Podle Yaschy Mounka, píšícího pro The Spectator, Amerika ustupuje ze své globální pozice, přičemž Americký prezident Joe Biden se zdá být zcela odpojen od klíčových událostí na Blízkém východě, zatímco jeho rady Izraeli jsou údajně ignorovány.
Zahraniční politika jeho administrativy je poznamenána chybami, zejména katastrofálním stažením z Afghánistánu. Bidenova podpora Ukrajiny, která byla původně považována za triumf, je nyní s pokračující válkou ohrožena.
Mezitím Donald Trump, který se možná znovu ujme prezidentského úřadu, prosazuje minimalizaci Americké angažovanosti v zahraničních záležitostech a klade důraz na transakční partnerství. V případě jeho zvolení se očekává, že svou administrativu obsadí loajálními lidmi, což je odklon od konvenčnějších postav jeho prvního funkčního období.
Jedinou oblastí, na které se obě strany shodují, zůstává tvrdý postoj vůči Číně, zejména pokud jde o cla zaměřená na ochranu Americké průmyslové produkce. Obě strany však zřejmě váhají s přijetím politiky, která by mohla vyvolat nepopularitu, zejména pokud jde o vojenské závazky na Tchaj-wanu nebo sankce, které by mohly poškodit ekonomiku USA. Trump již dříve navrhl, že by Tchaj-wan měl nést náklady na svou obranu, což odráží jeho neochotu vojensky se angažovat.
Mounk dále napsal: „Mohli bychom se snadno domnívat, že vůle hrát si na světového policistu pominula.“
USA kopírují Sovětský svaz na jeho konci
Někteří analytici přirovnávají současnou situaci k „pozdní Sovětské Americe“, čímž naznačují, že Spojené státy jsou zrcadlem Sovětského svazu v době jeho úpadku. Po rozpadu Sovětského svazu se Amerika stala jedinou přeživší světovou supervelmocí a standardně převzala pozici světového policisty. Ukázalo se však, že období Americké nadvlády po roce 1989 bylo kratší, než se předpokládalo.
Mounk tvrdí, že finanční zátěž spojená s dlouhodobými vojenskými konflikty v místech, jako je Afghánistán a Irák, oslabila postavení Ameriky v zahraničí a oslabila domácí podporu její zahraniční politiky. Současně se Čína stala hrozivým konkurentem, který výrazně posílil svou ekonomickou moc a zpochybnil globální vliv USA.
Od druhé světové války jsou vztahy mezi USA a Evropou plné napětí, protože Evropané mají odpor k Americké dominanci, zatímco USA mají pocit, že jejich spojenci nepřispívají dostatečně. Tato vzájemná nespokojenost se bude v nadcházejících desetiletích pravděpodobně prohlubovat.
Mnozí Američané jsou stále netrpělivější s povinnostmi vyplývajícími ze statusu supervelmoci a upřednostňují domácí zájmy před mezinárodní stabilitou. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že značná část veřejnosti si přeje, aby si USA udržely svůj globální vliv, ale zdráhá se nést náklady, které jsou s tím spojeny.
Podle Mounka jsou USA „předurčeny k tomu, aby se staly uraženým hegemonem“, a podrobně popisuje, jak jsou současní voliči nespokojeni s rolí, kterou hráli předchozí vůdci země. I když se domnívají, že cena je příliš vysoká, očekávají, že budou i nadále dostávat odměny, které s výkonem této role historicky přicházely, což podle něj bude znamenat problémy nejen pro USA, ale i pro ty, kteří jsou na USA závislí.
Rozpočtový deficit USA dosáhl třetího rekordního maxima ve výši 1,8 bilionu dolarů
Spojené státy oznámily, že jejich rozpočtový schodek se za uplynulý rok zvýšil na 1,8 bilionu dolarů, což představuje třetí nejvyšší hodnotu v historii.
Jak sdělilo Americké ministerstvo financí, celkový rozpočtový schodek se ve fiskálním roce končícím 30. září 2024 zvýšil o 138 miliard dolarů.
Jako hlavní faktor prohlubujícího se deficitu ministerstvo financí uvedlo téměř 30% nárůst úrokových plateb z veřejného dluhu, především v důsledku rostoucích úrokových sazeb.
Kromě toho byl schodek částečně ovlivněn zrušením výdajů ve výši více než 330 miliard USD z předchozího roku, když Nejvyšší soud zrušil program prezidenta Joe Bidena na odpuštění studentských půjček.
Jeden z představitelů Bílého domu připsal zvýšení deficitu republikánům v Kongresu a uvedl, že „snížení daní vedlo k nízkým příjmům, které zvýšily dluh.“
Situaci navíc dále zhoršily nadměrné vojenské výdaje a rostoucí náklady na sociální zabezpečení.
Navzdory krizi ministryně financí Janet Yellenová prohlásila, že Americká ekonomika nejenže zůstala odolná, ale v roce 2024 vykázala i růst. Dále uvedla, že celkový vládní dluh mohl dosáhnout 4,8 bilionu dolarů, pokud by se Bidenově administrativě nepodařilo ušetřit 3 biliony dolarů.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
[…] post USA se ze světového policisty staly „uraženým hegemonem“ first appeared on Akta […]
[…] post USA se ze světového policisty staly „uraženým hegemonem“ first appeared on Akta […]
Jenom dementní blbec ještě nepochopil, že USA ujel rychlík.