Blíží se začátek nové světové války?

svět

Globalistická kabala, která stojí za plánem Velkého resetu, si zoufale přeje válku – čím větší, tím lepší – protože to usnadní přechod k jejich „novému světovému řádu.“

svět

Válka ničí dodavatelské řetězce, energetický sektor, zásobování potravinami a pracovní sílu, což vytváří závislost na vládě, kterou následně převezmou soukromé zájmy a centrální banky díky kolapsu globální ekonomiky. Ukončení války na Ukrajině by mohlo tento plán do značné míry zmařit, ale místo toho američtí představitelé přilévají olej do ohně další války

7. října 2023 zahájil Hamás překvapivý útok na Izraelské civilisty. Američtí váleční jestřábi vyzývají k odvetným úderům nejen proti Palestinským civilistům v Gaze, ale také proti Íránu, který je podezřelý z financování sil Hamásu.

8. října 2023 varoval nejvyšší představitel Hizballáhu Hašem Safi al-Dín, že se Libanon připojí k Palestinskému odporu, pokud USA a Izrael nepřestanou „znesvěcovat“ muslimská svatá místa. Důkazy naznačují, že Hizballáh již více než deset let využívá mexické kartely k pašování teroristů do USA, což zvyšuje možnost teroristických útoků na Americké půdě, pokud vstoupíme do války na Blízkém východě.

Jak je podrobně popsáno v článku „Fáze 2 Velkého resetu: Válka“, publikovaném před rokem a půl, v březnu 2022, si globalistická kabala stojící za plánem Velkého resetu zoufale přeje válku – čím větší, tím lepší – protože ta usnadní přechod k jejich „novému světovému řádu.“

Čím více oblastí bude srovnáno se zemí, tím snazší bude obnovit smart města na jejich místě. Čím více lidí bude zabito, tím poddajnější budou přeživší a pravděpodobně přijmou otroctví výměnou za zdání míru a bezpečí.

Válka zničí dodavatelské řetězce, energetický sektor, zásobování potravinami a pracovní sílu, což vytvoří závislost na vládě, kterou následně převezmou soukromé zájmy a centrální banky díky kolapsu globální ekonomiky. Ukončení války na Ukrajině by mohlo tento plán do značné míry zmařit.

Minimálně by to výrazně oddálilo konečné provedení Velkého resetu a poskytlo by nám to čas na vypracování jiných řešení. Místo toho však Američtí představitelé přilévají olej do další války.

Jak bylo předpovězeno, od Ruského vpádu na Ukrajinu USA nedělají nic jiného, než že tlačí na eskalaci konfliktu, a nyní, 7. října 2023, kdy Hamás zaútočil na Izrael, Američtí váleční jestřábi opět skřehotají a vyzývají k odvetným úderům nejen proti Palestinským civilistům v Gaze, ale také proti Íránu, který je podezřelý z financování sil Hamásu.

Pochopení kontextu současných válek
Mír vyžaduje schopnost vnímat obě strany konfliktu, což mainstreamová média neumožňují. Například nám bylo opakovaně řečeno, že Ruský útok na Ukrajinu byl „nevyprovokovaný“, avšak trpělivost Ruska je napjatá k prasknutí už více než deset let.

Z pohledu Ruska jde o boj proti existenční hrozbě. Důkazy mezitím naznačují, že základ obrany Ukrajiny ze strany Spojených států souvisí s tím, že je cenným centrem pro praní špinavých peněz a potenciálně i tajným spojencem pro výrobu biologických zbraní.

Nyní prý Izrael rovněž bojuje proti existenční hrozbě a Americké vedení ani v této situaci nedělá nic pro mír. Vina se svaluje na jednu či druhou stranu, místo aby se na události pohlíželo v historickém kontextu a snažilo se dospět k řešení.

Dlouhá historie konfliktu
Dlouholetý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, který začal vyhlášením Izraele jako nezávislého národního státu v roce 1948.

Ve 20. a 30. letech 20. století emigrovaly do Palestiny tisíce Židů, což vedlo k násilným střetům s místním Arabským obyvatelstvem. V té době okupovalo Palestinu Britské impérium, jehož pokusy omezit židovské přistěhovalectví Židy rozzuřily. Britská podpora židovské vlasti zároveň rozzuřila Araby.

