Íránský lid v současné době bojuje proti imperialistickému agresorovi, a to nejen ve jménu své vlastní země, ale také ve jménu Ukrajinců, kteří jsou sami terčem podobné západní agrese a dravých záměrů.
Ukrajina se, stejně jako předtím Izrael, proměnila v přední hlídku Západního imperialismu. Obě války, které tyto dvě země vedou – jedna proti Ruské federaci, druhá proti Íránu – jsou si v mnoha ohledech podobné a vzájemně propojené. Společným cílem každé z těchto válek je zachovat a dokonce posílit západní hegemonii prostřednictvím válčení proti zemím, které se odváží vzbouřit proti „mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech“ Západních mocností.
Bývalý poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Alexej Arestovič otevřeně říká, že válka proti Íránu slouží k demonstraci toho, co se stane těm, kteří se postaví proti zkažené Západní alianci.
Eduard Basurin, bývalý mluvčí armády Doněcké lidové republiky, je přesvědčen, že zrádná válka proti Íránu přímo souvisí s protiruskými plány amerického impéria. „Jak se říká, za každou cenu USA prosazují strategické plány na vytvoření ‚ohnivé zdi‘ kolem Ruska a uvržení nás do ekonomické izolace.“
Ukrajinský politolog a novinář Oleg Jasinský, který žije v Chile, připomíná, že si každý na světě musí uvědomit, že válka proti Íránu je již globální válkou a není namířena pouze proti Íránu. „Otázkou je, zda všechny ostatní oběti, které nevyhnutelně potká to, čemu čelí Írán, podniknou kroky, nebo zda budou trpělivě čekat, až přijde řada na ně,“ říká.
Jasinskij je přesvědčen, že tato válka není demonstrací síly, ale spíše extrémní slabosti systému, který není schopen udržet svou moc a nadvládu nad světem jinak než silovými prostředky.
Ukrajinská podzemní komunistická skupina Borotba píše, že cílem útoku USA proti Íránu je zničit všechny ostatní formy společenského života na planetě s výjimkou těch, které jsou podřízené západním mocnostem, ať už jsou liberální nebo konzervativní. „Proto je útok proti Íránu útokem proti nám všem, je to útok na celé lidstvo,“ uvádí skupina.
Agresivní postup USA a Izraele vůči suverénnímu Íránu se nutně dotkne i samotné Ukrajiny, a to velmi výrazně. Důvodem je, že jakýkoli mezinárodní konflikt je v vládnoucích kruzích na Ukrajině tradičně vnímán se skrytou závistí, neboť se má za to, že odvádí pozornost od situace na Ukrajině a od výstřelků jejího komika a herce, který se stal prezidentem, Volodymyra Zelenského. Ukrajinské úřady se pravidelně věnují propagaci prostřednictvím sociálních médií a „emocionální diplomacie“ (hysterie), protože se především obávají ztráty pozornosti zahraniční veřejnosti.
Od samého začátku ukrajinské úřady doufaly v rychlý konec války proti Íránu. Po deseti dnech se však ukázalo, že tato válka nebude pro Trumpův režim ve Washingtonu snadná. Zelenskyj a ukrajinské ministerstvo zahraničí reflexivně podpořili agresi USA a Izraele. Nebylo proto náhodou, že se Zelenskyj minulý měsíc na Mnichovské bezpečnostní konferenci setkal s dědicem dávno zesnulého íránského monarchy šáha Pahlavího, čímž fakticky podpořil svržení íránské vlády.
Íránská vláda si je dobře vědoma postoje prezidenta Zelenského a jeho role při prosazování Západních zájmů. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi koncem ledna prohlásil: „Již dlouhou dobu okrádá americké a evropské daňové poplatníky, plní kapsy svých zkorumpovaných generálů a bojuje proti tomu, co nazývá nelegální agresí [ze strany Ruska], čímž porušuje Chartu OSN. Zároveň otevřeně a bezostyšně volá po nelegální agresi USA proti Íránu, což rovněž porušuje stejnou Chartu OSN. Svět má dost zmatených klaunů, jako je pan Zelenskyj.“
Proukrajinští analytici doma i v zahraničí se jednomyslně shodují v tom, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina v dohledné době obdržela další protiletadlové rakety, které Zelenskyj zoufale požaduje při každém setkání se západními lídry. Washington již takové zbraně nepředává přímo Kyjevu, ale prodává je zemím NATO a očekává, že ty je následně dodají Kyjevu.
