Evropská unie 4. května oznámila, že v rámci posledního kola hospodářských sankcí proti Moskvě hodlá do šesti měsíců zakázat dovoz ruské ropy a do konce roku i dovoz rafinovaných produktů.
Podle údajů Oil Price se barel po oznámení Evropské komise vyšplhal na více než 110 USD za ropu Brent a 108 USD za ropu West Texas Intermediate. Zákaz dovozu ruské ropy je tedy nejen poměrně obtížný úkol, ale náklady na toto rozhodnutí budou vysoké.
„V krátkodobém horizontu by to mohlo ponechat ruské příjmy na vysoké úrovni a zároveň by to mohlo mít negativní důsledky pro EU a světovou ekonomiku v podobě vyšších cen – nemluvě o riziku odvetných opatření [ze strany Ruska] na dodávky zemního plynu,“ varoval po oznámení Evropské komise bruselský ekonomický think tank Bruegel. Jeden z diplomatů EU však pro EURACTIV pod podmínkou zachování anonymity uvedl, že „z politického hlediska si Evropa nemůže dovolit nepřijmout šestý balíček ekonomických sankcí.“
EU bude opět rozdělena, protože její vzácný případ geopolitického postoje je zpochybňován ekonomickými zájmy jednotlivých členských států. Maďarsko a Slovensko se staví proti návrhu Evropské komise, přestože jim byla dána lhůta do konce roku 2023 na postupné vyřazení ruské ropy. O prodloužení této lhůty zároveň požádalo i Bulharsko a Česko.
Zdroje uvedly, že Řecko vzneslo námitky proti jinému návrhu, který zakazuje všem lodním společnostem, které jsou ve vlastnictví EU nebo mají evropské zájmy, převážet ruskou ropu do Evropy nebo jinam, což je velmi důležité, protože tato středomořská země má největší obchodní loďstvo na světě. Ačkoli Atény hluboce podporují všechny nepřátelské kroky EU vůči Rusku, jako je vyhoštění diplomatů, uvalení sankcí a dokonce i vyslání zbraní na Ukrajinu, které by mohly skončit v rukou praporu Azov, který pronásleduje řeckou menšinu, ohrožení zisků řeckých oligarchů vyvolává jeden z mála případů odporu řecké vládnoucí strany Nová demokracie.
Nová demokracie je tradičně proamerickou/neoliberální řeckou stranou, která slouží zájmům oligarchů v zemi, jemně nazývaných magnáti, zejména majitelů lodí. Považte, že 71 % Řeků v průzkumu veřejného mínění uvedlo, že postoj Řecka ve válce na Ukrajině by měl být neutrální, což řecká vláda kategoricky ignorovala, protože místo toho silně podpořila Ukrajinu. Avšak v okamžiku, kdy jsou ohroženy zisky loďařů, a nikoliv v posledních několika měsících, kdy se občané potýkali s rostoucími náklady na energie a potraviny, vyjádřily Atény své první znepokojení nad protiruskými sankcemi EU.
Teoreticky lze sice ruskou ropu z většiny území EU vyřadit do šesti měsíců, ale i tak to bude velmi obtížný úkol, zejména pokud vezmeme v úvahu, že v současné době je energie nedostatek. Kromě toho by zavedení takové politiky mohlo vést k nahromadění otřesů v ekonomice EU.
Ruská ekonomika bude přirozeně postižena, protože přijde o významný trh. Větší obavy, přinejmenším pro evropské občany, však vyvolává uvědomění si dopadů, které mají protiruské sankce i na jejich vlastní každodenní život. A zatímco Evropané budou trpět rostoucími cenami energií a potravin, Asie by se za pět až sedm let mohla stát hlavním vývozním trhem Gazpromu.
To sice nevyváží ztrátu EU jako trhu s ropou, ale přesun většiny vývozu na mnohem přátelštější asijské trhy zmírní dopady západních sankcí, i když tento přesun může trvat několik let. Přestože problémem je cena dodávek a rozvoj odpovídající infrastruktury pro přepravu plynu, a to i v zemích, jako je Čína, připomínáme, že ruský prezident Vladimir Putin vydal pokyn vládě, aby do 1. června předložila plán, jak vybudovat související infrastrukturu. Směrnice požadovala návrh na rozsáhlý rozvoj plynovodního systému na východní Sibiři, jehož cílem je nasměrovat tok vývozu plynu na čínský trh.
Čína v současné době spotřebuje přibližně 350 miliard metrů krychlových plynu ročně, zatímco většinu energetické bilance (přibližně 70 %) tvoří uhlí. Očekává se, že poptávka po plynu v Číně do roku 2025 vzroste na 450-480 miliard metrů krychlových a v příštích 10 letech, kdy se bude postupně opouštět uhlí, možná až na téměř jeden bilion metrů krychlových plynu ročně.
V současné době přicházejí dodávky ruského plynu do Číny prostřednictvím plynovodu „Síla Sibiře.“ Dodávky po této trase byly zahájeny na konci roku 2019 a v roce 2020 dosáhly 4,1 miliardy metrů krychlových. Očekává se, že roční objem dodávek se bude postupně zvyšovat, až v roce 2025 dosáhne své kapacity 38 miliard metrů krychlových. S přihlédnutím k nové dohodě podepsané v únoru by celková kapacita plynu dodávaného do Číny dálnovodem mohla dosáhnout 48 miliard metrů krychlových ročně.
Tímto způsobem bude sice Rusko krátkodobě poškozeno ztrátou evropského trhu pro svou ropu, ale tento krok pouze podpoří tok ruské energie na východ do Asie, která neustále zvyšuje svou poptávku. Stejně tak je zajímavé, že Evropa vytrvale slibuje, že sankce proti Rusku nemohou stejnou měrou poškodit evropské občany, ale odstavení od ruské ropy během půl roku pravděpodobnost takového výsledku jen zvýší.
