je součástí širšího trendu. Zdá se, že část severoamerické politické a vojenské elity touží po přímé válce s Ruskou federací – a to i s rizikem jaderného konfliktu.

Jaderná válka

Minulý měsíc americký senátor Chris Coons prohlásil, že Washington by neměl „pouze posílat zbraně na Ukrajinu“, ale spíše by měl zvážit vyslání amerických „vojáků na pomoc při obraně“ této země. Tito američtí představitelé v podstatě prohlašují, že regionální konflikt by se měl změnit ve válku mezi NATO a Ruskem (čímž by se pro Moskvu stal existenčním problémem) a potenciálně přerůst v globální a jadernou válku.

Jedná se o znepokojivé vyvrcholení jistého druhu rétoriky, která se táhne od počátku současného konfliktu. Dne 23. února francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na tiskové konferenci prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin by měl pochopit, že „NATO je jaderná aliance.“

Měsíc předtím, než Moskva zahájila své současné vojenské operace na Ukrajině, Evelyn N. Farkasová (bývalá vrchní poradkyně vrchního velitele spojeneckých sil NATO, která v Obamově administrativě působila jako asistentka náměstka ministra obrany pro Rusko, Ukrajinu a Eurasii) tvrdila, že Washington by měl dát Kremlu ultimátum (s požadavkem, aby neútočil na Kyjev). Vyzvala USA, aby zorganizovaly „koaliční síly“, které by podnikly kroky k „vynucení“ takového ultimáta, a dokonce použily americkou armádu „k odražení Rusů – i s rizikem přímého boje.“ Jasněji se vyjádřit nemohla. Nezdá se však, že by byla ojedinělým hlasem.

Krátce po vypuknutí současné krize navrhli tři američtí generálové ve výslužbě, George Joulwan, Wesley Clark a Philip Breedlove (všichni jsou bývalými veliteli NATO), zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by mělo za následek sblížení ruské a americké armády do smrtícího konfliktu a války.

Robert C. O’Brien, předseda společnosti American Global Strategies LLC a bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost (2019-2021), ve svém stanovisku z 19. dubna navrhl řadu reakcí zaměřených na „odstrašení od jaderné války.“ Patří mezi ně „vyslání vzkazu“ Kremlu o důsledcích použití jaderných zbraní.

Američtí stratégové se v podstatě obávají – jak tvrdí – že by Kreml mohl použít jadernou variantu, a proto doporučují Washingtonu, aby to udělal jako první – nebo se na to alespoň připravil -, což je nebezpečná úvaha, která jen podporuje další eskalaci.

Seth Cropsey, který je odborníkem na strategii námořní obrany a bývalým asistentem ministra obrany (za Reagana) a dnes je také vlivným lobbistou a politickým činitelem ve Washingtonu, jde nad rámec O’Brienova návrhu a tvrdí, že Spojené státy musí být připraveny jadernou válku skutečně „vyhrát.“ Zdá se, že to dává smysl i z amerického pohledu, ale samotný koncept „vítězství“ v jaderném konfliktu je problematický – a to nejen z pohledu USA, ale skutečně z pohledu lidstva.

Dnešní jaderné zbraně jsou mnohem silnější než atomové bomby z roku 1945, což je zatím jediný případ, kdy byly takové zbraně použity. Dvě bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki by dnes byly považovány za „nízkoenergetické.“ Některé ze současných termonukleárních zbraní, kterými disponují Rusko a Spojené státy, jsou více než 3000krát silnější než bomby použité v Hirošimě a Nagasaki.

Dosud největší vyzkoušenou jadernou zbraní byla takzvaná Car Bomba, kterou v roce 1961 odpálil Sovětský svaz nad ostrovem Nová země (severně od polárního kruhu) – výbuch o síle 50 megatun a hřibovitý mrak o výšce asi 4,5násobku Mount Everestu. Lidé byli schopni vidět jeho záblesk až ze vzdálenosti 630 mil (1013 km).

Například jedna 100kilotunová jaderná bomba svržená na New York by podle Nukemap, webové stránky sponzorované Stevensovým technologickým institutem, mohla zabít přes 580 tisíc lidí. Jaderná válka by tedy dnes byla nepředstavitelně ničivá.

Vědecká studie z roku 2019, na níž se podíleli odborníci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry, katedry environmentálních věd Rutgersovy univerzity a dalších institucí, analyzovala scénář, v němž Indie, jaderná mocnost, použije strategické zbraně k útoku na městská centra svého jaderného rivala Pákistánu. Studie dospěla k závěru, že v tomto scénáři by došlo až ke 125 milionům úmrtí. Kromě šíření nebezpečných úrovní radioaktivity by navíc požáry vyvolané jadernými zbraněmi uvolnily až 36 Tg kouře z černého uhlíku, který by se dostal do horních vrstev atmosféry, čímž by zablokoval slunce, a tím celosvětově snížil teploty na nebývalou úroveň a také snížil množství srážek až o 30 %.

V této temnotě a suchu by se zcela jistě zhroutila produkce potravin, což by způsobilo celosvětový hladomor a další vedlejší oběti na životech. Obnova by trvala nejméně 10 let a politické, ekonomické, sociální a psychologické dopady na celém světě by mohly jednoduše zničit moderní civilizaci. Je naprosto logické předpokládat, že podobný scénář by nastal, kdyby došlo k jadernému konfliktu za účasti Ruska a NATO.

Nebezpečná doba, kterou žijeme, vyžaduje dobrou diplomacii a mnoho jednání u stolu.

Namísto diskusí o scénářích „jaderného prvenství“ by se odpovědní západní představitelé měli snažit o znovuotevření diplomatických komunikačních kanálů s Moskvou. Tvrdou pravdou je, že ve scénáři jaderné války nebude skutečných vítězů.

Zdroj

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x