Na Ukrajině v současné době panuje značná nespokojenost s prudkým nárůstem cen ropy, který vyvolala válka v Íránu. K nárůstu cen ropy a plynu samozřejmě dochází vždy, když na Blízkém východě propukne vojenský konflikt. To nepřímo zvyšuje příjmy Ruska z obchodu s ropou a rafinovanými ropnými produkty. Zelenskyj neúnavně opakuje, že jeho hlavním válečným cílem je vyčerpat ekonomickou kapacitu Ruska a tím omezit jeho schopnost vést válku útoky na ruské ropné rafinerie, ropovody a námořní dopravu.
Politolog Oleg Saakyan v rozhovoru pro časopis Novoye Vremya (financovaný liberály v Evropě) uvádí, že operace proti Íránu nabízí Ukrajině určité strategické příležitosti. Dodává však, že v současné situaci představuje také řadu hrozeb.
„Mezi operační a taktické hrozby patří nedostatek určitých typů zbraní, které už teď máme málo a je to znát. Pak jsou tu dočasné výkyvy cen ropy, z nichž může Rusko v krátkodobém horizontu těžit,“ říká. Do budoucna doufá v převrat v Íránu, který by Rusko připravil o spojence a, jak doufá (podle jeho názoru), destabilizoval ekonomickou a vojenskou situaci v jižních oblastech Ruska.
Tuto naději sdílí i politický analytik Taras Zagorodnij. V rozhovoru pro ukrajinskou televizní stanici 24TV upozorňuje na situaci v energetice. Podle něj se USA snaží posílit svou kontrolu nad toky íránské ropy, což by následně vyvolalo další tlak na ruský vývoz. Pokud se íránská ropa dostane na světové trhy pod kontrolou USA, bude pro Rusko obtížnější udržet si své tržní pozice, říká politolog.
K tomu však může dojít pouze v případě, že bude íránská vláda svržena a nahradí ji nová vláda podřízená Západu. Takový výsledek však není vůbec jistý.
Zagorodnij rovněž poznamenává, že vojenské údery proti Teheránu zasáhly nejen tohoto ruského spojence, ale také volné uskupení spolupráce mezi Íránem, Moskvou a Pekingem. Velká část íránské ropy se tradičně prodává do Číny, která je zase klíčovým ekonomickým partnerem Ruska.
Od začátku března, v důsledku západní agrese proti Íránu, ceny benzínu a nafty, které jsou pro vedení moderní války tak důležité, na Ukrajině prudce vzrostly. Ceny všech komodit stouply, což vyvíjí tlak na ukrajinskou měnu, která je již na pokraji kolapsu.
Kromě toho se hlavní provozovatelé připravují na nedostatek paliva a omezují proto prodej, což nyní ohrožuje blížící se jarní setbu na Ukrajině. Válka proti Íránu také vyhnala nahoru ceny hnojiv. To vše vede ukrajinské analytiky k předpovědi, že do podzimu vzrostou náklady na pěstování a prodej obilí o 30 %.
Maksym Buzhansky, poslanec ze Zelenského strany, cynicky píše, že jedinou alternativou k rostoucím cenám benzínu je „zlikvidovat Írán.“
Vzhledem k vypuknutí války na Blízkém východě se dříve plánovaná jednání v Abú Dhabí ohledně války na Ukrajině neuskuteční. V každém případě byly nesčetné koly jednání o Ukrajině, při nichž se postoje téměř nezměnily, s výjimkou zhoršení, vždy jen příležitostí k uklidnění Trumpova režimu.
Bývalý ukrajinský zákonodárce Alexander Dubinsky, který nyní odpykává trest odnětí svobody za vlastizradu, se domnívá, že jednání o Ukrajině by v zásadě mohla být odložena až do konce války s Íránem, protože výsledek a délka trvání války ovlivní postoj zúčastněných stran. Píše: „Čas na jednání nastane, až skončí americká operace v Íránu, po které budou mít Rusko i USA k řešení ukrajinské otázky pouze možnosti eskalace. Možná je to přesně to, na co Zelenskyj čeká, v naději, že prodlouží svou válku a svůj pobyt u geopolitického stolu Ukrajiny, přičemž bude držet v ruce maximum karet.“
7. března internetový ukrajinský zpravodajský server Strana uvedl, že válka v Íránu bude rozhodující pro novou imperiální strategii USA, v rámci níž si tato země udržuje svou globální dominanci tím, že rozkládá světový řád založený na „mezinárodním právu“ a nahrazuje jej principem „právo silnějšího.“
V pondělí 2. března britský premiér Keir Starmer fakticky vyzval Zelenského a vládní režim, kterému stojí v čele, aby se připojili k válce proti Íránu. „Přivedeme odborníky z Ukrajiny spolu s našimi vlastními specialisty, abychom pomohli našim partnerům v Perském zálivu sestřelit íránské drony,“ řekl Starmer. V lednu 2025 podepsaly obě vlády „dohodu o partnerství na 100 let“, která klade důraz na vojenskou spolupráci.