Poté vypukla druhá světová válka a v nacistických koncentračních táborech bylo zavražděno přibližně 6 milionů Židů. Po válce začali Židé opět proudit do Palestiny, kterou považovali za svou vlast, a v roce 1947 si Britové uvědomili, že situace se stala neudržitelnou.

Řešení, které navrhla nově vzniklá Organizace spojených národů, spočívalo v rozdělení sporného území Palestiny na dvě části. Židé oslavovali a Arabové se bouřili. 14. května 1948, v den, kdy se Britská vojska stáhla z Palestiny a byl vyhlášen stát Izrael, vypukly mezi oběma komunitami násilnosti.

Muslimské země Libanon, Sýrie, Irák, Jordánsko a Egypt zaútočily na nově vzniklý stát a zajistily si Arabské území v jeho rámci. Ze zbývajícího Izraelského území byly Izraelskými silami vyhnány tisíce Palestinců.

To tvoří základ konfliktu, který se rozhořívá dodnes. Palestinci násilně vyhnaní ze svých domovů na to nikdy nezapomněli. Situace se dále vyhrotila v roce 1967, kdy Izrael zabral další území od Jordánska a Sýrie:

„Byla to válka, v níž se Arabské národy jasně chystaly zaútočit na Izrael. Izrael měl takříkajíc legální i morální právo udeřit jako první, a také jako první udeřil.“

V důsledku Izraelského preventivního úderu přešlo pásmo Gazy, původně součást Egypta, pod kontrolu Izraele. V roce 1973 udeřili nepřátelští sousedé Izraele překvapivým útokem během náboženského svátku Jom Kippur. Po letech pokračujících agresí se Egypt a Izrael v roce 1978 konečně sešly k jednání o míru.

Na základě dohod z Camp Davidu z roku 1978 byl Egyptu vrácen Sinajský poloostrov, zatímco Izrael si ponechal východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu, Golanské výšiny v Sýrii a pásmo Gazy. Izrael také získal více než 1 milion palestinských Arabů, kteří žili na územích okupovaných Izraelem.

Vzestup Hamásu
Dohody však nijak nezmírnily staré rozpory a Izraelské síly a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) po desetiletí pokračovaly v nepřátelství. Počátkem 90. let 20. století byla v Norském Oslu obnovena mírová jednání, která vyústila v řešení dvou států.

Dohody z Osla zaručovaly právo Izraele na existenci jako nezávislého státu a to, že Arabští sousedé přestanou vyzývat k vyhlazení Izraele a naopak budou garantovat jeho bezpečnost.

Na oplátku bude Palestincům rovněž zaručen nezávislý stát. V důsledku toho si Palestinci mohli zvolit vlastní vládu na území Západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Jeruzalém měl být mezitím „svobodným městem.“

Věci se však nevyvíjely podle plánu. V roce 2000 se obnovily násilné střety mezi oběma komunitami a v roce 2006 si Palestinci zvolili do svých řad členy tvrdé Islamistické skupiny Hamás. Vládnoucí strana Fatah nakonec získala jen 45 křesel ve 132členné vládě, zatímco Hamás 74 křesel.

Problém? Zakládací listina Hamásu obsahovala závazek k úplnému zničení Izraelského státu, což je přímé porušení dohod z Osla. Politolog Tahani Mustafa popisuje Hamás jako „ozbrojené křídlo Palestinské odnože Muslimského bratrstva, neboť bylo vytvořeno právě za tímto účelem v roce 1987.“

Podle Mustafy bylo zvolení Hamásu „protestním hlasováním“ proti korupci a selhání vlády Fatahu a proti pokračující Izraelské okupaci Palestinské půdy.

Násilí se v následujících čtyřech letech stupňovalo, což mělo za následek tisíce mrtvých na obou stranách. Jak je uvedeno v dokumentu, „tento konflikt je poháněn starými spory a nevyřešenými křivdami, kdy každá strana obviňuje tu druhou.“ Obě strany se považují za právoplatné vlastníky Palestiny a ani jedna z nich není ochotna přistoupit na kompromis v podobě rozdělení země.

Rozdělení Palestinské vlády
Další složitou situací je vnitřní boj Hamásu a Fatahu o kontrolu nad bezpečnostními složkami. Hamás se snažil vytvořit jednotnou vládu, ale Fatah to odmítl a jednání nakonec zkrachovala.

