Escobar: Putin nastínil „okamžik pravdy“

Vystoupení prezidenta Putina na plenárním zasedání (projev + otázky a odpovědi) na výročním zasedání Valdajského klubu v Soči připomínalo rychlovlak na tempomat.

Naprosto chladný, klidný, pohodlný, plně ovládající Himálaj faktů, žádný politický lídr kdekoli – v nedávné minulosti i současnosti – by se ani nepřiblížil tomu, co se rovná rozsáhlému, detailnímu pohledu na svět, který hluboce dozrával čtvrt století na nejvyšší geopolitické úrovni.

Putin začal svůj projev odkazem na říjnovou revoluci z roku 1917, čímž vytvořil přímou paralelu s naší neklidnou dobou: „Přichází okamžik pravdy.“ V jasné pokloně Gramscimu uvedl, jak se „před našima očima formuje zcela nový světový řád.“

Nenápadná narážka na nedávný summit BRICS v Kazani nemohla uniknout kritickému myšlení celé globální většiny. Kazaň byla živým, dýchajícím svědectvím o tom, že „starý řád nenávratně mizí, dalo by se říci, že již zmizel, a že se odehrává vážný, nesmiřitelný boj o vytvoření nového. Nesmiřitelný především proto, že nejde ani tak o boj o moc či geopolitický vliv, ale o střet samotných principů, na nichž budou v další historické etapě budovány vztahy mezi zeměmi a národy.“

Co nejstručněji by se to mělo chápat jako současný rámec Velkého obrazu: neocitáme se uvnitř redukcionistického střetu civilizací nebo „konce Dějin“ – který Putin definoval jako „krátkozraký“ -, ale čelíme systémovému střetu základních principů, který má rozhodující vliv. Výsledek bude definovat toto století – pravděpodobně století Eurasie, protože „dialektika Dějin pokračuje.“

Sám Putin si posteskl, že se během svého projevu pustí do „filozofických odboček.“ Ten ve skutečnosti zašel mnohem dál než k pouhému vyvracení jednostranných koncepčních omylů, neboť „Západní elity si myslely, že jejich monopol je konečnou stanicí lidstva“ a „moderní neoliberalismus zdegeneroval v totalitní ideologii.“

S odkazem na umělou inteligenci se řečnicky ptal, „zůstane člověk člověkem?“ Pochválil budování nové globální architektury, směřující k „polyfonnímu“ a „polycentrickému“ světu, kde je prvořadé „maximální zastoupení“, a BRICS „přichází s koordinovaným přístupem“ založeným na „suverénní rovnosti.“

Šest zásad pro globální udržitelný rozvoj
Suverenita byla jedním z dominantních témat Valdajských otázek a odpovědí. Putin neústupně tvrdil, že Rusko musí rozvíjet vlastní suverénní UI. Vzhledem k tomu, že algoritmy jsou neobjektivní a dávají obrovskou moc několika velkým společnostem, které ovládají internet, je nezbytně nutné vytvořit „suverénní algoritmy.“

V odpovědi na otázku o Euroasijské bezpečnosti a USA jako dominantní námořní mocnosti multipolární Eurasie zdůraznil „konsensus a touhu v Eurasii po antihegemonickém hnutí“, a nikoliv aby se Eurasie konstituovala „jako blok.“ V tom spočívá přitažlivost „vícevektorové zahraniční politiky Eurasie“, což znamená „větší politickou nezávislost.“ Klíčovým příkladem „harmonizace zájmů“, zdůraznil Putin, je partnerství mezi Ruskem a Čínou, a to bylo také to, co „zajistilo úspěch BRICS.“

Srovnejte to s „neschopností Evropy vytvořit systém ‚nedělitelnosti bezpečnosti‘ a ‚překonat blokovou politiku‘; místo toho se Evropa rozhodla pro rozšíření NATO: „Po skončení Studené války se naskytla příležitost překonat blokovou politiku. USA však měly strach, že ztratí Evropu. USA instalovaly téměř koloniální závislost. Upřímně řečeno jsem to nečekal.“

Putin uvedl fascinující zajímavost z osobní zkušenosti s odkazem na rozhovor – v němčině – s bývalým Německým kancléřem Helmutem Kohlem v roce 1993, kdy Kohl na rovinu řekl, že „budoucnost Evropy“ je spojena s Ruskem.

To však nakonec vedlo k „nejdůležitějšímu problému na našem Euroasijském kontinentu, hlavnímu problému mezi Ruskem a Evropskými zeměmi: deficitu důvěry (…) Když nám řekli, že ‚Minské dohody o Ukrajině jsme podepsali jen proto, abychom dali Ukrajině možnost přezbrojit, a neměli jsme v úmyslu tento konflikt vyřešit mírovou cestou‘, o jaké důvěře můžeme mluvit? (…) Vy jste přímo veřejně prohlásili, že jste nás podvedli! Lhali jste nám a podvedli nás! Co je to za důvěru? Ale my se musíme vrátit k systému vzájemné důvěry.“

Putin pak dodal, že Evropa by měla zvážit, zda se nestane nedílnou součástí Čínského konceptu, který vychází přímo z Čínské filozofie („netouží po nadvládě“). S rozvahou zdůraznil, že Čínský uber-geoekonomický projekt obchodu/konektivity by měl být interpretován jako Jeden pás, jedna společná cesta.

