Na obloze nad Baltským a Černým mořem se již několik dní zřejmě stupňuje napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací.
„Stíhací letouny NATO rozmístěné kolem Baltského a Černého moře v posledních čtyřech dnech několikrát vyrazily sledovat a zachytit ruské letouny v blízkosti vzdušného prostoru Aliance,“ uvádí se v páteční zprávě NATO.
Poprvé byly varovné vlajky vyslány 26. dubna, kdy se na radarových sítích NATO objevilo několik neidentifikovaných objektů. Stíhačky se vydaly na stíhání neznámých a zjistily, že ruské vojenské letouny sledují spojenecký vzdušný prostor.
V pohotovosti jsou nyní síly rychlé reakce, které jsou připraveny vzlétnout na oblohu v okamžiku, kdy je třeba. Mezi letouny zajišťujícími bezpečnost v oblasti Baltského moře jsou stíhačky z Polska, Dánska, Francie a Španělska.
Jižněji nad Černým mořem operují letadla z Rumunska a Spojeného království.
Na pozadí konfliktu na Ukrajině hrozí, že letecké operace zažehnou větší válku, která se rozhořívá již od konce druhé světové války.
Ačkoli NATO tvrdí, že zachycení bylo provedeno „rutinním“ a „bezpečným“ způsobem, rizika jsou zřejmá.
„Ruská vojenská letadla často nevysílají kód transpondéru udávající jejich polohu a výšku, nepodávají letový plán nebo nekomunikují s řídícími letového provozu, což představuje potenciální riziko pro civilní letadla,“ vysvětluje NATO.
Nebezpečí pro civilní letadla je samozřejmě minimální v porovnání s tím, co nás čeká, pokud se zachycení mezi těmito dvěma silami změní v plný boj.
Napadení stíhačky kterékoli členské země NATO by mohlo aktivovat článek 5 alianční charty.
Podle tohoto ustanovení je útok na jednu členskou zemi považován za útok na všechny. Na Rusko by se pak pravděpodobně vrhla veškerá síla 30 členů NATO.
Ačkoli se zdá, že NATO má početní a technologickou převahu, ke skutečnému konfliktu mezi dvěma jadernými mocnostmi ještě nikdy nedošlo; jedná se o neprobádané vody.
Může to vypadat jako rychlá válka, ale změnila by situaci červená linie Putina, který slíbil použití termonukleárních zbraní proti vlasti jakékoli invazní síly? Nemožnost napadnout zemi svého nepřítele by se nepochybně ukázala jako určitá výzva v jakémkoli střetnutí.
Pochod na Moskvu je sice vzdálenou realitou, ale státy, které nemají jaderný arzenál, aby podpořily vlastní červené linie, se krveprolití tak snadno nevyhnou.
Potenciální rozsah konfliktu se dokonce ještě zvětší, protože Finsko a Švédsko údajně brzy požádají o členství v alianci.
Ať už eskalace na evropském nebi přinese cokoli, nebude to nic pěkného.
