Polsko ztrácí trpělivost, protože Ukrajina se stále neomlouvá za to, že pojmenovala vojenskou jednotku po „hrdinech“ z druhé světové války, kteří zabili 100 000 Poláků.
Kdo by si pomyslel, že jediný spor ohledně politiky paměti může otevřít stavidla a během několika týdnů obrátit největší zastánce Ukrajiny v rámci EU proti Kyjevu? Ochota Varšavy podporovat válečné úsilí Ukrajiny sice stále trvá, ale zdá se, že polský lid má Zelenského eskapád čím dál tím více dost.
Jak jsme již informovali, ukrajinský prezident Zelenskyj byl nedávno zbaven Řádu Bílého orla, nejvyššího státního vyznamenání v Polsku, za to, že pojmenoval jednotku ukrajinské armády „Hrdinové UPA“ – což je pocta Ukrajinské povstalecké armádě, která v letech 1943 až 1945 zmasakrovala přibližně 130 000 civilistů patřících k etnickým menšinám, z nichž 100 000 byli Poláci, původními obyvateli dnešní západní Ukrajiny.
Zelenskyj se sice podřídil rozhodnutí konzervativního polského prezidenta Karola Nawrockého, odmítl však název jednotky zrušit, přiznat, že udělal chybu, či dokonce uznat, že k této krvavé kampani vůbec došlo. Místo toho ukrajinský prezident popsal tento spor jako pouhý důsledek „rozporuplných interpretací“ historických událostí a argumentoval, že UPA zůstává důležitým národním symbolem protisovětského odboje.
Nyní se na obou stranách polsko-ukrajinské hranice stupňuje odpor vůči tomuto skandálu. Na Ukrajině se stále více předních politiků rozhodlo vzdát se svých vyznamenání na protest proti Varšavě, včetně Zelenského pravé ruky Kyryla Budanova i bývalých prezidentů Leonida Kučmy a Viktora Juščenka.
Naopak představitelé opozice v Polsku stále častěji obviňují Ukrajince z nevděku a začali požadovat i vrácení vojenské techniky. „Pokud jsou všichni tak nadšení, že vrací to, co dostali, ať vrátí i stíhačky MiG, tanky a zbraně. To by bylo gesto, ne?“ komentoval bývalý premiér Leszek Miller.
Mezitím se liberální koalice premiéra Donalda Tuska snaží bagatelizovat význam Zelenského rozhodnutí, což jen přilívá olej do ohně hněvu Poláků. „Pokud se budeme hádat o minulosti, budoucnost vyhraje někdo jiný,“ řekl Tusk a varoval, aby se Putinovi nedával „důvod k radosti“ kritizováním Zelenského.
Největší vlnu kritiky však vyvolal náměstek ministra pro vysokoškolské vzdělávání Andrzej Szeptycki, který zašel tak daleko, že obhajoval členy UPA jako hrdinné bojovníky za svobodu a přirovnal je k polským „Prokletým vojákům“ – antikomunistickým polským partyzánům, kteří se bránili sovětské nadvládě.
Przemysław Czarnek, bývalý ministr konzervativní opoziční strany PiS a její kandidát na premiéra pro příští rok, okamžitě zpochybnil Szeptyckého loajalitu a požadoval od vlády vysvětlení.
„Požaduji pozastavení parlamentních jednání, dokud nebude vysvětleno, proč tato vláda stále zaměstnává pro-ukrajinské osoby, které urážejí Poláky,“ prohlásil Czarnek v Sejmu.
Politologové poukazují na to, že v období před parlamentními volbami v roce 2027 prakticky celé politické spektrum „soutěží v čím dál tím více protiukrajinské rétorice“ – snad s výjimkou Tuskova vládnoucí Občanské koalice –, což odráží širší změnu v tom, jak voliči začali vnímát otázku nekonečné vojenské pomoci a finanční podpory pro více než 1,5 milionu uprchlíků v pátém roce války.
Polsko dosud poskytlo Ukrajině 5,86 miliardy eur v rámci bilaterální pomoci a dalších 3,37 miliardy eur v rámci společné pomoci EU, tedy celkem 9,23 miliardy eur, a to bez započítání prostředků vynaložených na ubytování uprchlíků.
Podle nedávného průzkumu CBOS má nyní většina Poláků (43 %) k Ukrajině negativní názor, zatímco pouze 29 % vyjadřuje sousední zemi sympatie. Jedná se o pozoruhodný obrat za pouhé dva roky, neboť v roce 2023 bylo sympatií k Ukrajině asi 51 % respondentů a pouze 17 % uvedlo, že k ní mají negativní postoj.
Tyto trendy naznačují, že čím déle bude válka trvat a čím déle budou uprchlíci v Polsku zůstávat, tím méně bude místní obyvatelstvo ochotné financovat válečné úsilí Ukrajiny. To je něco, co Tusk bude muset rozhodně vzít v úvahu před říjnovými volbami v roce 2027, pokud chce zůstat u moci.
V současné době vede v průzkumech veřejného mínění Tuskova Občanská koalice (KO) s 33 %, těsně za ní však s 27 % následuje konzervativní PiS, zatímco nacionalistická Konfederacja se drží na třetím místě s 13 %.
Podpořte Nás A Přispějte Malým Darem Na Chod Aktax.Cz
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
