Lídr německého policejního odborového svazu: „Čísla a fakta o migraci nelžou“

Je už statisticky prokázáno, že tato vlna migrace vedla k nárůstu kriminality. Popírat to by bylo nezodpovědné.

Manuel Ostermann je prvním místopředsedou federální policejní unie DPolG v Německu. Je také mluvčím pro domácí politiku Junge Union, mládežnické organizace vládní koalice CDU/CSU ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, a odborníkem na vnitřní bezpečnost a policejní činnost.

Minulý týden jsme s ním hovořili v maďarském městě Szeged, v rámci konference k 10. výročí evropské migrační krize, kterou zorganizovalo Mathias Corvinus Collegium (MCC) a Migration Research Institute (MRI).

Evropská migrační krize začala s politikou Willkommenskultur Angely Merkelové a jejími slavnými slovy Wir schaffen das („Zvládneme to“). Co se Německo za deset let naučilo?

Za prvé, dnes víme – a vlastně jsme to věděli už v prosinci 2015 –, že tato historická věta měla málo společného s každodenní realitou. Německo směřovalo k nepředvídatelným výzvám. Při zpětném pohledu je třeba říci, že kancléřka tímto rozhodnutím neprokázala vnitřní bezpečnosti ani německému obyvatelstvu žádnou službu. Dnes se potýkáme s rozpadající se infrastrukturou, přetíženými sociálními systémy, finančními břemeny, rostoucí kriminalitou a islamistickou hrozbou, která je jasně spojena s migrací.

Německé policejní odbory patří mezi nejhlasitější kritiky migrace. Je to proto, že policisté každý den vidí problémy na vlastní oči?

Ano. Jako policejní odborová organizace je naší hlavní povinností chránit zájmy policistů – a vidíme, čemu denně čelí. V Německu se policisté každých pět minut stávají oběťmi trestných činů. Násilí proti policistům je na denním pořádku. Násilná trestná činnost obecně, sexuální delikty a trestné činy proti osobní svobodě jsou na vzestupu. Každý den policisté vycházejí do ulic, aby chránili bezpečnost lidí, a v případě nutnosti riskují své životy pro cizí lidi. To není přehánění – je to současná realita v Německu. Proto nemůžeme mlčet. Naší povinností je ozvat se, protože v konečném důsledku jde o ochranu životů našich policejních sil. Jako odborová organizace považujeme za svou povinnost být za ně hlasití a neústupní.

Ve svém projevu jste řekl, že jednání s pachateli z řad migrantů je obzvláště obtížné. Co o tom vypovídají statistiky?

Statistiky jsou jasné. Podle federální zprávy o kriminalitě z roku 2023 se muži z hlavních zemí původu žadatelů o azyl, kteří tvoří méně než 1 % německé populace, dopustili 8 800 sexuálních trestných činů. To je 24 každý den. Před rokem 2015 čísla tohoto rozsahu prostě neexistovala. Vidíme to také u kriminality mládeže a trestných činů spáchaných nožem: podezřelí z těchto prostředí tvoří téměř polovinu všech případů. Ignorování těchto faktů vede pouze k dalším problémům – rozdělení společnosti, extremismu a erozi kolektivních svobod. Statisticky je již prokázáno, že tato vlna migrace podnítila kriminalitu. Popírat to by bylo nezodpovědné.

Berou politici policejní odbory dnes vážněji než před deseti lety?

V letech 2015 a 2016 nás nikdo neposlouchal. Byli jsme odmítáni, ignorováni a označováni za pravicové radikály. Dnes je situace jiná. Náš hlas má skutečnou váhu, a to i ve veřejné sféře. Nyní máme federálního ministra vnitra, který odvádí vynikající práci, a vidíme, že se věci začínají hýbat – v politice i ve společnosti. Nyní je klíčové zůstat vážní, ale jasní v našich požadavcích. Koneckonců jde o bezpečnostní infrastrukturu Německa a v této věci nelze dělat kompromisy. Politická korektnost, která nás do této situace dostala, musí skončit. Čísla a fakta nelžou – musí být vodítkem pro naše jednání.

Zprávy však naznačují, že migranti stále získávají německé občanství příliš snadno. Není to důvod k obavám?

Za předchozí vlády platila takzvaná turbo-naturalizace: migranti mohli požádat o německý pas již po třech letech. Naštěstí se to nyní změnilo zákonem, který však ještě nenabyl účinnosti. Předchozí vláda byla levicová a způsobila chaos – upřímně řečeno, zanechala po sobě jen trosky. Současná vláda je u moci teprve krátce, takže jí musíme dát trochu času, ale alespoň jsou vidět známky změny. Jedním z problémů Německa je byrokracie: za jednoho migranta může být odpovědných až pět různých úřadů. Není to jednoduché. Naléhavě potřebujeme zjednodušit postupy. Jsem optimistický, že se ubíráme správným směrem, ale pokud vláda nesplní své sliby, bude posuzována podle svých činů.

Do jaké míry jsou sociální demokraté, menší koaliční partner, překážkou pro tato protimigrační opatření?

Určitě nepomáhá, že levicoví sociální demokraté se opakovaně snaží blokovat konzistentní a realistickou azylovou politiku. Přesto jsem přesvědčen, že ministr vnitra má sílu se bránit. Pokud vláda tuto otázku nerozhodně nevyřeší, voliči se obrátí jinam – s výsledky, které znamenají pouze radikalizaci a rozdělení. Proto je třeba sociálním demokratům jasně říci: na nekonečná jednání už není čas. Buď budeme jednat v souladu s právním řádem, nebo se k moci dostanou radikální síly. A to nikdo z nás nechce.

Takže spolupráce mezi CDU a AfD nepřichází v úvahu?

To není na mně, abych o tom rozhodoval – nejsem politik. Řeknu jen, že nevěřím v firewallovou rétoriku. Jsem demokrat tělem i duší. Nemusím mít rád nějakou stranu nebo souhlasit s jejím programem, ale musím respektovat, že každá strana, která je demokraticky zvolena do parlamentu, má právo účastnit se politické debaty. Popírat to jen posiluje extrémy. Demokracie nemůže znamenat, že se mluví s některými a ostatní se vylučují. Konečně jsou to voliči – lidé – kdo rozhoduje o tom, kdo vládne. Pokud zavedené strany budou i nadále vylučovat ostatní, výsledkem nebude menší radikalizace, ale větší. Proto apeluji na demokratickou odpovědnost všech.

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Zdroj