Evropské zpravodajské agentury se připravují na sledování metadat automobilů

Silná síť policejních orgánů, regulačních orgánů a průmyslníků rozhoduje o etickém a regulačním rámci, podle kterého mohou úřady využívat data získaná z motorových vozidel.

Zejména Německé zpravodajské agentury požadují, aby společnosti Mercedes-Benz a Volkswagen vložily požadovaná rozhraní umožňující sledování.

Podle zpráv Německého tisku probíhají jednání mezi výrobci automobilů a orgány činnými v trestním řízení již od jara. Zpravodajské služby požadují údaje o poloze vozidla v reálném čase, historii řidičů a dokonce i o počtu osob, které ve vozidle v daném okamžiku sedí.

Sledování údajů generovaných automobily je právně šedou zónou, přestože EU v lednu 2023 rozhodla o standardizaci procesů shromažďování údajů, což soudcům a státním zástupcům umožní přístup k informacím na vyžádání, a nařídila společnostem, aby na úřední žádosti reagovaly do deseti dnů.

Pokusy EU poskytnout policii přístup k automobilovým datům byly již dříve kritizovány jako přehnané a bez potřebných záruk. Skupiny zabývající se digitálními právy varují, že „nový zákon by považoval velkou část populace za zločince, dokud by se neprokázal opak.“ Další kritici se obávají, že budou porušeny stávající Evropské předpisy o ochraně údajů.

Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy, který je již proslulý svým státem posvěceným pronásledováním populistů z Alternative für Deutschland (AfD), požaduje nové pravomoci pro sledování automobilových dat. V širším měřítku má o tom, jak a kdy mohou policejní orgány slídit po řidičích, rozhodovat Evropský institut pro telekomunikační normy, který již podobná pravidla pro využívání dat z telefonů vymezil.

Vyhlídka na celoevropskou databázi dokladů totožnosti řidičů vyvolala negativní reakci akademiků. Profesorka práva na Northumbrijské Univerzitě Carole McCartneyová vyjádřila politování nad tím, že by občané EU mohli být brzy považováni za „podezřelé“, i když nespáchali trestný čin.

Spor o to, jak nakládat s údaji shromážděnými prostřednictvím automobilového průmyslu, se odehrává v rámci širší celoevropské diskuse o umělé inteligenci a rozpoznávání obličejů. Poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou pro otevřené hranice, úspěšně vložili do nedávného aktu o umělé inteligenci, který byl letos schválen v Bruselu, právní doložky omezující používání biometrických údajů pro hraniční kontroly.

BMW, Toyota a Nissan byly minulý měsíc mezi osmi společnostmi, které Američtí zákonodárci označili za ty, které v případě pojistných událostí využívaly údaje uživatelů bez řádného zabezpečení. Společnost General Motors mezitím čelí hromadné žalobě kvůli prodeji uživatelských dat firmě třetí strany.

Rostoucí sledování automobilů, které je celosvětovým fenoménem, vyprovokovalo jednu z organizací na ochranu soukromí „Stop špehování“ k vydání zprávy, která se ohrazuje proti nárůstu „odposlechů na kolech.“ Autoři tvrdí, že Americké orgány činné v trestním řízení využívají pochybné automobilové data přinejmenším od roku 2013.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj