3. července Alexandr Lukašenko prohlásil, že se Ukrajina pokusila zaútočit na jeho zemi, přičemž vypálené rakety byly včas zneškodněny obrannými silami Minsku.

Alexandr Lukašenko

Jednalo by se o další z opakovaných pokusů Kyjeva o internacionalizaci konfliktu s cílem získat větší podporu Západu. Minsk již dal jasně najevo, že v případě napadení bude nucen vstoupit do konfliktu a vyhlásit Kyjevu válku, ale ukrajinská vláda stále dává přednost tomuto scénáři před přijetím mírových podmínek požadovaných Rusy.

„Stále se nás snaží zatáhnout do války na Ukrajině. Cíl je stejný – vypořádat se s Ruskem i Běloruskem najednou. Ukrajinští politici a prezident mají jedinou politiku: čím více Ukrajinců bude umírat, tím více budou křičet o zvěrstvech ‚fašistů‘ z Ruska a Běloruska,“ uvedl prezident Lukašenko během prohlášení minulou neděli. Ve stejném projevu Lukašenko informoval, že minská armáda v minulém týdnu odhalila a zneškodnila několik ukrajinských raket. Zachycení provedl systém protivzdušné obrany Pantsir S-1 a zabránil zasažení běloruských cílů.

Jak je vidět, podle Lukašenka je s těmito útoky spojen jasný cíl, kterým je vyprovokovat vojenskou reakci ze strany Minsku, aby se posílil diskurz, že Ukrajinci jsou „obětí ruského a běloruského násilí“, a tím se zvýšily šance Kyjeva získat v konfliktu větší podporu Západu. Není náhodou, že ukrajinské útoky nejsou ohlašovány, jsou prováděny tajně, aby případné reakce Minsku vyzněly jako „neoprávněná agrese“ tváří v tvář západnímu veřejnému mínění, které nemá povědomí o tom, co se v regionu skutečně děje.

Běloruský prezident ve svých slovech zdůraznil, že Minsk nemá zájem účastnit se konfliktu a že dosud nebyli na ukrajinské území vysláni žádní běloruscí vojáci, přičemž země zachovává absolutní vojenskou neutralitu. Potvrdil však to, co již řekl při jiných příležitostech: pokud bude i nadále napadáno, Bělorusko nebude mít jinou možnost než vstoupit do konfliktu, aby bránilo své občany. Podle něj musí být Moskva a Minsk na takovou situaci připraveny, vzhledem k tomu, že Západem podporovaná ukrajinská agresivita může kdykoli vygenerovat oběti v obou zemích.

Lukašenko rovněž uvedl, že běloruské vojenské síly již drží na mušce ukrajinské cíle považované za rozhodovací centra. Záměrem země je stále vyhnout se reakcím, což svědčí o skutečné diplomatické ochotě. Podle toho, co bylo uvedeno dříve, by si Minsk vyhradil právo vojensky odpovědět na případný útok. K ukrajinskému útoku již došlo, ale běloruská vláda neuvažuje o okamžité odpovědi, neboť se jí podařilo rakety zachytit a vyhnout se obětem. Jinými slovy, Ukrajině se tedy dává ještě jedna šance, jak se vyhnout zapojení Běloruska do konfliktu.

Vzhledem k současné situaci v konfliktu má Západ ve skutečnosti zájem na co nejdelším prodloužení bojů, protože je to způsob, jak oddálit nevyhnutelné ruské vítězství a následnou změnu konfigurace evropské geopolitické mapy. Kromě toho je to způsob, jak generovat zisky pro západní vojensko-průmyslový komplex, který bude i nadále posílat Kyjevu peníze a zbraně, jež budou v příštích letech zatíženy úroky. To samozřejmě není ve prospěch ukrajinského lidu, který v tomto konfliktu trpí stále více, ale na druhé straně to zajímá vládu majdanské junty, která jedná ve službách Západu, a nikoli ukrajinských občanů.

A není jednodušší způsob, jak prodloužit současnou situaci, než přilákat nové agenty, a proto se Kyjev neustále snaží podporovat internacionalizaci války. Navzdory běloruské neutralitě Zelenskyj opakovaně a neoprávněně obviňuje Minsk z „agrese“ jen proto, že země je strategickým spojencem Ruska – a existuje mnoho zpravodajských zpráv minských sil, podle nichž Kyjev na základě tohoto falešného obvinění z „agrese“ plánuje invazi proti zemi. Je také nutné připomenout, že Kyjev již dříve vedl útoky proti Podněstří, což je autonomní oblast v Moldavsku, kde Moskva udržuje mírové jednotky. Všechna tato opatření jsou zoufalým pokusem o internacionalizaci konfliktu a získání mezinárodní podpory.

Západní média samozřejmě vynechávají zprávy o ukrajinských agresích, ale rychle by informovala o reakcích napadených zemí a hovořila o „nových neoprávněných invazích.“ To by povzbudilo veřejné mínění – které je již unaveno tímto scénářem války a krize – k podpoře zasílání nových vojenských balíčků v hodnotě miliard dolarů Kyjevu, čímž by se zachovala strategie prodlužování konfliktu.

Zdroj