Píše se rok 1928 a známý peruánský archeolog Julio César Tello právě učinil v poušti Paracas na jihu Peru objev svého života. Tello samozřejmě doufal v úspěch tohoto výkopu, ale o tak bizarním objevu se mu nikdy ani nesnilo. Po odkrytí několika starodavných hrobek se jeho týmu podařilo naleznout nanejvýš zajímavé lidské ostatky. Jenže, byly skutečně lidské?
Již na první pohled bylo jasné, že tady něco nehraje. Lebky všech tří stovek nalezených koster byly extrémně protáhlé. Tello, ani ostatní badatelé nikdy dřív něco takového neviděli. Zdá se, že tyto asi tři tisíce let staré ostatky nepatřily člověkovi. Jedna z největších archeologických záhad se právě zrodila!
Po několika vědeckých analýzách docházejí učenci k závěru, že za protáhlý tvar těchto lebek může úmyslná umělá deformace. Tehdejší peruánští indiáni totiž s oblibou provozovali tradiční a přiznejme si – i poněkud drastický rituál, při kterém vkládaly hlavy čerstvě narozených děti mezi dvě tlustá dřeva, která konstantním tlakem neustále deformovala tvar měkké dětské lebky. Takováto deformace již byla trvalá. Zdá se tedy, že jsme poměrně rychle dospěli k jednoduchému rozřešení celé záhady. Ale bohužel to tak není.
Je sice pravda, že tvar paracanských lebek by zhruba odpovídal tvaru lebek poznamenaných indiánskými rituály, jenže paracanské lebky se od běžných lidských lebek neliší jen svým tvarem. Jejich mozkovna je o čtvrtinu větší a o více než polovinu těžší, než mozkovna lidských lebek. A tyto skutečnosti nemohou tradiční indiánské rituály nijak ovlivnit. Stejně tak se cílenou deformací hlavy nedá docílit dalších znaků, které lebky z Paracas vykazují: výrazně větší oční důlky, jedna temenní kost místo obvyklých dvou a krom toho také dvě nevysvětlitelné mělké jamky na temeni. Čím to vysvětlit? Ani dnešní vědci dosud nenabídli uspokojivé vysvětlení.
K jednomu z nejvíce vzrušujících poznatků došli vědci, zabývající se zkoumáním celého případu v lednu 2016. Poté, co byly analýze DNA podrobeny vlasy, zuby, kůže a úlomky lebečních kostí se zjistilo, že mitochondriální DNA vykazuje mutace, které se neobjevují nejen u žádného jiného člověka, ale dokonce ani u primáta, či zcela jiného živého organismu na této planetě. Aby se zajistila nestrannost výzkumu, vědci, provádějící analýzu vzorků, vůbec netušili, že se jedná o části paracaských lebek. Americký vědec a etnolog Brien Foerster se vyjádřil takto: „Máme co do činění se zcela novým druhem humanoidního tvora, který se velmi liší od homo sapiens,neandertálců i denisovanů. Testy prokázali, že v DNA těchto lebek jsou obsaženy sekvence, které neodpovídají ničemu známému z lidského genomu.“
Tyto informace by mohly kompletně narušit naše chápání o vývoji a původu člověka. Jedná se totiž zcela téměř jistě o důkaz mimozemské návštěvy v dobách starověku. Mohou s tím souviset také obrazce na planině Nazca, která leží nedaleko pouště Paracas? A nebo se jedná jen o jakousi podivnou vývojovou větev člověka? To zřejmě ne, jeden z genetických výzkumníků, zapojených do případu paracaských lebek tvrdí, že jedinci, jejichž ostatky byly nalezeny, byli tak biologicky odlišní, že by zřejmě nebylo možné ani jejich křížení s člověkem. Podle jeho vlastních slov si není jist, zdali by tyto bytosti vůbec zapadly do evolučního vývojového stromu. Přišla k nám tato stvoření z hvězd a nebo existuje racionálnější vysvětlení?
O lebky z Paracas je stále větší zájem. A to jak mezi vědci, tak mezi konspirátory, pseudovědci a záhadology. Americký badatel David Wilcock si je jist, že paracaské lebky jsou hmatatelným důkazem o existenci mimozemských civilizací a o jejich soužití se starodávnými civilizacemi.
Vědci se však k výsledkům analýzy staví značně odmítavě. Briena Foestera označují za pochybného senzacechtivého pseudovědce, který se snaží ve všem hledat senzaci. A táží se, proč vlastně nepublikoval svůj objev v seriózním vědeckém plátku. A též se pozastavují nad faktem, že genetici, kteří byli u provádění analýzy DNA si přejí zůstat v anonymitě.
Zdá se tedy, že teprve čas a další výzkum ukáží, jaké tajemství se vlastně doopravdy skrývá za lebkami z pouště Paracas.