Americké zpravodajské služby vyzbrojily Fatah, aby provedl vojenský převrat proti Hamásu, ale zpravodajské služby Hamásu tento plán zachytily a preventivně převzaly kontrolu nad pásmem Gazy. V červnu 2007 tak byla Palestinská vláda rozdělena na dvě části: Fatah ovládal Palestinskou oblast Západního břehu Jordánu a Hamás Gazu, která je jednou z nejhustěji osídlených oblastí na světě.

Izrael v reakci na to zahájil hospodářskou blokádu Gazy, čímž znemožnil obyvatelům přijímat potraviny, léky, stavební materiál a další věci ve snaze vyvinout na ně nátlak, aby vykopli Hamás. V reakci na blokádu bojovníci Hamásu bombardovali Izrael a ten jim odpověděl stejnou mincí.

Po dvou letech náletů tam a zpět Egypt v roce 2008 zprostředkoval příměří a obě strany se dohodly, že čím déle bude příměří trvat, tím otevřenější budou hranice Gazy. Bohužel mír netrval dlouho. O šest měsíců později, v prosinci 2008, zahájil Izrael operaci „Lité olovo“ a během prvních čtyř minut útoku bombardoval 100 cílů v Gaze.

Následující tři týdny Izraelské síly pronikaly do Gazy a útočily na místa, která považovaly za bašty Hamásu. Vzhledem k hustotě osídlení však byly civilní oběti nevyhnutelné. Do poloviny ledna 2009 bylo Izraelskými silami zabito 1 400 Palestinských civilistů, z toho 313 dětí. Izrael nakonec operaci ukončil 18. ledna 2009 po mezinárodním odsouzení.

Muslimské bratrstvo
V roce 2012 se v Egyptské Káhiře dostalo k moci Muslimské bratrstvo, mezi Muslimským bratrstvem a Hamásem bylo uzavřeno spojenectví a do Gazy proudilo z Egypta tolik potřebné zboží. V roce 2013 bylo Muslimské bratrstvo svrženo státním převratem.

Nová vláda nepodporovala Hamás a zablokovala podzemní tunely používané k pašování zboží z Egypta do Gazy. V roce 2014 se Hamás potýkal s finanční krizí, protože většina vládních příjmů vyschla, když se přestalo pašovat zboží. Téměř polovina dospělých obyvatel Gazy byla bez práce a chyběla čistá voda a elektřina.

Organizace spojených národů vyhlásila v Gaze stav humanitární nouze, přesto popularita Hamásu zůstávala. Obyvatelé Gazy místo toho obviňovali ze svých potíží Izrael a Fatah na Západním břehu Jordánu.

Obnovení konfliktu
V roce 2012 byl Izraelským bezpilotním letounem zabit vůdce Hamásu Ahmed al-Džabarí. V následujících dnech byly bombardovány další cíle, včetně velitelství Hamásu a skladů munice. Zasaženy byly rovněž civilní infrastruktury. Hamás odpověděl nevybíravou raketovou palbou na civilní oblasti Izraele. Izraelský systém raketové obrany Železná kopule omezil počet Izraelských obětí na šest.

Mírová jednání byla obnovena v roce 2014, ale ztroskotala. V červnu téhož roku Palestinci na Západním břehu Jordánu unesli a zavraždili tři Izraelské teenagery. Byla zahájena rozsáhlá vojenská operace s cílem vypátrat pachatele, jejímž výsledkem bylo zatčení 350 Palestinců, včetně vedoucích představitelů Hamásu.

Napětí se rychle stupňovalo. Když skupina Izraelských nacionalistů zabila Palestinského mladíka, Hamás v odvetě odpálil rakety. V reakci na to Izrael zahájil operaci Ochranné ostří. Pásmo Gazy se opět změnilo ve válečnou zónu. Na konci sedmitýdenní operace bylo v Gaze srovnáno se zemí více než 20 000 Palestinských domů a více než 2 000 obyvatel bylo zabito.

USA uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele
V roce 2016 nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že USA uznají Jeruzalém za hlavní město Izraele a přemístí do něj Americké velvyslanectví. Mezinárodní společenství tento krok odsoudilo a vyjádřilo obavy, že se tím zhorší konflikt s Palestinou.

Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Gaze zahájili týdenní masové protesty, neboť to považovali za porušení dohody o zachování Jeruzaléma jako svobodného a neutrálního místa. Demonstrace nazvali „Velký pochod návratu“ a požadovali právo na návrat do domovů svých předků, které jim Izrael v roce 1948 odebral, a ukončení 12 let trvající Izraelské blokády Gazy.

V březnu 2019 Trump opět rozzuřil Palestince, když oznámil, že USA se stanou první zemí, která podpoří Izraelskou okupaci Golanských výšin.

USA podpořily „expanzi Izraele pomocí válečných operací“, v důsledku čehož je „řešení dvou států, které je jediným řešením tohoto konfliktu, jež svět od roku 1967 vidí, nyní velmi nepravděpodobné.“

V lednu 2020 Trumpova administrativa představila poslední část Izraelsko-Palestinského mírového plánu. Palestinci by měli vlastní nezávislý stát, ale Hamás by se musel vzdát moci nad Gazou. Izrael by také získal více území. Palestinci plán okamžitě odmítli a Hamás zůstal u moci.

To vše nás přivádí k dnešku a k útoku na Izraelské civilisty vedenému Hamásem v prvním říjnovém týdnu. Jak vidíte, k tomuto poslednímu kolu agrese se váže spousta historie, spousta souvislostí. Obě strany se v tom či onom okamžiku provinily a obě se dopustily špatného jednání. Postavit se na jednu stranu bez alespoň povrchního pochopení těchto historických souvislostí může vést pouze k většímu krveprolití. Přesto to naši vůdci dělají a rozdmýchávají tím plameny války.

Hizballáh využívá Mexické kartely k invazi do USA
8. října 2023 nejvyšší představitel Hizballáhu Hašem Safi al-Dín prohlásil, že k poslednímu útoku vedlo porušování Islámských svatých míst ze strany USA a Izraele a „překračování všech hranic.“ Navíc varoval, že pokud bude „hloupost“ pokračovat, Libanon se připojí k „potopě“ Izraele.

Síly Hizballáhu již ostřelovaly Izraelské vojenské objekty podél Libanonských hranic „ze solidarity s Palestinským odporem.“ Izrael údajně odpověděl úderem bezpilotního letounu na „infrastrukturu Hizballáhu“ v oblasti.

Skutečnost, že Libanon varuje Ameriku, aby se do Izraelsko-Palestinského konfliktu nemíchala, je obzvláště pozoruhodná ve světle důkazů, které naznačují, že Hizballáh využívá Mexické kartely k pašování teroristů do USA přes široce otevřenou jižní hranici, a činí tak již více než deset let. Hizballáh si údajně v Mexiku zřídil domovskou základnu poblíž hranic USA.

Jak poznamenal Robert F. Kennedy Jr., ponecháním nezabezpečené hranice Bidenova vláda fakticky přenechala imigraci do USA Mexickým kartelům. Ty rozhodují o tom, kdo přijde, a existuje důvodné podezření, že jsou mezi nimi i teroristé různého ražení.

Bidenova administrativa rovněž podporuje eskalaci Izraelského postupu proti Íránu, což ještě zvyšuje riziko teroristických útoků na Americké půdě. Na konflikty, jako jsou ty na Blízkém východě, které jsou časem zocelené, neexistují jednoduchá řešení, ale agresivní výzvy k odvetným akcím zjevně nejsou v nejlepším zájmu nikoho, a už vůbec ne Amerického obyvatelstva.

Přesto jsme zde, zdánlivě bezmocní, abychom zabránili tomu, že budeme zataženi do něčeho, co by mohlo přerůst ve světovou válku na více frontách. V nejbližší době je pravděpodobně nejlepší, co můžete udělat, zajistit, aby vaše rodina byla dobře připravena na narušení naší infrastruktury a dodavatelských řetězců.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kim
Host
Kim
7 měsíců před

Na americký pokud podněcuje Netanjahu válku palestinců proti izraelcům a izraelců proti palestincům. ale od ušáků za to dostane kulový.

Last edited 7 měsíců před by Kim
kowi
Host
kowi
7 měsíců před
Reply to  Kim
2
0
Would love your thoughts, please comment.x