Uhelná lebka: Jak staré je lidstvo?

V německém městě Freiberg je na Technické univerzitě Bergakademie vystaven jeden z nejpodivnějších archeologických a geologických artefaktů na světě. Jedná se o uhelnou lebku člověka, která může být údajně stará až 15 milionů let!

Historie uhelné lebky člověka
O uhelné lebce se poprvé psalo v roce 1842. Jejím prvním majitelem byl německý lékárník Löschner, který ji vlastnil od roku 1813. Lebku prý získal z uhelného dolu v Krušných horách, když tu zastupoval místo důlního inženýra. Uhelnou lebku později od lékárníka koupil jistý profesor z freibergské báňské akademie, kde je od té doby vystavena jako jeden z nejkurióznějších exponátů – možná právě proto má i inventární číslo 1. První průzkumy prokázaly, že jedna polovina lebky se skládá z hnědého uhlí a druhá polovina je tvořena magnetitem a hnědelu.

Jak je známo, hnědé uhlí v oblasti Krušných hor vzniklo přibližně před 15 miliony let, a proto se naskýtá otázka, zda je možné, aby lebka byla i tak stará. Před 15 miliony let totiž o člověku podle historie ještě nikdo ani neslyšel, proto mnozí odborníci považují uhelnou lebku za obyčejný padělek. Odborná analýza měla poodhalit záhadu, která se za unikátní lebkou člověka skrývá.

Výtvor přírody nebo padělek?
První analýza uhelné lebky byla provedena v roce 1923 experty muzea Zwinger v Drážďanech, kteří ji označili za dokonalý padělek. Další analýza proběhla v roce 1988 v německém městě Jena, ale odborníci jednoznačně nepotvrdily, zda se jedná o padělek nebo má přirozený původ. Určili jen to, že uhlí obsažené v uhelném lebce pochází ze severu Čech.

Většina archeologů, biologů nebo geologů byla přesvědčena o tom, že lebku zřejmě někdo vymodeloval z hnědého uhlí a pryskyřice. V roce 1998 však byla uhelná lebka podrobena počítačové tomografii a ta odhalila obrovské překvapení. Snímky ukázaly, že struktura lebky se skládá z více tenkých pravidelných vrstev – něco podobného jako letokruhy u stromů. Geolog Grehard Roselt navíc zjistil, že použitá pryskyřice má teplotu tání 110 až 360°C. Kdo by tedy před zhruba 200 lety namáhavě nanášel jednu vrstvu pryskyřice na druhou při tak vysokých teplotách? Jednodušší by přece bylo vzít hnědé uhlí a pryskyřici a „vymíchat“ si hmotu, ze které by se pak vymodelovala umělá lebka, na které by se dotvořily všechny další detaily.

Uhelná lebka z Freibergu tak dokonale zamotala vědcům hlavy a nyní už nikdo neví, co se vlastně za ní skrývá a z jakého období vlastně pochází. Pokud by totiž byla opravdu stará až 15 milionů let, mohl by to být jeden z dalších důkazů o tom, že lidští předkové zde byly mnohem dříve, než jak to tvrdí paleoantropologie? Proto by bylo rozhodně třeba udělat v dnešní technologické době za pomoci špičkových přístrojů ještě důkladnější analýzu uhelné lebky, aby se mohla určit doba i způsob jejího vzniku. Podaří se někdy odhalit tajemství uhelné lebky?

Komentáře
Share via
Copy link
Powered by Social Snap