Němečtí zákonodárci prosazují, aby NATO použilo protiraketové systémy k sestřelování Ruských raket a bezpilotních letounů útočících na Ukrajinskou energetickou infrastrukturu a vojenská zařízení z území sousedního Polska a Rumunska.
Toto opatření by podle nich mělo vytvořit bezletovou zónu nad západní Ukrajinou uprostřed jejího narůstajícího konfliktu s Ruskem.
S touto myšlenkou přišel vedoucí výzkumný pracovník Mnichovské bezpečnostní konference Nico Lange, který byl v letech 2019-2022 také bývalým náčelníkem generálního štábu Německého ministerstva obrany.
Uvedl, že by to vedlo k vytvoření 70 kilometrů široké bezpečné zóny na hranici mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Zároveň to Kyjevu umožní přesunout své systémy protivzdušné obrany, kterých je nedostatek, ze západu země na frontovou linii.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina v současné době zápasí na bojišti s nedostatkem lidí a ztrátami techniky, vyzval Lange již v dubnu k použití četných systémů „Patriot“ na východních hranicích k sestřelení všech Ruských raket a dronů, které mají v dosahu nad Ukrajinou. Měl na mysli alianční systémy protivzdušné obrany na východě Polska. „To by bylo plně pokryto mezinárodním právem,“ ujistil Lange.
Dále tvrdil, že je zapotřebí „nekonvenčního řešení“, a vyzval ke „změně strategie“ Západní podpory Ukrajiny. Současně a v dlouhodobém horizontu by podle něj mělo dojít ke zvýšení výroby systémů protivzdušné obrany v Evropě.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) tuto myšlenku podporují zákonodárci vládní koalice i opozice. „Ochrana vzdušného prostoru nad Ukrajinou ze strany Polska a Rumunska by neměla být dlouhodobě vyloučena,“ řekl FAZ Anton Hofreiter, poslanec za Stranu zelených, která je součástí Německé koalice. Takový krok však v současné době „nepřipadá v úvahu“, neboť současnou prioritou Západu je dodávat Ukrajině podstatně více zbraní a munice, upozornil.
Marcus Faber ze Svobodné demokratické strany (FDP), která je rovněž součástí vládní koalice, souhlasil s tím, že „vzdušný prostor nad Ukrajinskými pohraničními oblastmi“ by mohl být chráněn protivzdušnou obranou z území NATO. Podle Fabera by to bylo možné pouze v případě, že by Západ dokázal zajistit dostatek munice pro systémy protivzdušné obrany.
Roderich Kiesewetter, zákonodárce opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU), rovněž uvedl, že Západní podporovatelé Kyjeva by mohli sestřelovat Ruské bezpilotní letouny nad západní Ukrajinou. „To by ulevilo Ukrajinské protivzdušné obraně a umožnilo jí chránit frontu,“ vysvětlil. Připomněl, jak USA, Velká Británie a Francie v dubnu pomáhaly Izraeli s potíráním rozsáhlého bombardování ze strany Íránu, a uvedl, že to ukazuje, že země mohou poskytovat takovou pomoc svým spojencům, aniž by se fakticky staly „stranou konfliktu.“
Administrativa Ruského prezidenta Vladimira Putina již oznámila, že se chystá provést cvičení s taktickými jadernými zbraněmi, což je varování pro Západ, aby se vyhnul eskalaci konfliktu. Polsko mezitím vyjádřilo ochotu hostit Americké jaderné zbraně, zatímco Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že by mohl na Ukrajinu vyslat Francouzské a další vojáky NATO, aby posílili jejich vojenské kapacity.
Rusko sestřelilo 47 dronů a raket při Ukrajinském náletu
Podle Ruského ministerstva obrany se počátkem týdne podařilo Moskevským jednotkám protivzdušné obrany sestřelit 31 bezpilotních letounů a 16 raket, které Ukrajina odpálila při nočních útocích zaměřených na Belgorodskou oblast, která hraničí s Ukrajinou.
Ministerstvo uvedlo, že sedm bezpilotních letounů a čtyři řízené střely byly sestřeleny nad Ruskem okupovaným Krymem, osm bezpilotních letounů bylo zničeno nad Kurskem a čtyři bezpilotní letouny byly zachyceny nad Lipeckým regionem. Vojáci také zničili 12 dronů a 12 řízených střel nad Belgorodem.
K útoku v Belgorodu došlo den po Ukrajinském raketovém útoku, při němž zahynulo nejméně 15 lidí a více než 30 dalších bylo zraněno, uvedl v pondělí regionální guvernér.
Mezitím bezpilotní letouny řízené vojenskou rozvědkou Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (HUR) zasáhly 16. května výrobní zařízení Ruské zbrojní společnosti Basalt v Tule, uvedl zdroj z vojenské rozvědky.
Podle zpravodajského serveru Kyiv Independent Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci dva drony nad Tulskou oblastí, jeden nad Brjanskou oblastí, jeden nad Kalužskou oblastí, jeden nad Belgorodskou oblastí a šest nad okupovaným Krymem, tvrdí Ruské ministerstvo obrany. Rozsah následků útoku zdroj neupřesnil.
Kromě útoku na ropný sklad v Belgorodské oblasti a elektrickou rozvodnu v Lipecké oblasti 13. května se Ukrajinská vojenská rozvědka přihlásila také k útoku na ropnou rafinerii ve Volgogradu o dva dny dříve. Kyjevské bezpilotní letouny údajně zasáhly také ropný sklad Kaluganefteprodukt a Novolipetský metalurgický závod.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
[…] post Německo chce, aby NATO sestřelovalo Ruské rakety a drony vznášející se nad Ukrajinou first appeared on Akta […]