V znovuobjeveném patentu uděleném prestižní biomedicínské výzkumné instituci v New Yorku je podrobně popsána technologie, která podle popisu umožňuje „dálkové řízení buněčných funkcí.“
Patent, který byl v roce 2018 udělen Rockefellerově univerzitě, popisuje využití mikroskopických uměle vytvořených částic zvaných nanočástice, které lze nasměrovat na konkrétní typy buněk buď z vnějšku, nebo tak, že se umístí přímo do jejich vnitřku.
Při vystavení rádiovým vlnám by se částice zahřály a aktivovaly by teplotně citlivé kanály v cílových buňkách.
Toto teplo by pak vyvolalo biologickou reakci uvnitř buňky, například aktivaci určitých genů nebo podnícení tvorby proteinů.
The Daily Mail uvádí: Podle patentu by tato technologie mohla být potenciálně využita k léčbě široké škály nemocí a poruch prostřednictvím dálkové aktivace konkrétních buněčných funkcí v těle.
Ačkoli by tato technologie mohla potenciálně přinést revoluci ve zdravotnictví, patent vyvolal na internetu obavy a konspirační teorie kvůli historickým vazbám univerzity na vlivnou rodinu Rockefellerů.
Tato dynastie je již dlouho předmětem tvrzení o údajném skrytém vlivu na světovou politiku, finance a vytváření takzvaného „nového světového řádu.“
Neexistují však žádné důkazy o tom, že by tato technologie byla navržena pro ovládání mysli nebo sledování obyvatelstva, a patent popisuje potenciální lékařské aplikace zaměřené na léčbu nemocí aktivací specifických buněčných reakcí.
I přesto se uživatelé sociálních sítí na internetu domnívají, že tato technologie by teoreticky mohla být zneužita k neurologické či behaviorální manipulaci, a to navzdory tomu, že se patent zaměřuje na aplikace v lékařském výzkumu.
Jeden uživatel platformy X napsal: „Plány globálních elit byly odhaleny. Znamená patent zaregistrovaný na jméno Rockefellerovy univerzity konec biologické nezávislosti lidstva?“
Tvrzení, která kolují na internetu, nejsou podložena důkazy uvedenými v samotném patentu.
The Daily Mail požádal Rockefellerovu univerzitu o vyjádření.
Patent popisuje systém nazvaný „Nanoparticle Induced Circuit Excitation“ (NICE), který využívá rádiové vlny a mikroskopické magnetické částice k dálkové aktivaci konkrétních buněk v těle.
Z vědeckého hlediska se výraz „dálkové řízení buněčných funkcí“ v tomto patentu vztahuje k dálkové aktivaci biologických reakcí v cílových buňkách pomocí vysokofrekvenčních signálů.
Tato technologie funguje tak, že se k určitým buňkám připojí uměle vytvořené nanočástice. Když jsou tyto částice vystaveny vysokofrekvenčnímu poli, mírně se zahřejí a aktivují teplotně citlivé kanály uvnitř cílových buněk.
Tato aktivace může vyvolat biologické reakce, jako je zapnutí genů, produkce proteinů, uvolňování hormonů, jako je inzulín, nebo aktivace neuronů.
Vědci uvedli, že tento systém by se potenciálně dal využít k léčbě nemocí, jako je cukrovka, Parkinsonova choroba, chronická bolest, cévní mozková příhoda, hormonální poruchy, poruchy imunitního systému a některé neurologické stavy.
Patent rovněž popisuje využití tepelně citlivého proteinu zvaného TRPV1, který se někdy označuje jako tělesný receptor kapsaicinu, protože na teplo reaguje stejným způsobem, jakým tělo reaguje na pikantní jídla, jako jsou například chilli papričky.
Vědci geneticky upravili buňky tak, aby se kanály TRPV1 otevřely, když byly okolní nanočástice zahřáty rádiovými vlnami, což výzkumníkům účinně umožnilo dálkově spouštět buněčnou aktivitu.
Patent popisuje několik experimentů na myších, jejichž cílem bylo otestovat, zda vědci mohou pomocí rádiových vln a nanočástic dálkově vyvolat biologické změny uvnitř těla.
V jedné studii vědci implantovali myším speciálně upravené buňky, které byly navrženy tak, aby při aktivaci uvolňovaly inzulín.
Tyto buňky byly vybaveny teplotně citlivými kanály a drobnými nanočásticemi oxidu železa.
Když byly myši vystaveny vysokofrekvenčnímu magnetickému poli, nanočástice se zahřály a aktivovaly buňky, což vedlo k uvolnění inzulínu.
Vědci uvedli, že tím došlo ke snížení hladiny cukru v krvi zvířat bez nutnosti chirurgického zákroku nebo implantace elektrických zařízení.
Grafy obsažené v patentu ukázaly, že hladina glukózy v krvi rychle klesla poté, co byly myši vystaveny vysokofrekvenčnímu signálu, zatímco hladina inzulínu vzrostla.
Patent dále popisuje experimenty s mozkovými buňkami souvisejícími s odměňováním a stravovacím chováním. Vědci uvedli, že tato technologie umožňuje na dálku aktivovat konkrétní neurony ve středním mozku a hypotalamu, tedy v oblastech spojených s chutí k jídlu, motivací a dopaminovou signalizací.
Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