A to se extrapoluje na Střední Asii, přičemž všechny tyto národy „velmi mladé ve své státnosti“ mají zájem na „stabilním rozvoji.“ Pro Rusko-Čínu v srdci země „neexistuje žádná konkurence“: „máme pouze spolupráci.“

Putin znovu vyjmenoval, co považuje za 6 klíčových zásad globálního udržitelného rozvoje: otevřenost interakce (což znamená žádné „umělé bariéry“); rozmanitost („model jedné země nebo relativně malé části lidstva by neměl být vnucován jako něco univerzálního“); maximální reprezentativnost; bezpečnost pro všechny bez výjimky; spravedlnost pro všechny (smazání „propasti mezi ‚zlatou miliardou‘ a zbytkem lidstva“) a rovnost.

„Vytvářejte civilizace, ne války“
Ohledně Ukrajiny to byl citát, na kterém hodně záleží: „Pokud neexistuje neutralita, pak je těžké si představit jakékoliv dobré sousedské vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou.“ Stručně řečeno: Moskva je připravena k jednání, ale na základě faktů na bojišti a toho, co bylo dohodnuto v Istanbulu v dubnu 2022.

To lze interpretovat jako přímý vzkaz prezidentu Trumpovi. Pro něhož jsou dveře otevřené: „Rusko nenarušilo své vztahy s USA a je otevřeno jejich obnovení, ale míč je na straně Američanů.“

Putin o Amerických prezidentech (s několika se setkal): „Všichni jsou zajímaví lidé.“ O Trumpovi: „Jeho chování, když na něj byl spáchán atentát, na mě udělalo dojem. Je to odvážný člověk. Zachoval se statečně.“ O otevřených dveřích: „Ať udělá cokoli, je to na jeho rozhodnutí.“ Poté mu Putin pogratuloval ke znovuzvolení. Dialog může pokračovat: „Jsme ochotni s Trumpem mluvit.“

Putin vyzdvihl Rusko-Čínské vztahy v rámci jejich strategického partnerství „na nejvyšší úrovni v novodobé historii.“ Ocenil také svůj osobní vztah se Si Ťin-pchingem. To připravilo půdu pro skutečného zabijáka, pokud jde o vztahy mezi USA, Ruskem a Čínou: „Kdyby se USA místo dvojího omezení rozhodly pro trojstrannou spolupráci – vyhráli by všichni.“

Výborná otázka Brazilského ekonoma Paula Nogueiry Batisty mladšího – bývalého viceprezidenta NDB, banky BRICS – vedla Putina k objasnění jeho vlastního postoje k de-dolarizaci. Na rovinu prohlásil, že „mým úkolem je dohlížet na utváření myšlenek, které pak navrhneme našim partnerům.“

Klíčovým cílem je „návrh na vytvoření nové investiční platformy využívající elektronické platby.“ Ta se bude v blízké budoucnosti zabývat „nejslibnějšími trhy“ – jižní Asií, Afrikou, částí Latinské Ameriky: „Budou potřebovat investice, technologie.“ A „nástroje nezávislé na inflaci“ – s regulací „prostřednictvím centrálních bank a NDB. Dohodli jsme se, že se bude pravidelně scházet pracovní skupina na vládní úrovni. Nikam nespěcháme.“

To tedy ukončuje jakýkoli scénář okamžité finanční bomby BRICS – i když „dvě třetiny našeho obchodu jsou obsluhovány v národních měnách“ a mezi zeměmi BRICS jsou tato čísla také vysoká.

BRICS Bridge bude brzy testován. Pokud jde o vytvoření jednotné měny, je to „předčasné. Musíme dosáhnout větší integrace ekonomik, zvýšit kvalitu ekonomik na určitou – kompatibilní – úroveň.“

Pak přišla bomba: „Nikdy jsme se nechtěli vzdát dolaru!“ To do značné míry vysvětluje Putinův vlastní názor na de-dolarizaci: „Oni ho likvidují svou vlastní rukou – silou dolaru.“

Vše výše uvedené je jen ukázkou šíře a dechu témat, kterým se prezident během Valdajských otázek a odpovědí věnoval. Samotné fórum nabídlo cenné perličky napříč celým spektrem. Někteří účastníci si – správně – všimli absence „většiny z většiny“: mládeže a žen. Afričané byli ohromeni „bystrou myslí Ruské byrokracie.“

Čínský pohled ukazuje, že „Číňané neplavou proti proudu, ale přebrodí řeku a dostanou se na druhý břeh.“ Téměř panovala shoda v tom, že rozvoj by měl „vycházet z různých kulturních hodnot civilizací“ – což je vlastně Putinův vlastní názor. Nezbytná je také „potřeba souhrnné autority“ mezi zeměmi globálního Jihu.

Řecký postřeh byl obzvláště silný, pokud jde o civilizační přístup k politice: „Civilizace se proti sobě nestaví. Státy ano.“ Tedy nové – hravé – motto, kterým by se mohl řídit nejen BRICS, ale celá Globální většina: „Vytvářejte civilizace, ne války.“

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj