Vědci odhalili jednu z největších záhad kvasarů – nejjasnějších a nejsilnějších objektů ve vesmíru – a zjistili, že vznikají při srážkách galaxií.
Kvasary, které byly poprvé objeveny před 60 lety, mohou svítit stejně jasně jako bilion hvězd, které se nacházejí v prostoru o velikosti naší sluneční soustavy. Po celá desetiletí od jejich prvního pozorování zůstávalo záhadou, co může vyvolat tak silnou aktivitu. Nová práce vědců z univerzit v Sheffieldu a Hertfordshiru nyní odhalila, že jde o důsledek srážek galaxií.
Práce je publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Srážky byly objeveny, když vědci pomocí hloubkových pozorování z teleskopu Isaac Newton Telescope na ostrově La Palma pozorovali přítomnost deformovaných struktur ve vnějších oblastech galaxií, které jsou domovem kvasarů.
Většina galaxií má ve svých centrech supermasivní černé díry. Obsahují také značné množství plynu – většinou však tento plyn obíhá ve velkých vzdálenostech od center galaxií, mimo dosah černých děr. Srážky mezi galaxiemi ženou plyn směrem k černé díře v centru galaxie; těsně předtím, než je plyn pohlcen černou dírou, uvolňuje mimořádné množství energie ve formě záření, což vede k charakteristickému lesku kvasaru.
Zážeh kvasaru může mít dramatické důsledky pro celé galaxie – může z nich vytlačit zbytek plynu, což jim zabrání ve vzniku nových hvězd na miliardy let dopředu.
Je to poprvé, kdy byl vzorek kvasarů této velikosti zobrazen s takovou citlivostí. Porovnáním pozorování 48 kvasarů a jejich hostitelských galaxií se snímky více než 100 nekvasarických galaxií dospěli vědci k závěru, že u galaxií hostících kvasary je přibližně třikrát vyšší pravděpodobnost interakce nebo srážky s jinými galaxiemi.
Studie přinesla významný krok vpřed v našem chápání toho, jak jsou tyto silné objekty spouštěny a poháněny.
Profesor Clive Tadhunter z katedry fyziky a astronomie Sheffieldské univerzity řekl:
„Kvasary jsou jedním z nejextrémnějších jevů ve vesmíru a to, co vidíme, pravděpodobně představuje budoucnost naší galaxie Mléčné dráhy, až se zhruba za pět miliard let srazí s galaxií v Andromedě.
Je vzrušující pozorovat tyto jevy a konečně pochopit, proč k nim dochází – ale naštěstí se Země ještě nějakou dobu nebude nacházet v blízkosti jedné z těchto apokalyptických epizod.“
Kvasary jsou pro astrofyziky důležité, protože díky své jasnosti vynikají ve velkých vzdálenostech, a proto fungují jako majáky k nejstarším epochám v historii vesmíru.
Dr. Jonny Pierce, postdoktorand na University of Hertfordshire, vysvětluje: „Je to oblast, o které se vědci na celém světě chtějí dozvědět více – jednou z hlavních vědeckých motivací NASA pro vesmírný teleskop Jamese Webba bylo studovat nejstarší galaxie ve vesmíru a teleskop Jamese Webba je schopen detekovat světlo i z těch nejvzdálenějších kvasarů, které vznikly před téměř 13 miliardami let. Kvasary hrají klíčovou roli v našem chápání historie vesmíru a možná i budoucnosti Mléčné dráhy.“
