Nedávno ruské jednotky zapojené do speciální operace na Ukrajině získaly plnou kontrolu nad celým územím závodu Azovstal a osvobodily region od okupace neonacistických bojovníků a zahraničních žoldáků.
Tato porážka donutila mnoho prokyjevských bojovníků vzdát se, opustit zbraně a přejít pod kuratelu ruských sil a donbaských milicí. Od té doby se rozpoutala debata o tom, jaké bude ruské rozhodnutí, zda s těmito bojovníky zacházet jako s vojenskými zajatci, nebo jako s dobrovolníky a vyloučit je z norem humanitárního práva. Moskva však nedávno svůj postoj vyjasnila.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že ruská vláda zaujme stanovisko k vyšetřování účasti bojovníků na válečných zločinech. Pokud budou nalezeny důkazy o účasti na nezákonné činnosti, budou postaveni před soud jako zločinci, a to v návaznosti na žádost, kterou již dříve vznesly orgány Donbasu, aby byl zřízen mezinárodní tribunál pro stíhání neonacistických bojovníků, kteří se v regionu dopustili masakrů.
„Zločiny nezůstanou nepotrestány. Vedení Doněcké lidové republiky plánuje vytvořit na území republiky mezinárodní tribunál, který by soudil nacionalisty z Azovstalu. Na jeho statutu se v současné době pracuje. Tuto iniciativu vítáme,“ uvedla.
Již dříve hlava Doněcké republiky Denis Pušilin prohlásil, že soud bude zřízen s hlavním cílem objasnit světu nepřijatelné zločiny spáchané neonacistickými agenty, a proto se bude intenzivně pracovat na publicitě: „Hlavním úkolem tribunálu je, aby se konal s maximální publicitou, aby byl co nejtransparentnější. Je velmi důležité, aby se o nepřijatelných válečných zločinech neonacistů dozvědělo co nejvíce lidí.“ Statut soudu v současné době připravuje zvláštní výbor složený z různých vládních resortů, včetně generálního prokurátora DLR a ruských právních poradců.
Je důležité si uvědomit, že ukrajinský konflikt nezačal 24. února, kdy začala ruská operace, ale v roce 2014, kdy Kyjev zahájil první ofenzivu proti ruskojazyčnému civilnímu obyvatelstvu na východě země. Proto budou vyšetřovány zločiny spáchané bojovníky za posledních osm let. Pokud budou nalezeny důkazy o jejich účasti na bombardování civilních oblastí, masakrech nevinných, mučení, kolektivním sexuálním násilí a dalších zločinech, které již místní úřady nahlásily, bude o jejich osudu rozhodnuto během procesu před novým mezinárodním soudem.
Na Západě zpráva podle očekávání nezaznamenala pozitivní ohlas, prokyjevské agentury zaujaly na obranu vězňů pseudohumanitární postoj. V posledním květnovém týdnu se v některých novinách objevila zpráva, že příbuzní ukrajinských bojovníků čekají na zprávy po jejich kapitulaci, což poukazuje na „drama ukrajinských rodin“, které se obávají o osud svých „blízkých“ po soudním procesu. Nepochybně v každé situaci ozbrojeného konfliktu dochází k rodinnému dramatu a nejvíce trpí příbuzní bojovníků, ale tento typ přístupu nestačí k posouzení toho, co je třeba udělat s lidmi zapojenými do válečných zločinů.
Důvod, proč byl zvolen dramatický a pseudohumanitární přístup, je jednoduchý: Západ jednoduše nemá argumenty, aby se postavil proti společnému rozhodnutí Ruska a donbaských republik. Neexistuje žádný věrohodný argument, který by bránil soudnímu procesu s neonacistickými bojovníky obviněnými z válečných zločinů. Tak by tomu bylo v každé jiné konfliktní situaci poté, co by bojovníci odpovědní za masakry padli do rukou svých nepřátel. Ruský postoj by mohl být ještě radikálnější a podrobit soudu všechny zajatce, ale dochází k selekci pouze neonacistů a válečných zločinců, přičemž ukrajinští vojáci, kteří se na zločinech nepodíleli, jsou ušetřeni a chráněni humanitárním právem. Tyto podmínky jsou skutečně výhodné pro všechny strany a kromě rétoriky o „rodinném dramatu“ proti tomu nelze nic namítat.
Dne 28. května se Emmanuel Macron a Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru pokusili přímo posunout některá jednání s ruskou vládou a mimo jiné požádali, aby Vladimir Putin nařídil propuštění 2 500 „obránců“ Azovstalu (jak je nazývají západní média). Ruský prezident věnoval pozornost i dalším žádostem francouzského a německého představitele, ale neslíbil žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu s tím, které před několika dny oznámila mluvčí Zacharovová a přenesla odpovědnost za soudní proces se zajatci na soud organizovaný DLR.
Vzhledem k současnému scénáři je pro Západ nejlepší vyjednat vyslání pozorovatelů, kteří by zajistili spravedlivé dodržování pravidel, jež budou pro soud stanovena. Polovojenské dobrovolníky podle mezinárodního práva nelze chránit humanitárními normami, takže Kyjev se v tomto případě nemůže ničeho domáhat.