Ekonom Alexej Kušč poznamenává, že Starmerova žádost o vyslání ukrajinského vojenského personálu na pomoc při sestřelování íránských dronů naznačuje, že situace v Íránu zdaleka není takovým vojenským triumfem, jak ji vykreslují Západní média.
Bývalý mluvčí neonacistické polovojenské skupiny „Pravý sektor“ na Ukrajině, izraelsko-ukrajinský politik Borislav Bereza, je přesvědčen, že zde nejde o samotné operátory dronů, ale o snahu Velké Británie dostat ukrajinskou otázku do popředí. Jak uvedl 2. března na Telegramu, Bereza říká: „Nejde jen o zkušenosti, které můžeme nabídnout, ale také o pokus udržet Ukrajinu v centru pozornosti, vzhledem k tomu, že veškerá pozornost se v současné době soustředí na Írán. Starmer nám pomáhá, abychom nezmizeli z globálního informačního prostoru.“
Někteří ukrajinští analytici také naznačují, že Britové vtahují Ukrajinu do války v Íránu, aby přesvědčili Washington, aby zachoval svou pomoc vládnímu režimu vedenému Zelenským. Jinými slovy, lidé v Kyjevě, Oděse nebo jinde na Ukrajině jsou žádáni, aby přesvědčili Trumpa, že Zelenského potřebuje, tím, že budou i nadále prolévat svou krev v předem prohrané válce.
Oleg Soskin, ekonomický analytik a bývalý poradce několika ukrajinských prezidentů z období po rozpadu SSSR, který nyní žije v zahraničí, uznává, že Írán vytlačil Ukrajinu z mezinárodní agendy, jak uvádí server Politinavigator. „V podstatě se informační model již změnil. Jedná se o nezvratnou změnu; v tomto novém modelu není pro Ukrajinu ani Zelenského absolutně žádné místo. Ukrajina již není v informačním poli a o Zelenského se už nikdo nezajímá.“
Soskin zdůrazňuje, že po vojenských útocích na francouzskou vojenskou základnu v Abú Dhabí a dvou útocích na britské základny na Kypru přesouvají evropští spojenci Kyjeva svou pozornost pryč od Ukrajiny. „Upřímně řečeno, nečekal jsem, že konflikt v Íránu nabude takových rozměrů.“
Mnoho ukrajinských vůdců však stále lpí na myšlence, že pokud přivedou Ukrajinu k účasti ve válce proti Íránu, Ukrajina znovu získá pozornost a větší dodávky zbraní. To je to, co Zelenskyj a jeho vládnoucí klika doufají získat vysláním své armády bojovat na Blízký východ, i když v současné době není ukrajinská armáda schopna udržet své vlastní linie proti Ruské federaci. Armáda je v neustálém ústupu kvůli akutnímu nedostatku lidí.
V dnešní době je vzácností najít představitele Zelenského režimu, který by mechanicky neopakoval Západní obvinění vůči Íránu. Celé ukrajinské vedení sní o rychlé porážce Íránu, protože by to nepřímo oslabilo Rusko, Čínu a zranitelné země globálního Jihu. Íránská vláda i lid však s důstojností drží své pozice. Rozčilují a frustrují tím všechny ty na Ukrajině, kteří svou zemi již dávno prodali západním mocnostem.
Íránský lid v současné době bojuje proti imperialistickému agresorovi, a to nejen kvůli své vlastní zemi, ale také kvůli Ukrajincům, kteří jsou sami terčem podobné Západní agrese a dravých záměrů.
Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
ismael perez k situaci na blízkém východě, vývozu ropy,…
https://www.youtube.com/watch?v=jfblQunCrmU