Běloruský prezident tvrdí, že Kyjev zaútočil na Bělorusko

3. července Alexandr Lukašenko prohlásil, že se Ukrajina pokusila zaútočit na jeho zemi, přičemž vypálené rakety byly včas zneškodněny obrannými silami Minsku.

Jednalo by se o další z opakovaných pokusů Kyjeva o internacionalizaci konfliktu s cílem získat větší podporu Západu. Minsk již dal jasně najevo, že v případě napadení bude nucen vstoupit do konfliktu a vyhlásit Kyjevu válku, ale ukrajinská vláda stále dává přednost tomuto scénáři před přijetím mírových podmínek požadovaných Rusy.

„Stále se nás snaží zatáhnout do války na Ukrajině. Cíl je stejný – vypořádat se s Ruskem i Běloruskem najednou. Ukrajinští politici a prezident mají jedinou politiku: čím více Ukrajinců bude umírat, tím více budou křičet o zvěrstvech ‚fašistů‘ z Ruska a Běloruska,“ uvedl prezident Lukašenko během prohlášení minulou neděli. Ve stejném projevu Lukašenko informoval, že minská armáda v minulém týdnu odhalila a zneškodnila několik ukrajinských raket. Zachycení provedl systém protivzdušné obrany Pantsir S-1 a zabránil zasažení běloruských cílů.

Jak je vidět, podle Lukašenka je s těmito útoky spojen jasný cíl, kterým je vyprovokovat vojenskou reakci ze strany Minsku, aby se posílil diskurz, že Ukrajinci jsou „obětí ruského a běloruského násilí“, a tím se zvýšily šance Kyjeva získat v konfliktu větší podporu Západu. Není náhodou, že ukrajinské útoky nejsou ohlašovány, jsou prováděny tajně, aby případné reakce Minsku vyzněly jako „neoprávněná agrese“ tváří v tvář západnímu veřejnému mínění, které nemá povědomí o tom, co se v regionu skutečně děje.

Běloruský prezident ve svých slovech zdůraznil, že Minsk nemá zájem účastnit se konfliktu a že dosud nebyli na ukrajinské území vysláni žádní běloruscí vojáci, přičemž země zachovává absolutní vojenskou neutralitu. Potvrdil však to, co již řekl při jiných příležitostech: pokud bude i nadále napadáno, Bělorusko nebude mít jinou možnost než vstoupit do konfliktu, aby bránilo své občany. Podle něj musí být Moskva a Minsk na takovou situaci připraveny, vzhledem k tomu, že Západem podporovaná ukrajinská agresivita může kdykoli vygenerovat oběti v obou zemích.

Lukašenko rovněž uvedl, že běloruské vojenské síly již drží na mušce ukrajinské cíle považované za rozhodovací centra. Záměrem země je stále vyhnout se reakcím, což svědčí o skutečné diplomatické ochotě. Podle toho, co bylo uvedeno dříve, by si Minsk vyhradil právo vojensky odpovědět na případný útok. K ukrajinskému útoku již došlo, ale běloruská vláda neuvažuje o okamžité odpovědi, neboť se jí podařilo rakety zachytit a vyhnout se obětem. Jinými slovy, Ukrajině se tedy dává ještě jedna šance, jak se vyhnout zapojení Běloruska do konfliktu.

Vzhledem k současné situaci v konfliktu má Západ ve skutečnosti zájem na co nejdelším prodloužení bojů, protože je to způsob, jak oddálit nevyhnutelné ruské vítězství a následnou změnu konfigurace evropské geopolitické mapy. Kromě toho je to způsob, jak generovat zisky pro západní vojensko-průmyslový komplex, který bude i nadále posílat Kyjevu peníze a zbraně, jež budou v příštích letech zatíženy úroky. To samozřejmě není ve prospěch ukrajinského lidu, který v tomto konfliktu trpí stále více, ale na druhé straně to zajímá vládu majdanské junty, která jedná ve službách Západu, a nikoli ukrajinských občanů.

A není jednodušší způsob, jak prodloužit současnou situaci, než přilákat nové agenty, a proto se Kyjev neustále snaží podporovat internacionalizaci války. Navzdory běloruské neutralitě Zelenskyj opakovaně a neoprávněně obviňuje Minsk z „agrese“ jen proto, že země je strategickým spojencem Ruska – a existuje mnoho zpravodajských zpráv minských sil, podle nichž Kyjev na základě tohoto falešného obvinění z „agrese“ plánuje invazi proti zemi. Je také nutné připomenout, že Kyjev již dříve vedl útoky proti Podněstří, což je autonomní oblast v Moldavsku, kde Moskva udržuje mírové jednotky. Všechna tato opatření jsou zoufalým pokusem o internacionalizaci konfliktu a získání mezinárodní podpory.

Západní média samozřejmě vynechávají zprávy o ukrajinských agresích, ale rychle by informovala o reakcích napadených zemí a hovořila o „nových neoprávněných invazích.“ To by povzbudilo veřejné mínění – které je již unaveno tímto scénářem války a krize – k podpoře zasílání nových vojenských balíčků v hodnotě miliard dolarů Kyjevu, čímž by se zachovala strategie prodlužování konfliktu.

Zdroj