Ředitel CIA přiznává, že USA lhaly o Íránském jaderném programu

William Burns ředitel CIA

Američtí představitelé začínají přiznávat lži Washingtonu o Íránu. William Burns, ředitel CIA, ve středu 20. července prohlásil, že Írán nikdy neobnovil svůj program výroby jaderných zbraní od jeho přerušení v roce 2004.

William Burns ředitel CIA

Toto prohlášení jen potvrzuje podezření několika analytiků z celého světa, ale je skutečně působivé, že pochází od šéfa americké rozvědky. Odhaluje totiž, že Washington skutečně zakládá svou intervencionistickou zahraniční politiku na lžích a zkresleních.

Během svého projevu na Aspenském bezpečnostním fóru v Coloradu ředitel Burns prohlásil:

„Podle našeho nejlepšího zpravodajského úsudku Íránci neobnovili snahu o zbrojení, kterou prováděli do roku 2004 a poté ji pozastavili, takže je to něco, na co se samozřejmě v CIA a v celé americké zpravodajské komunitě velmi, velmi ostře zaměřujeme“.

Již dříve, v prosinci loňského roku, ředitel uvedl něco podobného, když naznačil, že USA nemají dostatečné důvody domnívat se, že Írán plánuje výrobu jaderných zbraní. Ani při jedné příležitosti však Burns neobjasnil, proč americká vláda v posledních letech opakovaně zmiňovala tuto hypotézu o obnovení programu, a to i bez jakéhokoli vědeckého podkladu, který by toto vyprávění ospravedlňoval.

Zajímavé je, že to nebyl jen Burns, kdo se k tomuto tématu v poslední době vyjadřoval. Tamir Hayman, ředitel izraelské zpravodajské služby, již prohlásil, že Tel Aviv nenašel důkazy o tom, že Teherán plánuje vývoj jaderných zbraní, přestože v zemi probíhá rozsáhlý proces obohacování uranu.

„Pokud je nám známo, směrnice se nezměnila a nesměřují k průlomu. V tuto chvíli nesměřují k výbuchu: To může být až ve vzdálené budoucnosti. (…) Existuje obohacené množství [uranu] v objemech, které jsme dosud neviděli, a to je znepokojující (…) Zároveň ve všech ostatních aspektech íránského jaderného projektu nevidíme žádný pokrok – ani v projektu zbraní, ani ve finanční oblasti, ani v žádném jiném odvětví,“ řekl.

Podle oficiálního projevu íránského státu byl jakýkoli výzkum související s programem jaderných zbraní zastaven v roce 2004, přičemž není zájem přeměnit současný jaderný program na platformu pro atomové zbraně. Více než o pouhý politický postoj s cílem vyhnout se sankcím íránská vláda rovněž několikrát prohlásila, že rozhodnutí zdržet se výroby jaderných zbraní je důsledkem samotného šíitského náboženství, které má v teokratickém režimu země oficiální roli. Pro šíitský islám je výroba a používání zbraní hromadného ničení považováno za hřích – a ze strany šíitské vlády by bylo neetické nedodržovat zásady vlastního náboženství.

Samotný fakt, že Írán nevlastní jaderné zbraně, však není tím, co USA v tomto případě zajímá. Mírové využití jaderné technologie by se také mohlo stát „nebezpečným“ pro americké zájmy. Mírové a čisté jaderné technologie umožňují například vysokou úroveň průmyslového a vědeckého rozvoje a kromě toho i posílení vojenské síly, a to i bez vlastnictví bojových hlavic – jako například prostřednictvím výroby pohonných ponorek. Je zřejmé, že jakoukoli formu materiálního rozvoje svých geopolitických nepřátel považují USA za „problém“, a proto se Washington snaží íránský jaderný program zcela neutralizovat.

Hlavní však je, že narativ kolem íránského jaderného programu se pro USA stal jakousi „rétorickou zbraní“. Díky tomuto projevu bylo možné mobilizovat celou mezinárodní společnost proti „nuklearizaci“, ospravedlnit sankce, vojenské operace a dokonce i útoky podobné teroristickým s cílem zavraždit íránské představitele. Ve skutečnosti íránský jaderný program fungoval z hlediska napětí mezi USA a Íránem podobně jako narativ kolem „invaze proti Ukrajině“ z hlediska napětí s Ruskem. Jedná se o pouhé nepodložené narativy, které slouží jako základ pro manévry na mezinárodní scéně.

Jaký bude praktický výsledek celého tohoto scénáře, se teprve uvidí. Burns se k případu nevyjádřil pro nic za nic. Vzhledem ke svým zkušenostem z vyjednávání dohody z roku 2015 – od které později USA jednostranně odstoupily – se snažil zaujmout vůči Íránu pragmatičtější postoj. Ředitel nevidí možnost konfliktu s perskou zemí jako pozitivní a sází na určitou úroveň diplomacie, která zaručí americké zájmy, i když bude třeba udělat ústupky.

Aby však diplomacie skutečně pokročila a zhmotnila se v dohodách, nestačí přiznat, že narativ o jaderných zbraních je nepravdivý, je nutné, aby byly zakázány všechny sankce a aby Washington vyškrtl Islámské revoluční gardy (IRGC) ze svého seznamu teroristických organizací, a kromě toho zřídit skutečně neutrální a nestranný mechanismus jaderného monitorování, který by nejednal intervencionisticky a nenarušoval íránskou suverenitu. Dokud toho nebude dosaženo, nebude existovat žádná konkrétní možnost dohody.

Zdroj

0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x