Tentokrát by NATO mělo brát Putinovo varování ohledně Ukrajiny vážně

NATO

V jedné z největších zahraničněpolitických chyb moderní doby američtí a evropští představitelé opakovaně ignorovali varování Vladimira Putina, že Rusko nikdy nepřipustí, aby se Ukrajina stala vojenským majetkem NATO.

NATO

Kvůli odporu francouzské a německé vlády (který souvisel stejně tak s chronickou korupcí na Ukrajině jako s obavami z ruské reakce) Aliance odložila nabídku Kyjevu Akčního plánu členství – zásadního kroku k členství. Nicméně na summitu v Bukurešti v roce 2008 stávající členové NATO ostentativně trvali na tom, že „jednou“ Ukrajina do Aliance vstoupí, a tento slib poté opakovali při mnoha příležitostech.

A co hůř, západní představitelé obvykle trvali na tom, že Rusko nebude mít do této záležitosti co mluvit. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, byl v tomto ohledu obzvláště neomalený a arogantní. Koncem roku 2021 stručně odmítl požadavky Moskvy, aby NATO poskytlo Rusku závazné bezpečnostní záruky, včetně závazku, že Ukrajině nikdy nebude nabídnuto členství a že v této zemi nebudou rozmístěny vojenské síly NATO. Stoltenbergova reakce nemohla být nekompromisnější.

„NATO má politiku otevřených dveří. To je zakotveno v zakládající smlouvě NATO… Dnešní vzkaz Rusku zní, že je na Ukrajině jako suverénním národu, aby se rozhodla pro svou vlastní cestu. A na 30 spojencích NATO, aby rozhodli, kdy je Ukrajina připravena stát se členem.“

Západní představitelé nepřímo předpokládali, že Rusko lze zastrašit a nakonec donutit, aby přijalo Ukrajinu jako součást NATO. Odmítali stále ostřejší varování Kremlu, že snahy učinit z Kyjeva aktivum Aliance by překročily červenou linii, která by narušila bezpečnost Ruska. Jejich předpoklad, že Moskva bude krotce akceptovat přítomnost NATO uvnitř hlavní bezpečnostní zóny Ruska, se ukázal jako spektakulárně mylný a Ukrajina nyní za jejich chybný odhad platí velmi vysokou cenu v podobě pokladů a krve.

Lze doufat, že se vedoucí představitelé NATO z tak nákladného omylu poučili. Ti však tvrdošíjně ignorují nové zlověstné varování Moskvy a tentokrát by cena za takovou hluchou aroganci mohla být naprosto katastrofální. Ve skutečnosti vytváří riziko jaderného střetu mezi Ruskem a Spojenými státy. Ve svém prvním projevu, v němž oznámil „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině, Vladimir Putin varoval všechny vnější strany (čímž zjevně myslel členy NATO), aby nezasahovaly.

„Každý, kdo se nám pokusí vměšovat…, musí vědět, že odpověď Ruska bude okamžitá a povede vás k takovým následkům, jaké jste ještě nikdy v historii nezažili.“

Přesto se Bidenova administrativa a další vlády NATO chlubí, jak moc Aliance podporuje vojenský odpor Ukrajiny proti ruské invazi. Ústředním bodem dosavadního úsilí bylo zvýšení dodávek zbraní na Ukrajinu, včetně zaměření na těžší a výkonnější systémy. Americký ministr obrany Lloyd Austin slibuje, že Spojené státy „pohnou nebem i zemí“, aby Ukrajinu nadále vyzbrojovaly. Sloupkař New York Times Paul Krugman se rozplývá nad tím, že se Spojené státy opět staly „arzenálem demokracie“, jako tomu bylo za druhé světové války.

