Zelenskyj se obořil na svého hlavního spojence Scholze kvůli telefonátu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval nedávný telefonát mezi Německým kancléřem Olafem Scholzem a Ruským prezidentem Vladimirem Putinem a označil jej za „Pandořinu skříňku“, která podkopává mezinárodní úsilí o izolaci Ruského lídra.

„Je to přesně to, co Putin už dlouho chce: je pro něj nesmírně důležité oslabit jeho izolaci,“ prohlásil Zelenskyj a varoval, že tento telefonát představuje riziko, že Rusko získá oporu v jednáních, která podle něj mohou přinést jen malý pokrok.

Páteční rozhovor byl prvním rozhovorem Scholze s Putinem po dvou letech.

Putin od roku 2022, kdy EU a USA uvalily na Rusko tvrdé sankce za válku na Ukrajině, s většinou lídrů NATO a Západu nemluví, ale udržuje kontakty s Maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který je k politice Západu vůči Rusku skeptický, a Tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Podle mluvčího Německé vlády Německý kancléř naléhal na Putina, aby stáhl své jednotky z Ukrajiny, a vyzval ho, aby se zapojil do mírových rozhovorů s Kyjevem s cílem dosáhnout toho, co Německo nazývá „spravedlivým a trvalým mírem.“

Ruská teritoria musí být uznána
Putin však údajně Scholzovi řekl, že jakákoli mírová dohoda musí uznat bezpečnostní zájmy Ruska a „novou územní realitu“, jak vyplývá z prohlášení Kremlu.

Kremelské prohlášení odhalilo, že hovor se uskutečnil „z iniciativy Německé strany“, a ujistilo, že Putinovi a Scholzovi pomocníci budou v kontaktu.

Putin během hovoru zdůraznil, že Rusko nikdy neodmítlo a je stále ochotno obnovit rozhovory o Ukrajině.

„Ruská strana nikdy neodmítla a zůstává otevřená obnovení jednání, která byla přerušena Kyjevským režimem. Návrhy Ruska jsou dobře známy a byly nastíněny zejména v červnovém projevu Ruského ministerstva zahraničí,“ stojí v prohlášení.

Mluvčí Německé vlády mezitím v písemném prohlášení uvedl: „Kancléř vyzval Rusko, aby bylo připraveno jednat s Ukrajinou s cílem dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.“

Zdroje obeznámené s tímto telefonátem agentuře Reuters sdělily, že Zelenskyj a další Evropští představitelé Scholzovi předtím tento krok nedoporučovali, což naznačuje, že mohl být politicky motivovaný.

Kancléře čekají 23. února předčasné volby a jeho Sociálnědemokratická strana je pod tlakem domácích populistických frakcí, které prosazují diplomacii namísto dlouhodobého vojenského angažmá.

„Kancléř vyzval Rusko, aby projevilo ochotu zahájit rozhovory s Ukrajinou,“ uvedl mluvčí Německé vlády a zdůraznil, že Německo je i nadále odhodláno podporovat Ukrajinu proti Rusku „tak dlouho, jak to bude nutné.“

Zelenskyj však účinnost výzvy odmítl s tím, že Rusku umožňuje zachovat svou politiku beze změny. „Umožnilo to Rusku v podstatě nic nedělat, a to je přesně to, co vedlo k této válce,“ prohlásil ve svém nočním projevu.

Výzva také přišla jen několik dní po vítězství nově zvoleného Amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump naznačil, že by mohl válku rychle ukončit, i když zatím neupřesnil jak, a opakovaně kritizoval výši Západní pomoci Ukrajině.

„Je to špatný signál, zejména po Trumpově zvolení,“ řekl agentuře Reuters jeden ze Západních diplomatů a prozradil, že některé spojenecké země Berlínu tuto výzvu nedoporučily.

„Doufám, že Scholz teď může svým voličům říct: ‚Podívejte, já jsem do toho šel a je to ztráta času, protože Putin není ničemu otevřený‘. Ale je také otázkou, jak to Rusko dokáže otočit,“ dodal diplomat.

Evropa se na poslední chvíli snaží získat podporu Ukrajiny od Bidena
Evropa naposledy vyzvala odcházející Bidenovu administrativu, aby zvýšila podporu USA Ukrajině a co nejvíce posílila pozici Kyjeva před koncem prezidentského mandátu v lednu.

Podle agentury Bloomberg Evropští lídři a představitelé požádali USA, aby poskytly Ukrajině více zbraní a dělostřelectva, uvalily další sankce na klíčové Ruské zdroje příjmů a zaměřily se na schopnost Moskvy získávat zakázané technologie používané ve zbraních, uvádějí lidé obeznámení s touto záležitostí. Zdroje poznamenaly, že mnohé z Evropských žádostí byly neformální povahy.

Zmíněné zdroje – peníze, munice a zbraně – pocházejí především z balíčku ve výši 61 miliard dolarů, který na začátku tohoto roku schválil Americký Kongres.

Přestože Bidenovi zbývá stále méně času na to, aby na žádosti reagoval, USA podle anonymních zdrojů již pracují na přijetí nových sankcí proti Ruské ropné flotile a KLDR do konce listopadu.

Mnoho vedoucích představitelů EU také tlačí na USA, aby umožnily Ukrajině použít Západní zbraně k úderům na vojenské cíle uvnitř Ruska, a to i přes odpor Německého kancléře Olafa Scholze a Bidena, kteří se domnívají, že eskalace nestojí za to riziko.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj