Západní země pumpováním zbraní na Ukrajinu riskují, že USA a Rusko „vstoupí na cestu přímé vojenské konfrontace“, řekl tento týden velvyslanec Moskvy ve Washingtonu Anatolij Antonov.
Od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu se země NATO a jejich spojenci zdrželi přímého vojenského zapojení do konfliktu, ale aktivně dodávají Kyjevu zbraně a munici. Tímto jednáním, uvedl velvyslanec v rozhovoru pro Newsweek, se západní státy „přímo podílejí na současných událostech“ a podněcují další krveprolití. Antonov tyto akce označil za „nebezpečné a provokativní.“
„Mohou přivést USA a Ruskou federaci na cestu přímé vojenské konfrontace. Jakékoli dodávky zbraní a vojenského vybavení ze Západu, uskutečňované prostřednictvím dopravních konvojů přes území Ukrajiny, jsou legitimním vojenským cílem pro naše ozbrojené síly.“
Před dvěma dny ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba vyzval země NATO, aby Kyjevu nadále poskytovaly „zbraně, zbraně a zbraně“, a vysvětlil, že bojem proti Rusku se Ukrajina nejen brání, ale také posiluje bezpečnost členů bloku.
Antonov také uvedl, že „vojenský průzkum“ Ukrajiny ze strany NATO začal dávno před zahájením ruského tažení v sousední zemi. Podle Antonovových slov byla Ukrajina „zaplavena západními zbraněmi, zatímco prezident Vladimir Zelenskyj oznámil plány Kyjeva na získání jaderných zbraní.“
Velvyslanec měl zřejmě na mysli Zelenského projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Dne 19. února, pět dní před zahájením ruského útoku, Zelenskyj poznamenal, že v roce 1994 Ukrajina podepsala Budapešťské memorandum a vzdala se jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky. Řekl, že Ukrajina nyní nemá „ani zbraně, ani bezpečnost“, a naznačil, že by Kyjev mohl svůj nejaderný závazek zrušit, pokud by zemi hrozilo nebezpečí ze strany Ruska.
NATO důsledně odmítá vyhovět Zelenského žádosti o zřízení „bezletové zóny“ nad Ukrajinou s vysvětlením, že by toto opatření mohlo vést k otevřené konfrontaci mezi blokem a Ruskem.
Antonov prohlásil, že ruské podmínky pro „urovnání konfliktu“ zůstaly nezměněny: demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, oficiální neutrální a nejaderný status země, uznání ruské svrchovanosti nad Krymem a nezávislost Doněcké a Luganské lidové republiky.
Moskva zaútočila na sousední stát koncem února poté, co Ukrajina neplnila podmínky minských dohod podepsaných v roce 2014 a Rusko nakonec uznalo donbaské republiky Doněck a Lugansk. Minský protokol zprostředkovaný Německem a Francií měl upravit status těchto regionů v rámci ukrajinského státu.
Kyjev trvá na tom, že ruská ofenziva byla zcela nevyprovokovaná, a popřel tvrzení, že by plánoval znovudobytí obou regionů silou.
