Henry Kissinger zosnoval globalistickou válku Deep State proti lidem

Byl to Henry Kissinger, kdo dohlížel na nechvalně proslulé memorandum, které z kontroly populace udělalo zbraň ve studené válce. Jeho taktika i zdůvodnění války proti populaci se používají dodnes.

Na kariéře Henryho Kissingera lze kritizovat mnoho věcí. Levičáci poukazují na bombardování Kambodže během války ve Vietnamu, Americkou spoluúčast na převratu v Chile, který svrhl komunistický režim Salvadora Allendeho, a jeho vměšování do Íránské politiky.

Konzervativci naopak zdůrazňují jeho zradu Jižního Vietnamu a opuštění demokratického Tchaj-wanu. Dodávají, že nazývat Kissingera vzdělaným státníkem, jak to někteří dělají, nemá smysl vzhledem k jeho desetileté službě komunistické Číně jako placeného lobbisty/apologeta režimu.

Ale já bych někdejšímu Americkému diplomatovi vytkl ještě jednu věc.

Byl to Henry Kissinger, kdo jako poradce prezidenta Nixona pro národní bezpečnost dohlížel na vypracování nechvalně proslulého memoranda, které z kontroly populace udělalo zbraň ve studené válce. Jeho argument, že Americká národní bezpečnost závisí na vedení války s lidmi, se dodnes používá k ospravedlnění propagace potratů, sterilizace a antikoncepce po celém světě.

National Security Study Memorandum 200 (NSSM 200), jak se memorandum nazývalo, bylo známější jako „Kissingerova zpráva“ podle svého autora. Tato 250stránková zpráva, která byla společným dílem NSA, CIA, ministerstva zahraničí a Pentagonu, byla z dobrých důvodů utajována až do roku 1989, kdy byla konečně odtajněna.

V přesvědčení, že lidé znamenají moc, a v obavách z demografického úpadku Západu se tito praktici reálpolitiky bez skrupulí snažili vyvolat pokles porodnosti u plodnějších národů. A byli plně připraveni oklamat a silou přimět k tomu ostatní země.

Kissingerova zpráva varovala, že „pokud by se současná míra porodnosti nezměnila, vzrostl by počet obyvatel z roku 1974 (3,9 miliardy) do roku 2000 na 7,8 miliardy a do roku 2075 na teoretických 103 miliard.“ Když už jsme vykouzlili tuto nemožnou záplavu lidstva, jaké důsledky tyto „tajné“ agentury předvídaly pro Ameriku?

Zpráva tvrdila, že rychlý růst populace představuje bezpečnostní hrozbu, protože povede k soutěži o suroviny potřebné pro Americkou ekonomiku a poskytne Sovětskému svazu a Číně příležitost k podpoře komunistických revolucí a získávání klientských států.

Kontrola populace tak byla prohlášena za zbraň ve Studené válce. Bezprostředním důsledkem byl obrovský skok ve výdajích na kontrolu populace ze strany USA a jejich spojenců. Za cíle byly označeny desítky zemí po celém světě, zejména ty, které byly považovány za zranitelné vůči komunistickému povstání, jako například Thajsko a Filipíny, a ty, které se nacházely na vrcholu cenných kovů, včetně zemí tvořících jižní část Afriky.

Kontrola populace by díky zachování přístupu ke strategickým surovinám a zpomalení šíření komunismu eliminovala budoucí hrozby pro národní bezpečnost USA. Tímto způsobem by se zachovala globální výhoda Ameriky v oblasti zbraní, bohatství a geopolitických sil.

Většina Američanů považuje svou zemi za sílu dobra ve světě. Podle Kissingerovy zprávy jsou USA pravým opakem, podporují násilí, oslabují demokracii a brzdí hospodářský růst konkurentů. Namísto podpory svobody podporuje vlády, aby zasahovaly, a to i násilně, do nejosobnějších rozhodnutí rodin. Namísto podpory demokracie vnucuje suverénním národům kontrolu populace. Namísto podpory otevřených ekonomik brzdí hospodářský růst snižováním počtu lidí.

Temnota vždy nenávidí světlo. Není divu, že původci této zprávy nejenže chtěli, aby byla utajena, ale také aby ji provedli prostředníci jako Populační fond OSN a Světová banka. Zapojení těchto „multilaterálních“ agentur, jak studie zdůvodňovala, by pomohlo zakrýt roli a účel Spojených států při realizaci těchto programů. „Je nezbytné, aby snaha o rozvoj a posílení závazku ze strany vedoucích představitelů LDC [méně rozvinutých zemí] nebyla těmito zeměmi vnímána jako politika průmyslově vyspělých zemí, která má udržet jejich sílu na uzdě nebo rezervovat zdroje pro nás ‚bohaté‘ země.“

„Klíčové země“, na které se NSSM 200 zaměřil, byly ty, které se pravděpodobně stanou regionálními mocnostmi, země bohaté na přírodní zdroje nebo obojí. Brazílie, která „jasně dominuje“ Latinské Americe v demografickém významu, má potenciál uplatnit svůj vliv daleko za svými hranicemi. Její rostoucí populace naznačuje „rostoucí mocenské postavení Brazílie v Latinské Americe a na světové scéně v příštích 25 letech.“ V Africe byla vyzdvižena Nigérie: „Již nyní je Nigérie nejlidnatější zemí kontinentu, jejíž počet obyvatel se v roce 1970 odhadoval na 55 milionů, a do konce tohoto století se předpokládá, že bude mít 135 milionů obyvatel. To naznačuje rostoucí politickou a strategickou roli Nigérie, přinejmenším v Africe na jih od Sahary.“

Henry Kissinger si prosadil svou. Kissingerova zpráva byla formálně přijata jako zahraniční politika USA v Memorandu o rozhodnutí o národní bezpečnosti 314 (NSDM 314), které 26. listopadu 1975 podepsal Kissingerův nástupce ve funkci poradce pro národní bezpečnost Brent Scowcroft jménem prezidenta Geralda Forda.

