Ukrajinský ministr obrany tvrdí, že jeho země je „de facto“ členem NATO

Ukrajinský ministr obrany v nedávném rozhovoru prohlásil, že jeho země je „de facto“ členem Severoatlantické aliance (NATO).

V rozhovoru pro BBC ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Ukrajina se stala neoficiálním členem organizace díky masivním dodávkám zbraní, které obdržela od členů NATO.

„Ukrajina jako země a její ozbrojené síly se staly členem NATO. De facto, nikoliv de iure [ze zákona]. Protože máme zbraně a rozumíme tomu, jak je používat.“

Reznikov dodal, že si je jistý, že jeho země obdrží další zbraně, za jejichž poskytnutí u NATO již několik měsíců lobbuje, včetně tanků a stíhaček, protože Ukrajina i Rusko se připravují na nové ofenzívy na jaře tohoto roku v rámci nové fáze tohoto vleklého konfliktu.

„Tato obava z dalšího stupně eskalace je pro mě jakýmsi protokolem,“ řekl.

Reznikovovo přiznání v podstatě potvrdilo tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, který těsně před zahájením speciální vojenské operace své země tvrdil, že se snaží zabránit rozšiřování NATO dále na východ.

Jiní ruští představitelé od počátku konfliktu tvrdí, že země nebojuje jen s Ukrajinou, ale i s NATO, neboť poskytování vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu považuje za akt agrese, který ohrozí sílu a další existenci Ruska.

Na otázku, zda se necítí znepokojen tvrzením, že Ukrajina je de facto členem NATO, Reznikov odpověděl, že ani Rusko, ani NATO by neměly považovat jeho výroky za něco neobvyklého.

„Proč by to mělo být kontroverzní? Vždyť je to pravda. Je to fakt,“ řekl Reznikov. „Jsem si jistý, že se v blízké budoucnosti staneme členem NATO, de iure.“

Oficiální členství v NATO je nepravděpodobné, pokud se Ukrajina nedohodne na míru s Ruskem
Ukrajina podala oficiální žádost o členství v NATO v září loňského roku a vojenská aliance ji okamžitě uznala za aspiranta na členství. Formální členství by vyžadovalo, aby celý vojenský blok přišel Ukrajině na pomoc při obraně její územní celistvosti.

Než se však Ukrajina stane oficiálním členem, může to trvat roky, bez ohledu na to, kolik miliard dolarů na zbraně NATO do země přiteče.

Navíc je nepravděpodobné, že by NATO přijalo Ukrajinu, pokud bude nadále odmítat řešit „etnické spory nebo vnější územní spory, včetně iredentistických nároků“ mírovými prostředky, jak se uvádí ve studii o rozšíření bloku z roku 1995, která stanovila soubor opatření, jež musí uchazeči o členství dodržovat.

Tato směrnice je preventivním opatřením, které má zabránit tomu, aby nově přijatí členové NATO zatáhli celou organizaci do probíhajících konfliktů.

To znamená, že členství Ukrajiny v NATO zůstává nepravděpodobné, pokud nebude souhlasit s tím, že zasedne k jednacímu stolu s Ruskem.

Zdroj