Tato politika představuje nesmírně riskantní podnik, který by mohl ze Spojených států učinit bojující stranu v nebezpečné válce. Moskva již několikrát prohlásila, že konvoje převážející zbraně ze zemí NATO na Ukrajinu jsou legitimními válečnými cíli. Putin by si mohl kaskádu zbraní NATO na podporu ukrajinského vojenského odporu organizovanou Spojenými státy snadno vyložit jako nepřijatelné vměšování. Totéž platí o dalším opatření Bidenovy administrativy – sdílení zpravodajských údajů s Kyjevem, a dokonce poskytování informací o zaměření ukrajinských sil v reálném čase. V jednom případě toto sdílení zpravodajských informací zřejmě umožnilo Ukrajině sestřelit ruské letadlo s několika stovkami vojáků na palubě.

Stejně jako v předválečném období země NATO ignorují varování přicházející z Moskvy. Místo toho zaujímají vzdorovitý postoj, zvyšují svou vojenskou pomoc a vytvářejí plnohodnotnou zástupnou válku proti Rusku. Varování Kremlu jsou stále ostřejší. Sám Putin nedávno napomenul členy NATO, aby nezkoušeli trpělivost Ruska tím, že budou nadále stupňovat svou podporu Ukrajině. Margarita Simonyanová, šéfredaktorka televizních stanic RT a Sputnik a blízká spolupracovnice ruského prezidenta, prohlásila, že pokud bude politika Západu pokračovat v nastoleném kurzu, Rusko možná nebude mít jinou možnost než použít jaderné zbraně.

Jestřábi v zahraničněpolitickém blobu jsou však opět nadmíru přesvědčeni, že pokračující válečnictví USA a NATO Kreml odradí. Michael McFaul, bývalý velvyslanec USA v Rusku, bezstarostně tvrdí, že Putinova varování před použitím jaderných zbraní v reakci na rostoucí vojenskou pomoc Západu Kyjevu by měla být ignorována.

„Hrozba eskalace je laciná řeč,“ prohlašuje McFaul sebevědomě. „Putin blafuje.“

Bývalý náměstek ministra námořnictva Seth Cropsey v článku pro Wall Street Journal z 27. dubna dokonce zdůraznil, že Spojené státy musí být připraveny prokázat, že v jaderné válce proti Rusku „zvítězí.“ Jiní jestřábi tlačí na Bidenovu administrativu, aby nepodlehla ruskému „jadernému vydírání.“ Zdá se, že si klidně neuvědomují pravděpodobné důsledky, pokud se mýlí. Dva analytici dokonce pohrdli administrativou za to, že se příliš bojí přímé „potyčky“ s Ruskem, jako by střet s velkou jadernou mocností byl ekvivalentem prachu na hřišti střední školy. Bohužel politika, kterou Washington provádí tím, že na Ukrajinu sype zbraně a vytváří zástupnou válku proti Rusku, naznačuje, že tvůrci politiky administrativy jsou možná téměř stejně bezradní jako ultrapravičáci mimo vládu, pokud jde o nebezpečí.

Západní představitelé a členové zahraničněpolitických establishmentů ve Spojených státech a v Evropě otevřeně hovoří o tom, že pomohou Ukrajině vyhrát válku a způsobit Rusku ponižující porážku. Tito lidé zřejmě nechápou, že Ukrajina je životně důležitým ruským bezpečnostním zájmem a Kreml udělá cokoli, co bude nutné – pravděpodobně i použití taktických jaderných zbraní – aby zabránil porážce. Nepochopení toho, jak je Ukrajina pro Rusko důležitá, způsobilo, že západní představitelé nedbali na více než desetiletá varování Moskvy před tím, aby se Kyjev stal vojenským spojencem. Ze stejného důvodu se zřejmě dopouštějí ještě nebezpečnější chyby, když ignorují Putinovo nejnovější varování před tím, aby se Ukrajina stala pěšákem v zástupné válce NATO proti Rusku. Je nezbytné brát nová varování velmi vážně a ustoupit od hrozící války s potenciálně strašlivými důsledky.

Zdroj

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x