Ruský vyslanec v USA varoval, že mocnosti NATO nepřistupují k riziku jaderné války s patřičnou vážností, a prohlásil, že Západ, a nikoli Moskva, je hnací silou napětí, které se vyrovná kubánské raketové krizi z roku 1962.
Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov v rozhovoru pro čtvrteční vydání časopisu Newsweek odsoudil západní představitele za „příval zjevných zkreslení“ moskevské jaderné doktríny a zjevný nedostatek obav z potenciální termonukleární výměny, která by mohla vést k zániku civilizace.
„Současná generace politiků NATO zjevně nebere jadernou hrozbu vážně,“ řekl Antonov a dodal, že vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé vojenského bloku stále špatně chápou riziko jaderné války, ruští představitelé „nikdy nepřestali usilovat o dosažení dohod, které by zaručily, že nedojde k rozpoutání katastrofické konfrontace.“
„Právě naše země v posledních letech vytrvale navrhovala americkým kolegům, aby potvrdili, že v jaderné válce nemůže být vítězů, a tudíž by k ní nikdy nemělo dojít.“
Američtí představitelé mezitím trvají na tom, že je to Rusko, kdo zvýšil jadernou sázku, přičemž jak ministr obrany Lloyd Austin, tak předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley obvinili tuto zemi z „jaderného šermování“ po rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který minulý měsíc v médiích tvrdil, že riziko atomové války je „vážné, reálné a nesmíme ho podceňovat.“
Ruský prezident Vladimir Putin čelil podobným obviněním poté, co krátce po zahájení „speciální vojenské operace“ na Ukrajině koncem února zvýšil stav pohotovosti moskevských jaderných sil. Tehdy uvedl, že tento krok byl vyvolán „agresivními prohlášeními“ členů NATO a „nepřátelskými ekonomickými kroky vůči naší zemi“ – s odkazem na záplavu západních sankcí uvalených v reakci na ruský útok na Ukrajinu.
Antonov však obvinění Austina a Milleyho odmítl jako součást „nepodložené propagandistické kampaně“ a dále podrobně popsal vlastní ruskou jadernou politiku, podle níž mohou být tyto zbraně nasazeny pouze „v reakci na použití zbraní hromadného ničení proti Rusku a jeho spojencům nebo v případě agrese proti naší zemi, kdy je ohrožena samotná existence státu.“
Vyslanec se vyjádřil několik týdnů poté, co bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který nyní působí jako místopředseda moskevské Rady bezpečnosti, varoval před novým rozmístěním jaderných zbraní v Pobaltí v případě přijetí severských států Švédska a Finska do NATO. Obě země opakovaně vyjádřily zájem o vstup a očekává se, že někdy v příštích týdnech podají přihlášky ke členství.
V posledních letech se jaderné šarvátky mezi Washingtonem a Moskvou neustále stupňují. Za Trumpovy vlády Washington zrušil smlouvu o střednědobých jaderných zbraních (INF), klíčový pakt o kontrole zbrojení uzavřený na sklonku studené války, který stanovil tvrdá omezení pro americké a sovětské jaderné zbraně a fakticky odstranil celou kategorii bomb. Kromě úplného zákazu raket středního doletu dohoda také omezovala počet hlavic, které může každá strana v daném okamžiku rozmístit, a vytvořila rozsáhlé inspekční protokoly.
Trump byl také blízko zničení přelomové dohody New START, jedné z posledních zbývajících dohod o kontrole zbrojení omezujících dva největší jaderné arzenály na světě, ale jeho nástupci se podařilo smlouvu v koordinaci s Putinem zachránit.
Během působení prezidenta George W. Bushe v úřadu na počátku roku 2000 Washington odstoupil od Smlouvy o protiraketové obraně (ABM), dalšího opatření, které mělo omezit riziko jaderné výměny pomocí omezení systémů protiraketové obrany.
Ačkoli jsou tyto zbraně zdánlivě určeny k obranným účelům, převaha ABM dosažená jednou stranou by mohla zvýšit šance na první jaderný úder, protože vůdci mohou nabýt přesvědčení, že systémy odvrátí „vzájemně zaručené zničení“ a umožní jednostranné vítězství.