Válka proti lidem byla zahájena. Následná zpráva, kterou v roce 1976 vydala Meziagenturní pracovní skupina pro populační politiku pro Výbor náměstků ministrů NSC, si klade – a navrhuje odpovědi na – některé znepokojivé otázky:

– Byly by potraviny považovány za nástroj národní moci? (Ano.)
– Na jakém základě by pak měly být tyto potravinové zdroje poskytovány? (Pouze zemím, které mají zavedeny programy kontroly populace.)
– Budeme nuceni rozhodovat o tom, komu můžeme rozumně pomoci, a pokud ano, mělo by být kritériem pro takovou pomoc populační úsilí? (Ano.)
– Jsou povinná opatření na kontrolu populace vhodná pro USA a/nebo jiné země? (Možná.)
– Jsou USA ochotné souhlasit s příděly potravin na pomoc lidem, kteří nemohou/nechtějí kontrolovat růst své populace? (Ne.)

Zpráva z roku 1976 také prakticky schválila taktiku silné ruky při provádění programů kontroly populace:

„Populační programy byly obzvláště úspěšné tam, kde vedoucí představitelé jasně, jednoznačně a veřejně vyjádřili své postoje a zároveň udržovali disciplínu od celostátní až po vesnickou úroveň, mobilizovali státní zaměstnance (včetně policie a armády), lékaře a motivátory, aby dohlédli na to, že populační politika je dobře řízena a prováděna… V některých případech bylo silné řízení spojeno s pobídkami, jako je platba akceptorům za sterilizaci, nebo s demotivačními opatřeními, jako je přidělování nízkých priorit při přidělování bytů a školního vzdělání těm, kteří mají větší rodiny. Takové vedení je nezbytnou podmínkou účinného programu.“

Zpráva NSC popisuje mechanismus prosazování Čínské politiky jednoho dítěte, která bude brzy vyhlášena a která se po desetiletí opírala o „dobře řízený a prováděný“ program nucených potratů, nucené sterilizace a nucené antikoncepce k odstranění „nadbytečných“ porodů.

V té době probíhala v Indii nechvalně proslulá sterilizační kampaň, v jejímž rámci bylo vasektomizováno 6,5 milionu mužů. Zpráva NSC sice Indický program tajně chválila, ale důrazně varovala před veřejnou chválou. „Doporučujeme, aby se Američtí představitelé zdrželi veřejných komentářů k opatřením nucené sterilizace, jako jsou ta, která se v současné době aktivně zvažují (!) v Indii … protože by to mohlo mít nepříznivý dopad na stávající dobrovolné programy.“

Zpráva z roku 1976 rovněž doporučovala způsoby, jak umlčet sílící kritiku rozvojových zemí vůči nové zahraniční politice USA. Jako odpověď na obvinění z kulturního imperialismu měli být najímáni místní obyvatelé, kteří by se věnovali novým populačním programům. Aby se předešlo zdání neokolonialismu, měly být Americké prostředky na kontrolu populace poskytovány prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je UNFPA, jak tomu bylo v Číně, nebo soukromým skupinám, jako je Mezinárodní federace plánovaného rodičovství a Family Health International. A především Američtí představitelé nikdy nesměli používat výrazy jako kontrola populace nebo kontrola porodnosti.

Zpráva cynicky doporučovala Americkým představitelům, aby předstírali naprostý nezájem o cokoli, co by připomínalo kontrolu populace: „Zrušit výraz ‚kontrola porodnosti‘ ve prospěch ‚plánování rodiny‘ nebo ‚zodpovědného rodičovství‘ s důrazem na odstupy mezi dětmi v zájmu zdraví dítěte a matky.“

Samotné programy měly být rovněž přebaleny. Ve snaze odzbrojit kritiky v rozvojovém světě měly být programy kontroly populace prezentovány jako „péče o reprodukční zdraví“, „péče o zdraví matek“ a dokonce jako programy „přežití dětí.“ Jak tehdy radila jedna skupina financovaná USAID, populační projekty, které se „příliš úzce zaměřují na plánování rodiny jako na řešení“, vzbuzují u představitelů hostitelských zemí podezření. Řešení, které dále navrhovali, se používá dodnes: populační projekty měly být „integrovány … s poskytováním zdravotní péče o matku a dítě.“

Taktika i zdůvodnění kontroly populace uvedené v Kissingerově zprávě a jejích následných verzích se používají dodnes. Již více než 50 let provádějí regulátoři populace gigantický, nákladný a nelidský program snižování počtu lidí. Týrali ženy, zaměřili se na rasové a náboženské menšiny, podkopávali základní zdravotní péči a potratili nespočet dětí. Dokonce se chopili nejbrutálnější kampaně na kontrolu porodnosti v dějinách lidstva: V Číně byla zavedena nechvalně proslulá politika jednoho dítěte.

A jedním z hlavních kmotrů války proti lidem nebyl nikdo jiný než zesnulý Henry Kissinger.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj