V neděli se v Berlíně konal koncert solidarity pro Ukrajinu, kterého se zúčastnila velká část německé kulturní scény. Před zhruba 15 000 diváky se levicoví aktivisté oddávali primitivním slovním urážkám a požadovali pomoc pro oběti války.
Koncert byl spíše reklamou na jejich různé „probuzené“ bludy.
Kdo chtěl zažít šílenství obyvatel Berlína v reálném čase, mohl se spokojit se shromážděním u Braniborské brány, které bylo ohlášeno jako „mírový koncert“ pod anglickým (nikoli německým) názvem „The Sound of Peace.“ Přímý přenos vysílalo několik televizních stanic a na konci se prý vybralo asi 12 milionů eur (i když určitě ne od účastníků).
V přímém přenosu byl naladěn ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj a opět byla vzdána pocta vycházející hvězdě 3. světové války. „Hrdina z Kyjeva“, oslavovaný na groteskních černobílých obrazech, referoval o každodenním válečném životě ve své vlasti a prohlásil, že Rusko chce postoupit „až k Berlínu“, a opakovaně vyzval k úplnému přerušení německých obchodních vztahů s Ruskem, protože Západ ještě nešel do války za jeho zemi.
Zelenskyj nedávno vyzval Německo k bojkotu plynu z Ruska. „Prosím, nesponzorujte ruskou válečnou mašinérii.“ Německá vláda zatím takový zákaz dovozu odmítla. Ministr hospodářství Robert Habeck varoval před vážnými hospodářskými důsledky pro Německo. Podle spolkového ministerstva hospodářství pochází z Ruska asi 55 % zemního plynu spalovaného v Německu, zatímco podíl ropy činí 35 %.
Nesnesitelný ukrajinský megaloman nepochybně očekával hlasitý potlesk v Berlíně. Ale to nebylo z hlediska pódiových vystoupení všechno. Němečtí umělci, výhradně levicoví, považovali za nejlepší při této příležitosti odsoudit „pravici“ a věnovat se těžké situaci ukrajinských uprchlíků.
Zvláště pamětihodný projev přednesl Gianni Jovanovic. Podle svých slov je „podnikatelem. Aktivistou. Performerem.“ Jeho životní příběh homosexuálního syna z romské rodiny tvoří prakticky jedinou náplň jeho práce, kterou tvoří především workshopy a další akce na „témata rozvoje a posílení osobnosti, rozmanitosti a intersekcionální diskriminace.“
Jovanovič, který minulý týden vydal novou knihu o sobě, využil mírového koncertu mimo jiné k následující výzvě: „Pokud začneme šukat heteronormativní bílé do prdele, teprve pak se nám podaří zlomit dynamiku moci, aby se obrátila.“
Jak by tyto výzvy k fekální degeneraci na akci pořádané na pomoc trpícím ženám a dětem na Ukrajině mohly být užitečné, neupřesnil. Chtěl snad Jovanovič vyslat do východní Evropy četu jakýchsi odhodlaných představitelů západních hodnot?
Jedno z témat mírového koncertu, které Zelenskyj představil, však zopakoval „pravicový“ bádensko-württemberský ministr zemědělství Peter Hauk, který v souhrnu vyzval k zastavení dovozu plynu a ropy z Ruska.
„Musíme zavřít peněžní kohoutek Putinovi, a tím i nám pro zemní plyn a ropu z Ruska, aby svoboda konečně zase dostala šanci,“ prohlásil ve středu politik CDU v zemském sněmu ve Stuttgartu. Ukrajinský prezident Zelenskyj měl „naprostou pravdu“, když tuto oběť požadoval.
Hauk považoval za rozumné, aby Němci museli mrznout kvůli jeho rusofobii. „V zimě se dá vydržet 15 stupňů ve svetru. Na to nikdo neumírá,“ prohlásil ministr. „Ale jinde lidé umírají,“ dodal s odkazem na konflikt na Ukrajině.
Hauk vyzval Němce, aby tváří v tvář válečným hrůzám věnovali pozornost nejen svým potřebám. Zatímco Hauk a všichni ostatní politici si užívají teplých bytů, domů a kanceláří, obyčejní Němci se mají smířit s hranicí 15 stupňů v místnostech.
Jednašedesátiletý politik CDU řekl, že obvykle není příznivcem „strategií opouštění, ale v této situaci si myslím, že by to byla správná cesta, jak sankce uskutečnit.“ Vzhledem k lidem bojujícím za svobodu na Ukrajině, na které se střílí a bombarduje, by nikdo neměl říkat „ale v bytě by mělo být 20, 22 stupňů.“
V Bundestagu jeho strana nedávno požadovala zastavení dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1, a nejenom Nord Stream 2. V Bundestagu se však objevily i další požadavky. Zelení mezitím prosazovali energeticky úsporná opatření, jako jsou neděle bez aut a omezení rychlosti. Ministerský předseda Winfried Kretschmann (Zelení) řekl listu Schwäbische Zeitung: „V zásadě je třeba se vždy dívat na to, kde lze ušetřit energii. Omezení rychlosti jsem vždy považoval za správnou věc, a nyní ještě více.“