Oopart (out of place artefact) je termín používaný pro desítky pravěkých předmětů nalezených na různých místech světa, které jsou vzhledem ke své technologické úrovni zcela v rozporu s jejich určeným stářím na základě fyzikálních, chemických nebo geologických důkazů. Ooparty jsou často frustrující pro konvenční vědce a potěšením pro dobrodružné badatele a jedince se zájmem o alternativní vědecké teorie.

Starověké nanostruktury nalezené v Uralském pohoří

V roce 1991 vyvolal výskyt extrémně drobných artefaktů ve tvaru spirály nalezených poblíž břehů ruských řek Kožim, Narada a Balbanyu debatu, která trvá dodnes. Tyto záhadné a miniaturní struktury naznačují, že před 300 000 lety mohla existovat kultura schopná vyvinout nanotechnologii.

Tyto vyrobené cívky byly původně objeveny při geologickém výzkumu spojeném s těžbou zlata v pohoří Ural. Mezi těmito předměty jsou cívky, spirály a další neidentifikované součásti.

Podle analýzy Ruské akademie věd v Syktyvkaru jsou největší nalezené kusy většinou měděné, zatímco nejmenší jsou z wolframu a molybdenu.

Zatímco největší z těchto objektů měří 1,18 palce, nejmenší jsou velké jen 1/10 000 palce a mnohé z nich vykazují proporce zlatého středu. Jejich tvar naznačuje, že se jedná o vyrobené, nikoliv přirozeně se vyskytující kovové úlomky. Ukázalo se totiž, že se velmi podobají stejným miniaturním součástkám současné nanotechnologie.

nanozávit

Zvětšený obrázek jednoho z nanozávitů nalezených na Urale.

Ačkoli mnozí tvrdili, že tyto drobné struktury jsou pouhými troskami, které zůstaly po testovacích raketách vypouštěných z nedaleké vesmírné stanice Pleseck, zpráva moskevského institutu určila, že jsou příliš staré na to, aby pocházely z moderní výroby.

V roce 1996 Dr. E. W. Matvejeva z Ústředního vědeckovýzkumného oddělení geologie a těžby drahých kovů v Moskvě uvedl, že přestože jsou tyto komponenty staré tisíce let, jsou technologického původu.

Kusy byly nalezeny v hloubce mezi 10 a 40 metry, v geologické vrstvě staré 20 000 až 318 000 let. Jak byli lidé v dávné minulosti schopni vyrobit tak drobné součástky a k čemu sloužily? Někteří se domnívají, že cívky dokazují, že lidská rasa měla v pleistocénu vyspělou úroveň technologie, zatímco jiní tvrdí, že nálezy jsou dílem mimozemšťanů.

Artefakty byly zkoumány v různých vědeckych zařízeních v Helsinkách, Petrohradě a Moskvě. Zdá se však, že další výzkum těchto drobných struktur skončil v roce 1999 úmrtím Dr. Johannese Fiebaga, hlavního výzkumníka nálezu.

Komentáře