V důsledku drastických kolektivních opatření západních vlád pod záštitou agendy „změny klimatu“ jsme svědky něčeho, co se děje s důsledky, jaké nikdo nikdy předtím neviděl.
Západní vlády, konkrétně západní Evropa, Severní Amerika (USA-Kanada) a Austrálie/Nový Zéland, se záměrně snaží snížit hospodářskou aktivitu, aby vyhověly záměrnému poklesu výroby energie. To je hlavní důsledek programu Build Back Better (BBB), který prosazuje Světové ekonomické fórum.
Neexistuje žádný precedens, kdy by se národy kolektivně a záměrně snažily tímto způsobem snížit svou hospodářskou aktivitu.
Centrální banky v Evropě, Bank of England, Bank of Canada a americký Federální rezervní systém zvyšují úrokové sazby s falešným odůvodněním, že současná inflace je způsobena příliš vysokou poptávkou. Výsledkem, který v současnosti pociťujeme, je záměrný hospodářský pokles a globální recese.
Měnová politika „Build Back Better“ úspěšně snižuje západní ekonomickou aktivitu, avšak ovlivněné země, které vyrábějí zboží pro trhy v Severní Americe a Evropě, konkrétně jihovýchodní Asie, Japonsko a Čína, nezvyšují úrokové sazby ve snaze pokusit se vyrovnat pokles poptávky.
Čína oznámila, že v zoufalé snaze snížit náklady a udržet svou ekonomiku závislou na vývozu snižuje sazby centrální banky.
Za tím vším se skrývá pokles výroby energie ve stejných zemích, které se snaží snížit hospodářskou aktivitu. Političtí činitelé se snaží tento proces řídit, aniž by občany informovali o nevysloveném cíli. Nedostatek ropy, uhlí a zemního plynu jsou problémy, které si způsobily samy, a jsou součástí agendy BBB.
Kromě masivního nárůstu nákladů na energie, který je skutečným zdrojem inflace a přímým/úmyslným důsledkem úsilí BBB, Evropa nyní čelí hrozící zimě bez energetických zdrojů k vytápění domácností a obživě lidí. Letošní zima bude v Evropě velmi nepříjemná, protože se nyní předpovídají roamingové výpadky proudu.
Zatímco se kolektivní Západ pokouší, řečeno jeho slovy, „zvládnout přechod“, nemá mechanismy, které by výsledek takového rozsahu kontrolovaly. Je to prostě příliš velká situace na to, aby se dala zvládnout.
Tam, kde se setkává guma s vozovkou, nemají think-tanky a vznešení ideologové změny klimatu schopnost řídit přechod a přitom uspokojovat potřeby lidí. Kromě esoterických úvah mají tyto kroky i reálné důsledky.
Mnoho lidí diskutovalo o potenciálním dlouhodobém nedostatku potravin a v poslední době i o krátkodobém zimním vytápění. Kromě toho se však zdánlivě ignorují navazující geopolitické důsledky. Místo toho vidíme snahu nadále předstírat, že účel změny klimatu ospravedlní prostředky (narušení výroby energie).
Když v tomto propojeném světě přestanou západní země nakupovat, ocitneme se v domácích ekonomických problémech. Podniky krachují, nezaměstnanost roste, finanční napětí se šíří celou ekonomikou, závislost na státních dotacích roste a pociťujeme skutečnou bolest. Kromě domácích problémů se však dodavatelské země dostávají do ještě větších problémů.
Nezaměstnanost v Malajsii, Vietnamu, Jižní Koreji, Japonsku, na Tchaj-wanu a dokonce i v Číně vytváří na geopolitické úrovni zcela jiné problémy regionální stability.
Neexistuje pro to žádný precedens. Ještě nikdy v historii průmyslově vyspělých zemí se žádná vláda nepokusila záměrně snížit svou hospodářskou aktivitu. Nikdy předtím se to nedělalo úmyslně, protože v rámci poklesu národy chudnou a lidé trpí.
Nejenže se žádný jednotlivý národ nikdy nepokusil záměrně zmenšit své bohatství, ale neexistuje ani žádný precedens, kdy by se za stejným účelem spojila aliance národů. I když se to může zdát jako akademické ekonomické modelování, je to bohužel velmi reálné. To, co popisuji, se děje právě teď a měli bychom o tom začít mluvit dříve, než se nepředvídatelné důsledky začnou měnit v krizi.
V Severní Americe (USA-Kanada), Evropě a Austrálii budou ceny potravin i nadále masivně růst v důsledku propadu výroby energie. Mimo západní země bude v důsledku snížené úrody a menší průmyslové výroby potravin nedostatek potravin.
Není také sporu o tom, že regiony s drsným zimním klimatem budou za omezené zdroje tepla platit mnohem více.
Co se stane geopoliticky, dokonce i vojensky, až celá světová ekonomika začne pociťovat dopady hospodářského poklesu západních zemí v rozsahu – vytvořeném kolektivním jednáním -, jaký tu ještě nebyl?
Nemám tušení, jak vypadá tento celkový důsledek, ale ať už je „to“ cokoli, bude se to dít ve stejnou dobu, kdy budou lidé všude zoufalejší, prostě v důsledku jejich ekonomické situace. Neznám odpovědi, ale určitě vidím, že se problém blíží.
Politické vedení ve výše zmíněných západních zemích zřejmě, možná záměrně, rozptyluje lidi domácími lesklými věcmi, aby jim zabralo čas. Někdo však musí začít mluvit a vážně zpochybňovat celkový důsledek tohoto budování lepší budoucnosti, než bude pozdě.
