Technokrat a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates trvá na tom, že Afrika potřebuje geneticky modifikovaná (GM) semena a kuřata, aby mohla bojovat proti „změně klimatu“ a ukončit hlad.
Na nedávno konaném Africkém klimatickém summitu v Keňském hlavním městě Nairobi Gates v předem nahraném projevu poznamenal: „Na klimatu jsem začal pracovat před více než dvaceti lety poté, co jsem opustil práci na plný úvazek ve společnosti Microsoft. Zaměřoval jsem se na boj proti chudobě a nemocem. Když jsem navštívil Afriku, viděl jsem dvě věci – první bylo, jak klima již ovlivňuje zemědělskou produkci.“
Dodal, že kontinent je závislý na zemědělství, a vzhledem k tomu, že se Afrika nachází v blízkosti rovníku, uvedl, že kontinent „již nyní pociťuje větší škody [způsobené změnou klimatu] než jiné země.“
Gates dále popsal svou návštěvu farmy ve východní Keni a rozhovor, který prý vedl s farmářkou jménem „Mary“ o tom, jak jí pomáhají nová GMO semena a nové přístupy.
„Měla semena odolná vůči suchu, která znamenala velký rozdíl. Měla také kuřata vyšlechtěná tak, aby byla odolnější vůči horku. A díky těmto novým nástrojům, které jí dávaly sílu, očekávala, že se jí bude dařit i přes náročné klimatické výzvy, kterým čelila.“
„To je jen jeden příklad, ale tím, že pomůžeme lepšími nástroji – umožníme zemědělcům, jako je ona, kteří jsou velmi inovativní, dělat nové věci – můžeme tyto škody minimalizovat.“
V článku zveřejněném v časopise News Addicts autor Hunter Fielding upozornil, že Keňská farmářka „Mary“ nebyla na záběrech, které Gates poskytl a nechal promítnout na klimatickém summitu, uvedena. Nebyly poskytnuty žádné podrobnosti o povaze rozhovoru ani žádné důkazy o tom, že se rozhovor vůbec uskutečnil, ani o tom, zda „Mary“ vůbec existuje.
Fielding citoval článek z roku 2021 zveřejněný časopisem Scientific American s názvem „Bill Gates by měl přestat Afričanům říkat, jaký druh zemědělství Afričané potřebují.“ Popisoval, proč se Aliance za potravinovou suverenitu v Africe (AFSA) – největší sociální hnutí na kontinentu – dostala do sporu s Nadací Billa a Melindy Gatesových (BMGF) a Cornellovou aliancí pro vědu kvůli jejich „naléhání, že geneticky modifikovaná semena jsou zdravá, produktivní a šetrná k životnímu prostředí.“
Fielding také citoval „Otevřený dopis“ AFSA Gatesovi z roku 2022, v němž zpochybňuje řadu nepřesných tvrzení o globálním stavu zemědělství a potravinové bezpečnosti, která se objevila v New York Times a v Associated Press. „V obou článcích radikálně zjednodušujete složité problémy způsobem, který ospravedlňuje váš vlastní přístup a zásahy,“ dodal.
„My, 50 organizací zaměřených na potravinovou suverenitu a spravedlnost po celém světě, chceme, abyste věděli, že o praktická řešení a inovace afrických zemědělců a organizací není nouze. Vyzýváme vás, abyste se stáhli a učili se od těch, kteří jsou v terénu.“
„Kouzelná“ semena a kuřata odolná vůči teplu
BMGF financuje výzkumníky v oblasti pěstování kukuřice v Africe již více než deset let a ve své šesté výroční zprávě 2022 Goalkeepers vyzdvihuje příslib toho, co Bill Gates nazývá „kouzelnými“ semeny, která pomohou zmírnit hlad ve světě.
Nejde o „kouzelná“ semena, ale o geneticky modifikované organismy (GMO), zejména o sekvenování genomů konkrétních semen, která hrají velmi důležitou roli v zemědělství v Africe – v boji proti klimatickým změnám a jsou klíčem k ukončení hladu v Africe.
Při změně genů konkrétních rostlin se dodržují velmi důkladné bezpečnostní postupy, aby vznikla semena odolná vůči škůdcům, suchu a záplavám, protože deště přicházejí v různou dobu.
Podle Gatese tato technologie „snižuje množství potřebných pesticidů, zvyšuje produktivitu a může pomoci při podvýživě díky obohacování vitamíny.“ A pro Afriku „to bude mít obrovský význam, protože čelí změně klimatu.“
V rozhovoru s Rebeccou Blumsteinovou z deníku Wall Street Journal Gates uvedl, že nadace se zaměřuje na drobné zemědělce, protože jsou „základem hospodářského úspěchu kontinentu.“
Srdcem Afrického zemědělství, které zaměstnává více než polovinu pracovní síly na kontinentu, jsou drobní zemědělci, kteří vlastní méně než hektar půdy. V Afrických zemích s nízkými příjmy tvoří drobní zemědělci 60 % populace.
Světová drůbežářská nadace (World Poultry Foundation) získala od BMGF 26 milionů dolarů na rozšíření využití dvouúčelové drůbeže – chované jak na maso, tak na vejce – a na pomoc zemím, jako je Afrika, kde 70 procent chovatelů drůbeže tvoří drobní producenti, kteří chovají tradiční plemena, jež mají vysokou úmrtnost, nižší produkci vajec a pomalejší růst.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
Geneticky modifikované obilí už dávno přineslo v Africe svou „úrodu.“ Mělo dávat obílí 3 krát ročně, ale stalo se tak jednou, a pak to zdenerovalo a nepřineslo žádnou úrodu.