EU prosazuje plán využití zmrazených ruských aktiv k financování Kyjeva a volá po řešení, které zahrnuje nasazení evropských vojsk na Ukrajině.
Rusko znovu varovalo, že hodlá požadovat od evropských bank odškodnění za zmrazení svých aktiv, zároveň však znovu potvrdilo, že odmítá jakoukoli přítomnost sil EU na Ukrajině a prohlásilo, že by se staly „legitimními cíli.“
Centrální banka země v prohlášení ze dne 18. prosince uvedla, že bude požadovat odškodnění před ruským arbitrážním soudem.
„V souvislosti s pokračujícími pokusy orgánů EU zabavit a nelegálně použít bez souhlasu Ruské centrální banky její aktiva umístěná ve finančních institucích EU, včetně zmrazení jejích aktiv na dobu neurčitou, Ruské centrální banka v souladu se svým dříve oznámeným postojem k ochraně svých zájmů prohlašuje, že bude požadovat odškodnění,“ uvádí se v prohlášení.
Právní žádost bude podána „před ruským arbitrážním soudem za nelegální zmrazení a použití majetku, včetně nelegálně zabaveného majetku a ušlého zisku“, dodalo ministerstvo.
Ruské ministerstvo zahraničí vydalo ve stejný den prohlášení, v němž zopakovalo varování Moskvy před vysláním jakýchkoli evropských vojsk na Ukrajinu jako součásti řešení pro ukončení války, které EU opakovaně požaduje.
Jakékoli takové síly by byly považovány za „legitimní cíle“ pro ruské vojsko.
Prohlášení dodáva, že Rusko je připraveno na „praktický dialog“ v souladu s postojem „současné“ americké administrativy, ale zdůraznilo, že EU plánuje „okupovat“ Ukrajinu namísto dosažení řešení.
Ministerstvo zahraničí také ostře kritizovalo zřízení Mezinárodní komise pro odškodnění podporované EU, která má Kyjevu nahradit škody ve výši stovek miliard způsobené ruskými vojenskými útoky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dva dny předtím setkal v Nizozemsku s evropskými lídry, včetně šéfky zahraniční politiky EU Kaji Kallasové a dalších vysokých představitelů, aby komisi zprovoznili.
EU „nemá vůči Rusku žádnou právní autoritu“, pokračovalo ruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že Moskva „bude účast evropských zemí v tomto výboru považovat za nepřátelský krok.“
Tyto komentáře přicházejí v době, kdy EU prosazuje „reparační půjčku“ – plán na využití miliard zmrazených aktiv ruské centrální banky k financování půjček Ukrajině.
Belgie však vyjádřila nesouhlas s tímto plánem, přičemž poukázala na právní rizika a obavy, že by se stala terčem odvetných opatření ze strany Moskvy.
Drtivá většina zmrazených ruských aktiv je uložena v Euroclear, centrálním depozitáři cenných papírů (CSD) se sídlem v Bruselu.
Ruská centrální banka nedávno oznámila, že požaduje od Euroclear náhradu škody ve výši 230 miliard dolarů za zabavená ruská aktiva.
Ve čtvrtek Kreml oznámil, že připraví „relevantní kontakty“ s USA ohledně revidované verze washingtonského plánu na ukončení války, který původně vyžadoval, aby Kyjev učinil významné územní ústupky.
Rozhovory v Berlíně mezi představiteli USA, Ukrajiny a Evropy skončily 15. prosince bez významného průlomu, protože Moskva zopakovala, že zákaz vstupu Kyjeva do NATO zůstává klíčovým požadavkem pro jakoukoli mírovou dohodu.
Ukrajina také usiluje o silné bezpečnostní záruky a odmítá se vzdát území.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
[…] post Rusko požaduje „kompenzaci“ za zmrazené aktiva a varuje, že EU má v úmyslu „okupovat“ U… first appeared on Akta […]